Trump nesliboval ochranu svobodného světa. Ale silnější Ameriku, připomíná politický geograf Kofroň

Donald Trump začal své druhé prezidentství několika silnými výroky a slibem, že udělá Ameriku silnější. To ale může být na úkor jejích západních spojenců. Například Dánska, na které nyní Trump tlačí, aby se vzdalo Grónska. „Rétoricky tím ale nahrává autoritářům, jako je například Vladimir Putin. Protože tím říká, že je v pořádku používat sílu,“ upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Trump nesliboval svým voličům, že bude chránit svobodný svět. Primárně sliboval, že udělá Ameriku znovu velkou. A když se podíváte na Grónsko, které má zhruba dva miliony kilometrů čtverečních, to by se Amerika hodně zvětšila,“ poukazuje Kofroň.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Kofroň, politický geograf z Fakulty sociálních věd UK

Nechce ale odhadovat, kam se Spojené státy za dobu Trumpova prezidentství posunou. „Už není nejmladší a je možné, že se stane něco podobného jako s Joe Bidenem. Konec mandátu nemusí být úplně v jeho režii,“ říká Kofroň.

„Pokud tohle ale vytkneme před závorku, tak se domnívám, že vazba Ameriky na Evropu bude oslabená,“ přemítá Kofroň. Dodává také, že nyní mají Spojené státy nakročeno, aby byly silnější než Evropa.

Podle něj ale ani Evropa nemá ambici současnou propast mezi starým kontinentem a Spojenými státy dohnat. „Evropané upřednostnili jiné hodnoty před ekonomickým růstem a případná změna bude trvat mnoho let,“ předvídá a pokračuje:

25:54

Éra globalizace je za námi. Je třeba, aby se Evropa nehádala se Spojenými státy, doporučuje Špicar

Číst článek

„Do určité míry platí, že pokud jdeme za jednou hodnotou, třeba ochranou životního prostředí nebo za sociálním státem, oslabíme tím svoji obranyschopnost. Samozřejmě to není jedna ku jedné, ale nějaký substituční efekt tam bohužel je.“

Evropa se tak podle něj vlastní vinou dostala do nekomfortní situace. „Příliš jsme si zvykli na Ameriku v Evropě,“ myslí si politický geograf a připomíná, že velká část evropských zemí se stále brání navyšování výdajů na obranu, které nyní Trump požaduje.

Souboj s Čínou

Jinou otázkou je podle Kofroně Čína: „Nejsem si jistý, že Amerika bude úspěšná v souboji s Čínou, které se taky moc nedaří a začínají se v ní projevovat některé demografické problémy.“

„Pro Čínu je nejdůležitější Ameriku dohnat technologicky a vojensky. Čínská armáda je sice velká, ale stále relativně zastaralá a modernizace je právě kvůli té velikosti pomalá,“ poukazuje.

Peking má ale podle politického geografa před sebou jednu až dvě dekády, kdy je relativně silný a Spojené státy jej budou mít problém v některých ohledech dohnat, například co se týká námořní síly. „Být Čínou, pokusil bych se nyní trochu víc zatlačit na Tchaj-wan,“ poukazuje na jeden z možných bodů střetu.

Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme