Tibeťané nebyli nikdy svobodnější, prohlásil Čínou dosazený pančenláma
Obyvatelé Tibetu nebyli nikdy svobodnější. Krátce před 60. výročím násilného připojení tohoto himálajského regionu k Číně to prohlásil pančenláma, druhý nejvyšší muž tibetského buddhismu dosazený komunistickým režimem. Peking v těchto dnech zároveň uzavřel Tibet cizincům.
Komunistický šéf Tibetu Čang Čching-li na okraj právě probíhajícího zasedání parlamentu odůvodnil uzavření Tibetu extrémně chladným počasím, nedostatečnou kapacitou hotelů a bezpečností turistů.
Příčiny jsou ovšem ve skutečnosti zcela jiné, blíží se totiž výročí krvavých protičínských protestů, které se před třemi lety vůbec poprvé rozšířily i mimo samotné území Tibetu a zahynulo při nich podle tibetské exilové vlády nejméně sto lidí. Peking přitom oficiálně uvádí 22 obětí. Od té doby byla ještě více zpřísněna kontrola všech klášterů a buddhističtí mniši procházejí převýchovnými kurzy.
Cizinci tak nemají šanci se do Tibetu minimálně celý březen dostat. Toto opatření se týká i turistů z Hong Kongu či Tchajwanu. Zákaz ovšem může platit i déle, například před třemi lety, po zmiňovaných protestech, byl uzavřen zhruba rok. Navíc cizinci musí cestovat jen v organizovaných skupinách a k tomu ještě mít speciální povolení. Bez něho vás vlastně nesmí nikdo ubytovat.
„Já měl v tomto ohledu štěstí, protože jsem dostal povolení jen na šest dní a ještě k tomu pouze do metropole Lhasy, nakonec jsem ale cestoval po Tibetu zhruba dva týdny, ovšem to bylo krátce před střety v březnu 2008,“ poznamenal zpravodaj ČRo v Číně Robert Mikoláš.
Tibeťané pančenlámu neuznávají
Čína se v těchto dnech také chystá na 60. výročí údajného osvobození Tibetu. U této příležitosti pančenláma prohlásil, že připojení Tibetu k Číně přineslo zlepšení životních podmínek jeho obyvatel.
„Tento muž, kterého komunisté dosadili v roce 1995 namísto chlapce vybraného dalajlámou dokonce uvedl, že Tibeťané si nyní užívají náboženské svobody a mají se také mnohem lépe než v minulosti. Samozřejmě jde o vládní propagandu. Pančenláma, kterého Tibeťané ve skutečnosti neuznávají, je pouze loutkou Pekingu a slouží především k ovlivňování domácího veřejného mínění,“ vysvětlil Mikoláš.
O tom ostatně svědčí i další jeho prohlášení, podle kterého Čína před 60 lety Tibet nenásilně osvobodila. „Zřejmě pozapomněl na předchozí invazi v roce 1950, při které zahynulo nejméně pět tisíc tibetských vojáků,“ připomněl zpravodaj ČRo v Číně.
Čína Tibet využívá jako nevyčerpatelný zdroj nerostných surovin, pitné vody či jako strategickou základnu vzhledem k jeho poloze. Peking také argumentuje, že do jeho rozvoje investuje miliardy dolarů, na skutečná přání původních obyvatel ale žádné ohledy nebere a Tibet se tak stále více stává pouhým skanzenem s kdysi unikátní kulturou.
