Kampaň Harrisové poslední měsíc stagnovala, tvrdí Joch. Podle Klvani ji poškodilo spojení s Bidenem
Novým prezidentem Spojených států se stal Donald Trump. Vyhrál ve všech rozhodujících státech. Jaké zásadní faktory přispěly k jeho návratu do Bílého domu? Udělala Kamala Harrisová nějakou zásadní chybu? Jaké bude Trumpovo druhé prezidentské období? Ve vysílání Radiožurnálu na tyto otázky odpovídali Tomáš Klvaňa a Roman Joch.
Jak jste prožívali povolební noc a jak jste přijímali postupné zabarvování povolební mapy?
Klvaňa: Bylo to až překvapivě hladké. Já jsem přece jenom čekal těsnější výsledek, protože průzkumy hovořily o tom, že výsledek bude velmi těsný. To, že se v podstatě všechny nerozhodnuté státy, ty bitevní státy, přikloní na stranu Donalda Trumpa a přikloní se na jeho stranu tak rychle, jsem nečekal. Myslím si, že to překvapilo i americké volební pozorovatele a lidé nalevo jsou v šoku.
Joch: Já jsem byl v několika televizích a odcházel jsem z jedné z nich v pět hodin ráno, když už se začalo rýsovat, že Donald Trump asi vyhraje. Musím potvrdit, že jsem byl taky překvapen, že vyhrál ve všech sedmi rozhodujících státech. Já jsem tušil, že volby asi vyhraje, ale netušil jsem ani na chvíli, že vyhraje ve všech sedmi rozhodujících státech.
Světoví lídři reagují na výsledky amerických voleb. Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy
Číst článek
Dá se už v tuto chvíli posoudit, jaké zásadní faktory rozhodly o Trumpově comebacku a o tom, že Trump získal i několik států, v nichž před čtyřmi lety vyhrál Joe Biden, včetně klíčové Pensylvánie?
Joch: Myslím si, že to hlavní téma bylo ekonomické, že američtí voliči vzpomínají na jeho prvních tři a půl roku až do covidu na jaře 2020 s nostalgií. Jeho snížení daní, které schválily republikánské většiny tehdy v obou komorách Kongresu, pomohlo americké ekonomice a nyní, i když za Joea Bidena se začíná Americe relativně dobře dařit ekonomicky, přišlo to pro Kamalu Harrisovou příliš pozdě.
Příliš málo, příliš pozdě, takže ona nečerpala z toho, že ekonomická situace se zlepšuje a mnozí američtí voliči, nebo, jak se ukázalo, většina z nich, se domnívá, že náklady na život, ceny potravin, ceny benzinu především jsou příliš vysoké, a proto se z nostalgických důvodů přiklonili k Donaldu Trumpovi.
Jak si vysvětlit, že prakticky do posledního dne před volbami byly průzkumy v těch tzv. kolísavých státech tak těsné a ten závěr už tolik ne, zdá se?
Klvaňa: To je právě problém, protože lidé neumí přesně číst průzkumy veřejného mínění. To, že kolísavé státy byly v průzkumech těsné, znamenalo, že každý z těch průzkumů má v sobě nějakou statistickou chybu. Statistická chyba může být kolem tří, čtyř procent, samozřejmě podle toho, jak je průzkum dělán. Je třeba si uvědomit, že ta tři, čtyři procenta můžou jít na jednu nebo druhou stranu.
Tady se prostě stalo, že všech sedm států v sobě mělo statistickou chybu nebo možná v některých těch státech ještě o malinko větší chybu, ale zase tak velké překvapení to nebylo. Lidé, kteří se věnují průzkumům veřejného mínění, varovali, že to, že průzkumy jsou těsné, neznamená, že volby budou těsné a to se nakonec potvrdilo. Ty volby moc těsné nebyly.
Jsou tam patrné přelivy voličských skupin, ať už, co se týče generací, etnik a tak dále?
Klvaňa: Ano, určitě. Samozřejmě, my neznáme ještě všechny výsledky. Máme nějaké exit polly k dispozici, ale pokud se třeba potvrdí, že Hispánci volili Kamalu Harris jenom o osm procent víc než Donalda Trumpa, tak je to obrovský šok pro celý ten demokratický systém, protože Joe Biden vyhrál mezi Hispánci o dvacet jedna procent. Pokud Kamala Harris vyhrála jenom o osm procent, tak to je opravdu revoluce v americké politice.
Něco podobného se pravděpodobně stalo také s bílými ženami, na které sázela Kamala Harris. Téma interrupcí bylo velmi důležité i to, že ona sama byla žena a kandidovala na prezidentku, to bylo právě podprahové vnímání a spousta těch Demokratů na to sázela. Vypadá to, že bílé ženy se stejně jako v roce 2016 i v roce 2020 přiklonily na stranu Donalda Trumpa.
3:44
Harrisová potřebovala hlasy žen. Zdá se, že jich k volbám nedorazilo tolik, všímá si stratég Braun
Číst článek
Hrála podstatnou roli samotná kampaň, do níž se Kamala Harrisová vložila až teprve před několika měsíci, anebo je to tak, že se snažila zapůsobit na voliče a voličky, kteří možná už měli dost jasno předem, komu dají hlas?
Joch: Kamala Harris měla dobrý start, když se zjistilo, že bude kandidátkou Demokratické strany v druhé polovině července letošního roku. Měla celkem impozantní start, který vyvrcholil debatou s Donaldem Trumpem desátého září. V tom si ona udržela svoji pozici, neudělala chybu v této debatě, naopak, byla mírně lepší než Donald Trump.Od toho desátého září, tedy ani ne celý poslední měsíc, jako kdyby její kampaň stagnovala. To znamená, že nepřišla s ničím novým.
Naopak, Donald Trump měl takové ty bavičské kousky, jakože solil hranolky v McDonaldu nebo si vzal dělnickou vestu a jel s popelářským automobilem. Jeho minulost televizního baviče mu nyní pomohla celkem dobře.
Pak je tady druhý faktor – jak v roce 2016, tak v roce 2020 vždycky nakonec Donald Trump dostal vyšší procento, než mu věřily průzkumy. Interpretace je jednoznačná, že voliči Donalda Trumpa se odmítají s agenturami bavit. Nechtějí se přiznat, že volí Donalda Trumpa, a proto on dostal mnohem více, než mu průzkumy naznačovaly.
My máme rebelský hlas spojený u nás v Česku s Piráty, ale zajímavé je, že rebelský hlas nyní získává ve Spojených státech Donald Trump a ti rebelové, kteří mu dali hlasy, se s tím nechtěli přiznat agenturám měřícím nálady ve veřejnosti a dělajícím průzkumy.
Podcenila kandidátka za Demokraty něco, nebo byl Trump zkrátka přesvědčivější v předvolebním souboji?
Klvaňa: Otázka je, jestli v současné ekonomické situaci, kdy makroekonomická čísla jsou sice velmi dobrá, dokonce lepší než za prezidenta Trumpa v těch prvních třech a půl letech, ale inflace je opravdu velmi vysoká. Drahota tu v Americe prostě je. To, že je dneska inflace pod kontrolou, znamená jenom, že už se ceny nezvyšují tak razantně jako předtím, ale ceny samozřejmě neklesají zpátky na úroveň, kde byly předtím. To je něco, co Američané čtyřicet let nezažili.
Gratulace, ale i obavy. Čeští politici reagují na výsledky amerických voleb
Číst článek
Inflace je opravdu velký problém ve Spojených státech a v důsledku toho je prezident Biden velmi nepopulárním prezidentem. Kamala Harris se nedokázala tematicky odříznout od Bidena. Měla to udělat daleko razantněji. Měla komunikovat voličům soustavně po dobu dvou měsíců, že ona není Joe Biden, že přináší něco úplně nového a mohla se dokonce zříci některých jeho politik.
Ona to neudělala nebo to neudělala dost razantně a Trumpovi se povedlo ji spojit s prezidentem Bidenem. To pro ni bylo obrovsky těžké, protože za situace, kdy prezident Biden má taková čísla, jaká má, jeho pokračovatelka asi vyhrát nemohla.
Zaznamenali jste v těchto volbách nějaký zvlášť pozoruhodný moment oproti těm předchozím?
