Jak se dělá největší šou na světě? Ptal se deník New York Times organizátorů demokratického sjezdu v Bostonu. Musíte se zeptat publika, zněla odpověď. Diváci to ale neměli jednoduché. Budova Fleet Center, kde se sjezd Demokratické strany koná, připomíná spíš dům hrůzy.

8:51 30. července 2004 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stěny jsou na spadnutí, výtahy nejezdí, schody jsou zamčené a ochranka místo odpověďi na otázku, jak se dostat do kongresové haly jen tupě zírá kamsi za vás.

To ale divákům ani v nejmenším nevadí. Důležité je, co se děje na pódiu. A tam se vystřídali skvělí řečníci. Bill Clinton dostal publikum doslova do varu. Stačilo, aby dramaticky zopakoval ono "ano, pošlete mě", které John Kerry vyslovil kdysi, během sedmdesátých let, během války ve Vietnamu. Takhle by nejspíš mluvil Shakespeare. Kdyby ho ovšem někdy někdo slyšel mluvit. Popichuje americký list New York Times.

Velkou pozornost v chorvatském tisku budí propuštění generála Tichomira Blažkiče z vazby v Haagu. Trest mu byl snížen z pětačtyřiceti na devět let. Většina komentářů uvádí, že soud potvrdil už dávno známou věc - generálovu nevinu. Z chorvatských novin Viesnik čte zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Martin Ježek.

Ve středu zemřel Francis Crick, jeden z objevitelů struktury DNA - genetického materiálu všech živých věcí. Píše o tom deník International Herald Tribune. Začalo to tím, že laurelát Nobelovy ceny a jeho spolupracovníci objevili dvojitou šroubovici.

Skončilo to o třináct let později, kdy výzkumný tým z Cambridge zodpověděl základní otázky, které objev přinesl. Za většinou informací přitom stál právě Crick. Crick nebyl zakladatelem molekulární biologie, ale rozhodně o ní věděl nejvíc.

Crickovu kariéru odstartovala touha nahradit náboženské vysvětlení něčím racionálním. Spolu se svým americkým kolegou Watsonem tedy začal pátrat po molekulární struktuře DNA. Pomocí rentgenové krystalografie pak z toho mála, co věděli, vytvořili strukturu genetické informace. Stalo se to v roce 1953.

Crick a Watson, to jsou Darwin a Mendel dneška. Watson se později vrátil do Států, kde napsal paměti. Vzpomíná v nich i na věčně usměvavého Cricka. Crick se věnoval studiu mozku. Byli to oni dva, kdo si mohl říct: objevili jsme tajemství života. Dodává deník International Herald Tribune.

Petra Lazáková, Julie Rákosová, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít