Česko by mělo být součástí mírových jednotek na Ukrajině, řekl Pavel. Ocenil podporu USA
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Dále připustil, že nejspíš dojde k územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině, ač jsou porušením mezinárodního práva.
„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.
Mírová mise na Ukrajině: Francie a Británie by vojáky vyslaly, Německo jedná a Meloniová je razantně proti
Číst článek
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý v souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek případně mohli být i zahraniční vojáci, pro Seznam Zprávy uvedla, že pro Česko nic takového nyní není na stole.
Pokud by po uzavření příměří měli čeští vojáci na Ukrajině působit, mohlo by to podle ní být podobné jako po vojenském konfliktu v bývalé Jugoslávii. České jednotky by nebyly na linii dotyku válečného konfliktu, řekla.
„Nedokážu si představit, jaký bude výsledek, protože ještě před nedávnem ruská strana rozmístění jakýchkoli zahraničních sil na území Ukrajiny odmítala. A teď možná dojde k nějaké změně postoje,“ uvedl Pavel.
Podle mluvčího ministerstva obrany Davida Šímy by se mohlo v případě zapojení české armády jednat například o zajišťování výcviku ukrajinských vojáků či pomoc při odminování. Případné vyslání vojáků by musely schválit vláda i obě parlamentní komory.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Debatu nad nutností bezpečnostních garancí pro Ukrajinu vedli v Bílém domě v pondělí americký prezident Donald Trump s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a lídry několika evropských států.
Pokračování jednání
Před tím v pátek jednal Trump s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dalším výsledkem pondělní schůzky bylo, že se má připravit jednání Putina se Zelenským a poté i trilaterálně s Trumpem.
Summit Zelenskyj–Putin by znamenal ‚výbuch‘. Kreml se mu snaží vyhnout ze dvou důvodů, míní expert
Číst článek
Podle Pavla je pozitivní, že se rozjel proces koordinovaný mezi USA, Evropou i Ukrajinou. „Je určitě pozitivní i to, že americká strana vyjádřila jednoznačně podporu bezpečnostním garancím. Uvidíme, jaká bude jejich konkrétní podpora z americké strany,“ poznamenal Pavel.
Podstatné podle něj nyní je, zda a kdy se sejdou Putin se Zelenským a jestli se dospěje k základní shodě na podmínkách mírového procesu.
„My bychom v tuto chvíli měli dělat vše pro to, aby jednání pokračovala. Měli bychom k nim přistupovat na jedné straně konstruktivně, to znamená s vůlí k určitým kompromisům, ale na druhou stranu dostatečně pevně. Aby nedošlo k situaci, že za agresi bude nakonec odměněn agresor a potrestán ten, kdo byl napaden,“ podotkl Pavel.
Zároveň poznamenal, že sdílí trochu skeptický postoj finského prezidenta Alexandera Stubba nebo francouzské hlavy státu Emmanuela Macrona.
„Varují před tím, abychom nepodléhali přílišnému optimismu z vůle ruské strany dosáhnout rychle mírového řešení. Prezident Putin měl v rukou mír v podstatě od počátku,“ poznamenal Pavel, podle kterého bylo právě na Putinovi, kdy válku ukončí.
Ruská strana má nyní na bojišti iniciativu, proto podle Pavla nemusí mít Rusko jednoznačný zájem konflikt ukončit.
Územní ústupky
„Záměrně říkám dočasná, protože jakákoli dohoda, která bude dosažena, by neměla stvrdit de iure územní zisky Rusku. Tím bychom popřeli princip teritoriální integrity, který je součástí Charty OSN a mezinárodního práva,“ poznamenal Pavel.
Ztráta Donbasu by otevřela Ukrajinu pro další ruskou agresi, říká expert. Situaci srovnává s ČSR v roce 1938
Číst článek
„Je to víceméně přiznání reality, že Rusko některé regiony pevně kontroluje. Pokud budou přiznány jako dočasně okupované, tak bychom je takto měli nazývat. A ne jako ruská území,“ dodal Pavel.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
„Netroufám si hodnotit, jak by měla vypadat dohoda ohledně teritoria, to je skutečně čistě na Ukrajině a Rusku. My bychom asi neměli radit, co by si měli nechat a co by měli pustit. To je rozhodně mimo naše pravomoci a kompetence,“ podotkla hlava státu.