Joch: Mě nejvíce překvapilo to, na co už upozornil pan Klvaňa, že Donald Trump coby republikánský kandidát získal historicky neuvěřitelné procento hlasů hispánských Američanů. Museli bychom se ještě podívat na to, jak hlasovali mladí černošští muži, jestli se skutečně předpovědi, že až čtvrtina mladých černošských mužů dala hlas Donaldu Trumpovi, naplnily.
Zajímavá otázka je, jestli má jakési zvláštní charisma, že na tyto tradičně demokratické skupiny je schopen působit, nebo se to přemění v trend, z kterého budou těžit i příští republikánští kandidáti na prezidenta v budoucnu. To je, myslím si, zatím otevřená otázka.
Klvaňa: Já se přikláním k tomu, co říkal Roman Joch, tedy je opravdu překvapení, kolik těch hlasů získal. Ještě neznáme čísla, ale velmi pravděpodobně mezi těmi mladými černošskými muži, kterým je mezi osmnácti až třiceti lety, získal asi čtvrtinu voličů a to je obrovský nárůst, třeba z deseti procent na pětadvacet procent. To opravdu Kamale Harris velmi uškodilo.
Potom je to také celkový výsledek – spousta odborníků ve Spojených státech se domnívala, že Donald Trump má strop kolem 47 až 48 procent celkového počtu voličů a výš prostě jít nemůže. Každý předpokládal, že Trump bude mít v tom celonárodním součtu hlasů méně než Kamala Harris, ale to se také nepotvrdilo.
Donald Trump má v tuto chvíli o nějakých pět milionů hlasů více a je docela možné, že do toho ta Kalifornie ještě promluví a ten výsledek bude těsnější, ale teď to vypadá, že Donald Trump bude mít víc voličů i v celonárodním hlasování, nejen v těch rozhodujících státech a to je překvapení.
Trump bude 47. americkým prezidentem. Poslední pochyby šly stranou poté, co získal Wisconsin
Číst článek
Kam se tedy vydávají Spojené státy s druhým prezidentským mandátem Donalda Trumpa, který se navíc zjevně bude moct opřít o republikánskou většinu v Kongresu, pokud ve vítězném projevu prohlásil, že ‚tato země se musí hojit‘?
Joch: Doufám, že to myslí vážně, že nebude rozdělující prezident. On už dosáhl svého vrcholu, žádné další mety už nemůže dosáhnout, takže by od něj bylo vhodné a slušné, kdyby nabízel jakési vstřícné gesto nebo podanou ruku té druhé straně politického spektra, ale jak známe Donalda Trumpa, jak známe jeho psychiku a mentalitu, tak je málo pravděpodobné, že bude takhle velkorysý a štědrý.
Spíš je otázka, jestli bude ještě divočejší, než byl ve svém prvním volebním období, protože v prvním volebním období měl kolem sebe republikány staré školy, kteří na něj měli umírňující vliv a nyní je dost velké nebezpečí, že bude mít jenom samé pochlebovače, kteří ho budou v jeho nejhorších instinktech jenom utvrzovat. Zajímavá otázka je, jestli bude umírněnější, aspoň tak, jak byl za svého prvního období, nebo naopak, jestli bude ještě divočejší.
Klvaňa: Myslím, že nemůžeme čekat, že by se Donald Trump, někdo, kdo se padesát let na té americké scéně, ať už jako businessman nebo bavič nebo politik, chová nějakým způsobem konzistentně, najednou v 78 letech změnil. Spojené státy čeká divoká jízda, Evropu čeká divoká jízda. Ukrajina na zvolení Donalda Trumpa nesmírně doplatí. Myslím si, že Evropa by se měla konečně vzpamatovat, protože transatlantická vazba je v tuto chvíli opravdu velmi silně narušena.
Hospodářské svazy v Česku se obávají toho, že vítězství Donalda Trumpa může vést k výraznému poklesu obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Joch: Byla by chyba, kdyby on začal obchodní války se svými spojenci, ať už jsou to evropské země nebo Kanada. Něco jiného je strategické soupeření s Čínou, ale velkou chybou by byla obchodní válka mezi Amerikou a Evropou.
Klvaňa: Tady je asi naše jediná naděje to, že Trump je nepředvídatelný a že my opravdu nevíme, co udělá. Pokud ale udělá to, co říkal v předvolební kampani, tak nás čeká opravdu nehezký ekonomický čas.
