Putin chce, aby Ukrajina porušila ústavu a měnila hranice. Teď tlak ale vytváří Evropa, varuje novinář
Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Vy jste byl v posledních dnech svědkem výměny zajatců mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Kde to bylo? Jak na vás tato událost zapůsobila?
Bylo to minulý týden, výměna proběhla v Černihivě na nejmenované lokaci. Ale ono se o tom ví, že probíhají tam, jelikož to je blízko běloruské a ruské hranice. Je to taková emoční houpačka, protože na jednu stranu se tam člověk potkává s lidmi, kteří měli to štěstí, že se jim vrátili ze zajetí blízcí.
Dokud se Rusko nebude bát překročit ukrajinskou hranici, tak se o to bude pokoušet, varuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu analytik a novinář Kyjev The Independent Adam Sybera
Sledovat to je dojemné a skutečně naplňující. Jsou to hezké momenty. Ale zároveň o pár metrů od nich stojí někdo, komu se nevrátili. Těm se ta naděje, že by se to mohlo stát, tentokrát dost roztříštila. Tím se dostávám k dalším tématům, co Ukrajinci čekají od nějakých jednání s Ruskem.
Nedokážu říct, co všichni Ukrajinci, ale třeba právě jedna slečna, která tam čekala na svého přítele, se kterým má dítě – čekala tam s dalšími kamarádkami a těm se vrátili. Jí se nevrátil. My jsme se ještě s koordinátorkou výměn hodně dostali do tématu, jak probíhají.
Vysvětlovali, že Rusové mají taktiku při těchto výměnách, že dají ukrajinské straně seznam zajatců, které vymění a na poslední chvíli ho třeba změní. Ale zároveň některým rodinám se už ozvali a řeknou si to mezi sebou.
6:48
Expert: Maďarsko a Slovensko zůstávají u ruské ropy z politických důvodů, náhrada by trvala jen měsíce
Číst článek
Pak tam přijde někdo s nadějí, že se doslechl, že ten jeho milovaný se vrátí a Rusové to na poslední chvíli změní a naději zase takto rozdrtí. Momentálně se Ukrajina s Ruskem setkává prakticky jenom v tomto.
A co z toho podle vás můžeme usuzovat například ohledně budoucnosti mírových jednání mezi Putinem a Zelenským?
Já bych z toho usuzoval, že se tady bavíme o různých bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a tak dále, ale vidíme, že Rusko není schopné dodržet ani první střet mezi dvěma stranami, že se domluví, že vymění spolu zajatce. I to Rusko poruší.
Pořád předpokládáme nějakou dobrou vůli ruské strany. Ale když se podíváme na summit na Aljašce, tak okamžitě potom Rusko zaútočilo rozsáhlými vzdušnými útoky, ať už to byly drony nebo rakety. A některé rakety zasáhly americkou investici, továrnu Flex v Mukačevu. To jsou všechno takové symboly, jak to Rusko skutečně myslí.
Otázka území?
Jak vypadá aktuální situace na bojišti? Je to tak, že Rusové pomalu postupují?
Rusové bohužel pomalu postupují, i když je nutné říct, že za cenu ohromných ztrát. A do jaké míry se tím snaží vyčerpat ukrajinskou obranu a do jaké míry je to v rámci mezinárodních hovorů ukázat, že jsou strašně na koni…
20:03
Setkání Zelenskyj–Putin se blíží. ‚Summit musí být velmi dobře připraven,‘ upozorňuje Bříza
Číst článek
Bohužel jsme se naučili – podle mě i vinou ruských vlivových operací – dívat se na Ukrajinu jako na otázku území, nikoli o co všechno jde, kde jsou mezinárodní smlouvy, co s lidmi.
Vidíme, že Rusko někde udělalo nějaký menší průlom k Dobropillji. I když tam teď momentálně je Azovská první brigáda, která stabilizovala frontu, kde se průlom stal, tak zase už vidíme jenom průlom na mapě a zase nás to děsí, jak daleko Rusko postoupilo. Ale k jak šíleným ztrátám přišlo, to už tolik nevnímáme.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států v rámci jednání o bezpečnostních zárukách připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. Jak by měla taková pomoc podle vás optimálně vypadat?
Podle mě by to mělo být začlenění výrobních kapacit zbraní po celé Evropské unii a ideálně s americkými investicemi, aby všichni, ať už je to EU, Ukrajina i Amerika, měli zájem na tom, aby Ukrajina byla bezpečná a mohla si zbraně vyrobit sama. Nespoléhat na pomoc západních partnerů, ale že by si tu obranu mohla postupem času vytvářet sama.
Tím by Rusko vidělo, že ta garance je nějakým způsobem myšlená vážně, protože do toho Amerika sype peníze. Západní partneři společně s Ukrajinou vyvíjí zbraně a vyvíjí tak společnou obranu proti hranici, kterou Rusko už několikrát překročilo. Dokud se Rusko nebude bát ji překročit, tak se o to bude pokoušet.
‚Chceme udržet ruskou hrozbu daleko od západní Evropy.‘ Nizozemsko pošle do Polska systémy Patriot
Číst článek
Tlak na Ukrajinu
Diskutuje se o dvoustranné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Věříte, že by k ní měl Putin odvahu?
Jestli by k ní měl odvahu, je to možné. Je možné, že se může cítit v nějaké pozici, kde k takové schůzce dojde, ale nemyslím si, že je moc reálné – a spíš bych s tím vůbec nepočítal, že i kdyby k ní došlo, že se na ní něco podstatného odehraje.
Spíš to bude nějaký pokus se představit v silnější pozici. Ale ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit.
Má vůbec Moskva skutečně zájem o ukončení agrese na Ukrajině?
Já si to nemyslím. Kdyby o tom měla zájem, tak to ukončí.
Prezident Petr Pavel připustil, že k územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš bude muset dojít, ačkoliv jsou porušením mezinárodního práva. Co by mohli Ukrajinci obětovat?
Já bych spíš řekl, co jsou ochotní obětovat Evropané. Podle mě Putin hraje hru, kde chce vytvořit tlak na Ukrajinu, aby porušila svoji ústavu a měnila hranice. Teď nevytváří tlak on, ale vytváří tlak Evropané na Ukrajinu.
Už to je v jeho logice pro něj výhodné, protože tu otázku přinášejí evropští lídři, ne on. Vytvářejí takto tlak na Ukrajinu evropští partneři, což by si Evropa měla uvědomit, že to je za prvé špatně.
Za druhé na Ukrajině momentálně není někdo, kdo může prostě podepsat papír, že tyto území už nám nepatří, patří Rusku. To by vyžadovalo změnu ústavy, a to se za válečného stavu prostě nedá.
Proč ukrajinská armáda útočila na ropovod Družba? Jak vážně by Rusko zasáhly další západní sankce? A jakou podporu veřejnosti má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.
