„Autonomie! Autonomie!“ rozléhá se často v ulicích sedmihradského města Târgu Mureș, kde téměř ve stejném počtu vedle sebe žijí Rumuni a Maďaři. Národní rada Sikulů (SZNT) každoročně 10. března pořádá Den svobody, v jejím pojetí kombinaci připomínkové akce a demonstrace.

Den tří mučedníků

Sikulové, kteří se považují za Maďary, ale zároveň mají značnou regionální identitu, si v tento den připomínají tři mučedníky, kteří v roce 1854 plánovali povstání proti Habsburkům, za což byli následně popraveni. Od roku 2012 je ale hlavním cílem tohoto připomínkového aktu především zviditelnit sikulské požadavky na samostatnost.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Autonomie je přitom v Rumunsku slovo, které rozděluje společnost, vysvětlují švýcarské noviny. Maďarská menšina žijící v zemi totiž svými snahami ohrožuje Rumuny. Alespoň si to myslí značná část obyvatel státu. A rumunské tajné služby snahy Sikulů dokonce označují za „etnický extremismus“.

Jakékoli úsilí o teritoriální nebo regionální autonomii Maďarů jsou tak pro Rumuny snahou oddělit území od jednotného státu. Nepomáhá ani fakt, že Sikulové a jiné maďarské menšiny nepožadují osamostatnění v doslovném významu, ale pouze více svobodného rozhodování v rámci Rumunska.

Jazyk, peníze a spory

Od takového výdobytku si Maďaři slibují lepší hospodářský rozvoj regionů, ve kterých žijí, a méně závislosti na Bukurešti v oblasti užívání jazyka a ve školství. V tom posledním se sice situace maďarské menšiny za poslední roky zlepšila, ale stále se objevují spory. Posledním z nich byla vášnivá celonárodní debata o otevření maďarského gymnázia v Târgu Mureș.

Mezi sporné body mezi Bukureští a maďarskými menšinami ale patří i údajně nedostačující zpětný tok peněz z daní do regionu nebo státní investice, které opomíjejí region Sedmihradska a oblast obydlenou sikulskou minoritou. Rumunsko navíc již několik let vede boj proti symbolům této skupiny. Vlajka Sikulů nesmí viset na žádných veřejných budovách a nesmí být používána k propagaci regionu, všímá si Neue Zürcher Zeitung.

Spor nedávno zažehla také zpráva o údajně politicky motivovaném zákazu vstupu zahraničního zmocněnce Národní rady Sikulů Attily Dabise do Rumunska. A situace není klidná ani v souvislosti s pořádanou připomínkovou akcí Maďarů. Přestože letos nechala rumunská policie zastánce větší autonomie v klidu projít městem, v minulých letech zaznamenávala jména některých aktivistů a udělila jim pokuty.

A například v roce 2015 úředníci shromáždění dokonce zakázali. Organizátoři akce tvrdí, že kvůli zastrašování v minulých letech se počty účastníků Dne svobody snížily, a to až o čtyři tisíce osob. V roce 2013, kdy se konala největší demonstrace, se jí zúčastnilo okolo 120 tisíc osob, kteří vytvořili lidský řetěz o délce 54 kilometrů.

U konce s dechem?

Nabízí se proto otázka, jestli jsou snahy Sikulů o větší samostatnost u konce. Švýcarský deník tvrdí, že nikoli. Podpora autonomie v řadách maďarských obyvatel Rumunska je velká, i když se jí nedostává tolik pozornosti jako třeba snahám Katalánců. Proto je mobilizační potenciál Sikulů omezený.

Jimi obývaná oblast je region venkovského rázu v jihovýchodní části Sedmihradska s asi 800 tisíci obyvateli. Z posledního sčítání lidu v roce 2011 vyplývá, že mezi nimi žije 71 procent Maďarů, zbytek připadá na Rumuny, Romy a jiné malé etnické skupiny. V celém Rumunsku pak v roce 2011 žilo téměř milion a dvě stě tisíc Maďarů, v roce 1992 ještě o čtyři sta tisíc více.

