Čeho chtělo Rusko podle vás dosáhnout? Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak označil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na zastavení palby na frontové linie za propagandistické gesto a lest.
Možností je tam několik. Připomněl bych, že Rusové to mohou použít k tomu, že budou říkat: „Podívejte se, jaký je ten kyjevský režim zlý, on nerespektuje ani takovou věc, jako jsou Vánoce.“

Byť musíme samozřejmě dodat, že Rusové sami mluvili o tom, že žádné příměří na 25. prosince nebude, takže proč by to teď měl respektovat Kyjev? Pravděpodobně to bude mít podtón řekněme propagandistického rázů. I vyjádření, která jsem četl z ruského ministerstva obrany, míří přesně tímto směrem.

Je tedy odmítavá reakce Ukrajiny pochopitelná? Jak ji bude Rusko dále využívat?
Pro mě je reakce naprosto pochopitelná, protože pokud by to Rusové mysleli vážně, tak to mohli předjednat, ne jednostranně vyhlásit. To, že Ukrajince postavili před hotovou věc, ukazuje na to, že tam je snaha Ukrajinu postavit do pozice těch špatných oproti těm dobrým Rusům. 

Jak na Putinův návrh hodnotí zahraniční představitelé? Je to pro Moskvu důležité, nebo je to skutečně zpráva jen dovnitř Ruska?
Osobně v tom vidím spíš lokální kontext, protože v zahraničí ten, kdo Rusku fandí, bude tyto informace papouškovat. Ten, kdo se na to kouká trošku s odstupem, tomu to musí být jasné. Čili já si myslím, že jde spíš o jakýsi mobilizační faktor.

Musíme si uvědomit to, že ruská vojska moc netuší, proč vlastně bojovat. Posílení toho, jak jsou Ukrajinci strašní a protikřesťanští, bude bude docela důležitý moment. V rozkazu, který vydal Vladimir Putin, je zajímavé, že mluví o bojích na Ukrajině. To mě tam zaujalo asi ze všeho nejvíce.

‚Únava roste‘

Jaká je vůbec dynamika postoje ruské veřejnosti vůči ruské invazi? Když už se tedy i z úst Vladimira Putina, který to sám zakázal, to slovo objevuje.
Samozřejmě únava roste. Já mohu jen odhadovat, protože pro to nemám žádná data a žádná čísla. Prvotní nadšení prvních dní války, z toho, že Rusové zaútočí na Ukrajinu a rychle to celé vyřeší, je pryč.

V současné době chodí do války naprosto normální lidé a taky zde umírají. Byť zatím Rusko mobilizaci řídí poměrně chytře tím směrem, že na frontu posílá lidi, kteří vesměs nemají jinou perspektivu. Jdou do armády, dostanou peníze a ti šťastnější to přežijí.

Podpora, dovolím si tvrdit, klesá, byť pro to samozřejmě nemám žádná pevnější čísla. Další věc je, že působí sankce. Už z nějakých ohlasů vidíme sami, že lidé najednou mají horší přístup ke zboží.

To se týká hlavně relativně slušně zabezpečených obyvatel rozhodujících míst, čili velkých měst, kteří mohou být nebezpečí pro režim.

Jak budou toto odmítnutí dočasného příměří vnímat civilisté na frontové linii? Nebude pro ně odmítnutí klidu zbraní vlastně důvodem, proč se na ukrajinskou vládu dívat kriticky, když jim nedopřeje ani klidné svátky?
To je něco, co vůbec nejsem schopen říct. Nedokážu se vcítit do do pozice a myšlení člověka, který žije někde, kde je pro něj normou, že lítají dělostřelecké granáty a vybuchují tam drony.

Oni si samozřejmě asi budou přát mír, ale myslím si, že tato lest je tak strašně průhledná, že pro většinu to jejich postoje nezmění.

Lucie Vopálenská, afo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít