Ruští představitelé si nemohou být jisti životem. Smrt generála posílí ukrajinskou morálku, říká expert
Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirilov, oznámil v úterý ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení. „Pokud se jedná o válečný stav, je v podstatě jakákoliv osoba, která do konfliktu vstoupí, legitimním cílem,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze.
Bezpečnostní služba Ukrajiny Kirilova podezřívala ze spáchání válečných zločinů, když měl nařídit použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Jak četné jsou takové případy použití chemické munice?
V rámci konfliktu na Ukrajině se hovoří o tom, že mohlo dojít k použití chemických zbraní ze strany ruských jednotek. Existují o tom určité zprávy, indicie, které byly vydány ve francouzských médiích a vycházely ze zpráv, které podaly zpravodajské služby.
Poslechněte si rozhovor se Zdeňkem Petrášem, plukovníkem generálního štábu v záloze.
Hovoří se o tom, že byly použity na taktické úrovni. Tedy že do zákopů, které bránily ukrajinské jednotky, byly shozeny granáty a munice, která obsahovala určité chemické látky. Konkrétně se jednalo o chlorpikrin, který může být charakterizován jako látka paralyzující a dávicí. Opět ale podotýkám, že to bylo na taktické úrovni a tyto zprávy jsou neověřené.
Používá podobné zbraně i ukrajinská armáda?
Těžko v tuto chvíli říct, spíš bych se přikláněl k tomu, že ne. Použití chemických zbraní a zbraní hromadného ničení obecně je poměrně problematické. Na jedné straně to může přinést operační výhodu, na druhé to může i znemožnit volnost pohybu a být spíš kontraproduktivní.
Obecně bych ale řekl, že nelze považovat to, že by obě dvě strany nějak ohrožovaly nebo využívaly chemických zbraní nebo zbraní hromadného ničení za příliš relevantní.
Kyjev považoval generála za zcela legitimní cíl právě kvůli tomu, že údajně nařídil použití zakázaných chemických látek proti ukrajinským vojákům. Je podle vás možné souhlasit s tím, že tady byl proto legitimním cílem?
Pokud se jedná o válečný stav, je v podstatě jakákoliv osoba, která do konfliktu vstoupí, legitimním cílem. Už podle teorie války Carla von Clausewitze je jakýkoliv prostředek, který vede k tomu, že přinutíme protivníka podřídit se naší vůli, v podstatě legitimní.
‚Rusko zůstává věrné závazkům‘. Kreml odmítl tvrzení USA, že použil na Ukrajině chlorpikrin
Číst článek
Mimochodem, Kirilov figuroval na sankčních seznamech několika zemí, včetně Kanady a Velké Británie. O čem svědčí provedení atentátu přímo v Moskvě, nedaleko Kremlu?
Jakýkoliv cíl, který se rekrutuje z řad vojenského velení, je legitimní. Hovoří to o tom, že tito představitelé ruské armády, ať už se nachází na kterémkoliv stupni velení, si nemůžou být jisti svým životem. A samozřejmě to přináší určitý politický a morální efekt pro ukrajinskou stranu.
A může to případně ovlivnit další možné užití zakázaných zbraní v ukrajinsko-ruském konfliktu?
To bych neřekl. Když to trochu přeženu, neznamená to, že pokud by se náčelník dělostřeleckého vojska stal cílem atentátu, tak by druhá strana měla odpovědět tím, že zvýší frekvenci dělostřeleckých úderů. To v žádném případě.
Ale může to mít samozřejmě určitý politický nebo diplomatický dopad, například na další jednání mezi oběma znepřátelenými stranami, ale v tuto chvíli bych neočekával eskalaci konfliktu v důsledku tohoto incidentu.