Důvodem úbytku Maďarů v Rumunsku je jejich asimilace nebo odchody ze země. Ve větší autonomii proto maďarská menšina nevidí pouze prostředek k sebeurčení. Jak říká Attila Korodi, šéf frakce největší maďarské strany v rumunském parlamentu, je to také cesta k dlouhodobému udržení maďarské menšiny v zemi.

Rovněž sedmihradští Rumuni patří k obyvatelům, kteří se od zbytku Rumunska rádi vymezují. Jak píše Neue Zürcher Zeitung, i oni si stěžují na nedostatečný přísun peněz a investic z Bukurešti. Navíc se považují za více západní a osvícenější, než jsou ostatní obyvatelé. Ve vztahu k teritoriální autonomii Sikulů se však mezi nimi najde jen málo příznivců této myšlenky.

Strana svobodných lidí

V roce 2015 v Târgu Mureș vznikla nová politická formace – Strana svobodných lidí (POL). Její zakladatel Dan Maşca říká, že si jako Rumun dokáže představit žít v sikulské autonomní oblasti. Důležitější pro něj ale je, aby obyvatelé regionu mohli sami rozhodovat o své budoucnosti.

Maşca zároveň navrhuje švýcarský model decentralizace. „V dnešní době je Rumunsko centralizovaný stát, v němž se rozhoduje na základě činů úzkého kruhu lidí v Bukurešti,“ kritizuje politik. Svou partaj prý založil jako osvícený občan, jehož cílem je proměnit Rumunsko „odspodu“. K tomu podle něj patří také otevřená, etnicky promíchaná strana. „Mým přáním je, aby nakonec mohli sedmihradští Rumuni a Sikulové o budoucnosti svého regionu rozhodovat společně,“ tvrdí Maşca.

Nicméně otázku, jak by mohl přesvědčit Rumuny, že vznikem autonomie pro maďarskou menšinu nepřijdou o vlastní samostatnost, je pro Maşcu obtížné zodpovědět. Navíc rumunský parlament na začátku dubna nekompromisně zamítl návrh na autonomii, který předložila Národní rada Sikulů. Tento krok se stal pohnutkou k tomu, proč se rada rozhodla případ internacionalizovat a začala vyhledávat kontakty v jiných oblastech ve světě, které autonomii získaly.

Attila Dabis, mezinárodní zmocněnec rady, se už spojil s celou řadou osobností z těchto regionů, a chce s nimi společně hledat pomoc u OSN, Evropského parlamentu nebo Rady Evropy. Například na letošním březnovém shromáždění v Târgu Mureș mluvili řečníci z Katalánska, Baskicka nebo Jižního Tyrolska, kteří Sikuly v jejich snahách podpořili.

Sázka na Brusel

Sikulové v neposlední řadě sází na Evropskou unii. A to i přesto, že z dosavadních reakcí jsou spíše zklamáni. Jak švýcarský list připomíná, unie doposud neprovádí žádné politické kroky v oblasti menšin, které by členské státy zavazovaly k ochraně specifických práv národnostních minorit.

V Chartě základních práv Evropské unie najdeme pouze odstavec, který menšiny chrání před jakoukoliv diskriminací. Ani v roce 2007 založená Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) se nezabývá právy národnostních minorit, na rozdíl od práv menšin sexuálních, Romů nebo migrantů.

Z toho důvodu založily nejrůznější evropské menšiny organizaci Minority Safepack, která požaduje, aby se Unie otázkou národnostních minorit zabývala a v této oblasti změnila svou dosavadní politickou linii.

Pro vznik iniciativy bylo zapotřebí sehnat milion podpisů. Doposud ji podepsalo o 200 tisíc osob více. Z toho bylo více než 300 tisíc signatářů z Rumunska. A to je znak, že tamní maďarská menšina ještě nemusí ztrácet naději ve více autonomie, konstatuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít