Necelý měsíc po Trumpově zvolení je zřejmé, že po svém nástupu do Bílého domu má skutečně v úmyslu začít uskutečňovat i ta svoje předsevzetí, která mnozí považovali jen za extrémní volební rétoriku.
Trump chce mít v čele ministerstva spravedlnosti věrného spojence, což je podmínka, kterou Gaetz dokonale splňuje. Stál po jeho boku i během jeho snahy zvrátit volební porážku v roce 2020.
Kennedy dával najevo, že chce bojovat proti obezitě, cukrovce, autismu či omezování chemikálií v jídle. Naznačil, že je připraven dramaticky zredukovat Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
Před volbami z tohoto měsíce měli republikáni většinu v podobě 220 mandátů a také v nové Sněmovně reprezentantů budou mít potřebnou nadpoloviční většinu nejméně 218 křesel ze 435.
Harrisová bude „hledat“ práci poprvé od roku 2003, kdy ji zvolili okresní prokurátorkou v San Francisku. Podle svých spolupracovníků bude mít celou řadu možností.
V případě Sněmovny reprezentantů voliči každé dva roky vybírají všech 435 zákonodárců. V nově složené dolní komoře budou mít podle AP nejméně 211 mandátů, demokraté nejméně 199.
Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde dosud měli většinu republikáni, je prozatím nejasné. Podle průběžných výsledků ale i zde vedou republikáni.
„Uvidíme, jestli pro Trumpa nebude dostatečné jen se vyfotit u příležitosti nějakého summitu a jednání s Vladimirem Putinem, pak k žádné velké dohodě nedojde,“ říká oborník Petr Boháček.
„Kamala Harrisová ani Donald Trump bez Pensylvánie moc šancí na vítězství nemají. Byť ta matematika může být různá. Za mě jsou ale důležité státy Georgie a Arizona,“ říká amerikanista Jan Beneš.
„Hmatatelná změna by měla být na bojišti okamžitá. První je samozřejmě i dopad na morálku ukrajinských vojáků,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jakub Lepš (TOP 09) z Newyorské univerzity v Praze.
Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, podle údajů Pentagonu mu od začátku války poskytly vybavení v hodnotě 44,2 miliardy dolarů (1,05 bilionu korun).
Americká Sněmovna reprezentantů má tento týden znovu jednat o schválení rozsáhlého asistenčního balíčku pro Ukrajinu, který většinoví republikáni již několik týdnů blokují.
„Extrémní škrty“ v rozpočtu, které požadovali republikáni, se nepodařilo prosadit. Biden rovněž vyzval Kongres, aby schválil novou pomoc Ukrajině a zákon o migraci na ochranu hranic.
Sněmovna reprezentantů v pátek schválila výdajový balík v objemu 1,2 bilionu dolarů (přes 28 bilionů Kč), aby zabránila tomu, že některým resortům dojdou peníze na jejich provoz.
V Senátu prodloužení rozpočtovaného opatření prošlo 77 ku 13 hlasům. O několik hodin dříve jej ve čtvrtek schválila Sněmovna reprezentantů, kde mají většinu republikáni, 320 ku 99 hlasům.
Do senátních lavic McConnell poprvé usedl v roce 1985 a vypracoval se až do nejvyšších pozic. Své spolustraníky v Senátu vedl od roku 2007 a po 17 letech je nejdéle sloužícím politikem v této funkci.
Za skutečný důvod republikánského odporu vůči kompromisu, který jejich zástupci sami dojednali, považují americká média kampaň před listopadovými prezidentskými volbami.
„Pokračování v podpoře Ukrajiny je v zájmu bezpečnosti samotných členských zemí NATO,“ řekl po jednání se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem Jens Stoltenberg.
„Máme dobrou zprávu pro Ameriku. Shutdown v pátek nebude,“ prohlásil lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. Návrh zákona podpořilo 77 senátorů a 314 kongresmanů.
Zákon o obranné politice výrazně ovlivňuje také personální politiku. Návrh počítá s nárůstem základního platu amerických vojáků o 5,2 procenta a měsíčními bonusy pro juniorní členy.
Nová pomoc Ukrajině, kterou slíbil demokratický prezident Joe Biden, je nyní v ohrožení kvůli protestům kongresových republikánů, kteří schválení podmiňují zpřísněním americké imigrační politiky.
Shoda na tom, jak odvrátit shutdown, zatím mezi zákonodárci nepanuje, informují média. Předseda Sněmovny reprezentantů Johnson navrhuje pokračování rozpočtového provizoria do začátku příštího roku.
