Tisk o dánském sporu s arabskými státy
Dánsko řeší velice ožehavou diplomatickou roztržku vznikla kvůli dvanácti karikaturám proroka Mohameda, které uveřejnil deník Jyllands-Posten. To natolik rozčílilo některé arabské státy, že vykopaly diplomatickou válečnou sekeru. Saudská Arábie už z Dánska odvolala svého velvyslance, a začala bojkotovat dánský potravinářský koncern Arla Foods.
Na některých místech už musela firma zavřít své pobočky. V několika případech byli zaměstnanci koncernu dokonce zraněni, když rozčílení Arabové zaútočili na nákladní vozy dánské společnosti, píše dánský deník Copenhagen Post.
K protestu se přidávají i další arabské státy: Libye zavřela v Dánsku své velvyslanectví a největší kuvajtský maloobchodní řetězec už odstraňuje dánské výrobky z pultů. Do sporu se už zapojila i Evropská unie komisař Peter Mandelson varoval Saudskou Arábii před bojkotem dánského zboží. Pokud bude arabská vláda podporovat bojkot dánského zboží, obrátí se Evropská unie na Světovou obchodní organizaci, informuje dánský list Copenhagen Post.
Slovenský list SME přináší další informace z vyšetřování příčiny pádu vojenského letadla. V letounu, ve kterém zahynulo 42 lidí, nebyl namontovaný důležitý systém varování před nebezpečným přiblížením k zemi, tvrdí deník. Ministerstvo obrany tento systém chtělo koupit už předloni, ale neudělalo to. Systém pomocí satelitu a elektronické mapy monitoruje terén a varuje piloty, pokud se stroj nebezpečně přiblíží k zemi.
V civilních dopravních letadlech je povinnou výbavou, An-24 ho jako armádní stroj mít nemusel. Bohužel, dodává deník, možná by to vojákům zachránilo život. Někteří odborníci s touto teorií nesouhlasí, tvrdí, že Antonov měl dostatek jiných přístrojů, které na nebezpečí upozorní. Například satelitní navigační systém GPS anebo meteorologický radar, doplňuje slovenský list SME.
Francie zavedla od letošního roku l0. květen jako den uctění památky obětí otrokářství, tomuto významnému kroku, který oznámil prezident Chirac, věnuje pozornost i deník Le Monde. Cituje z něj náš zpravodaj ve Francii Jan Šmíd
Finský deník Helsingin Sanomat komentuje výsledek hlasování o nové hlavě státu zvítězila levicová kandidátka Tarja Halonenová a už podruhé se tak stane finskou prezidentkou. Oproti své první přesvědčivé volbě v roce 2000 byl letos výsledek těsnější, soudí deník. O prezidentovi se rozhodlo až ve druhém kole a navíc těsným výsledkem 52 pro Halonenovou ku 48 procentům pro zástupce konzervativců a bývalého ministra financí Sauli Niinistö.
Halonenová přitom byla v prvním období svého prezidentování extrémně populární a očekávalo se, že bez problémů obhájí křeslo i pro další období. Stalo se, ale vítězství nebylo tak jasné. Těsné zvolení Tarji Halonenové slouží jako důkaz, že opětovná kandidatura může být velice riskantní tah a podaří se jen v případě velké popularity, konstatuje finský deník Helsingin Sanomat.
