Republikáni získávají většinu v Senátu. K vítězství míří nejspíše i ve Sněmovně reprezentantů

Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 52 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice CNN. Republikán Donald Trump navíc v prezidentských volbách porazil demokratku Kamalu Harrisovou, a republikánská většina v Senátu mu tak může usnadnit prosazování volebního programu.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Republikáni ovládli i volby do Senátu

Republikáni ovládli i volby do Senátu | Foto: Andrew Kelly | Zdroj: Reuters

Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde dosud měli většinu republikáni, je prozatím nejasné. Podle průběžných výsledků ale i zde vedou republikáni.

Republikáni budou mít v Senátu nejméně 52 křesel ze 100, zatímco dosud jich měli 49. Demokratům podle dosavadních projekcí CNN připadne nejméně 42 mandátů, podle televize Fox News nejméně 43 mandátů. O zbylých křeslech ještě není rozhodnuto.

Kdo republikánskou většinu v Senátu povede, je nadále otevřené. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell, který je zároveň nejdéle sloužícím senátorem za Kentucky, letos oznámil, že z vedoucí funkce odstoupí.

OBRAZEM: Slavící Trump a Harrisová, která nepřišla. Podívejte se, jak Amerika volila prezidenta

Číst článek

Novým senátorem za Západní Virgínii se stal podle AP republikán Jim Justice, který v tomto americkém státě dosluhuje jako guvernér. Justice získal senátorský úřad po Joeu Manchinovi, který byl demokratem, ale přihlásil se k nezávislým. Manchin o znovuzvolení neusiloval.

V Ohiu porazil demokratického senátora Sherroda Browna republikán Bernie Moreno, což Republikánské straně vyneslo další důležité křeslo pro ovládnutí Senátu. Republikánskou většinu v Senátu pak ještě více posílil Tim Sheehy, který porazil demokrata Jona Testera, jenž sloužil tři funkční období.

Senátorské křeslo v demokratické baště Vermontu jako nezávislý obhájil 83letý Bernie Sanders, který tak získal v pořadí čtvrtý šestiletý senátorský mandát. Sanders, který se v minulosti neúspěšně ucházel o prezidentskou nominaci Demokratické strany, se sám označuje za demokratického socialistu. Opětovnou kandidaturu zdůvodnil tím, že země čelí nejsložitějším a nejvážnějším výzvám moderní éry.

Analytik: Vítězství republikánů je obrovské. ‚Nepředvídatelný‘ Trump zapadá do světa soupeření

Číst článek

V Senátu dosud drželi většinu 51 křesel demokraté, a to díky 47 svým mandátům a podpoře čtyř nezávislých senátorů. V nynějších volbách se obměňovala třetina křesel. Pokud by byl poměr sil vyrovnaný, má rozhodující hlas při zasedání této kongresové komory viceprezident USA, který je z titulu své funkce zároveň předsedou Senátu.

V případě Sněmovny reprezentantů voliči každé dva roky vybírají všech 435 zákonodárců. Většinu v podobě 220 mandátů dosud drželi republikáni. V nově složené dolní komoře budou mít podle televize CNN nejméně 204 mandátů, demokraté nejméně 182. Podle serveru NBC News je nyní poměr dokonce 206 ku 182. K většině je potřeba zisk 218 křesel.

Pokud by se republikánům znovu podařilo ovládnout i Sněmovnu reprezentantů, znamenalo by to, že by měli být bez problémů schopni prosazovat veškerou Trumpovu agendu. Navíc se nedá očekávat, že by se jí do cesty stavěl Nejvyšší soud, v němž mají konzervativní soudci převahu šesti ku třem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme