Útok v Istanbulu mohl být odvetou kurdských povstalců
Dva výbuchy v tureckém Istanbulu zabily v neděli večer nejméně 17 lidí a zranily víc než 150 dalších. Turecká média s odvoláním na policejní zdroje informují o tom, že krveprolití v rušné části istanbulského předměstí nese rukopis separatistů ze Strany kurdských pracujících. Údajně by mohlo jít o odvetu za poslední ofenzívu turecké armády proti táborům kurdských povstalců na východě země.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Policie z něj podezírá separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), ta ale podle dnešního listu Milliyet jakoukoli odpovědnost odmítla. V souvislosti s atentáty byli zatčeni tři nezletilí mladíci.
První zprávy tureckých médií připisovaly tragédii úniku plynu, tato verze ale brzy padla. Istanbulský guvernér řekl, že v Istanbulu znovu zaútočili teroristé. První slabší exploze ohlušila rušnou ulici plnou čajoven a kaváren okolo dvaadvacáté hodiny místního času.
Později vyšlo najevo, že nálož nastražili útočníci v odpadkovém koši. Stejně tak i druhou bombu, která explodovala záhy jen o několik metrů dál. První exploze měla zřejmě nalákat na místo zločinu další lidi. Kurdští separatisté se nedávno nechali slyšet, že v případě pokračování vojenské akce vůči jejich základnám rozpoutají válku v tureckých městech. PKK už řadu let bojuje za samostatný stát Kurdů na východě Turecka.
Také analytik Fadi Hakura v televizi BBC řekl, že atentát nese rukopis kurdských separatistů, proti kterým bojuje turecká armáda na východě země a také v blízkém iráckém pohraničí.
"Islamisté si v Turecku pro teroristické akce obvykle vybírají západní cíle. Před pár týdny to byl například americký konzulát, anebo vzpomeňme na britský konzulát při krvavých útocích v roce 2003. Ani turečtí ultranacionalisté nebo stoupenci radikální levice zpravidla neútočí na turecké civilisty. Nejvíc pravděpodobné je to, že atentát je dílem Strany kurdských pracujících, která už v minulosti útočila v tureckých městech," uvedl analytik.
Turecká armáda dlouhodobě ostřeluje pozice kurdských separatistů na turecko-irácké hranici. K posledním výrazným střetům došlo právě v minulých dnech, a spekuluje se o tom, že istanbulské útoky mohly být odvetou. Turecká armáda se snaží o likvidaci PKK už 20 let. Během té doby přišlo o život na 37 tisíc lidí.
Skončí vládní strana AKP?
Istanbulské útoky narušily atmosféru v zemi jen pár hodin před klíčovým zasedáním tureckého ústavního soudu. Ten se dnes začal zabývat případným zákazem vládní strany AKP. Strana Spravedlnosti a rozvoje čelí obvinění, že se snaží proměnit Turecko v islámský stát.
Rozsudek napjatě očekává Evropa i zahraniční investoři. Zákaz AKP by Turecko téměř jistě přivedl k předčasným volbám a naopak odklonil od proevropského kurzu.
Ústavní soud by mohl na pět let zakázat i politickou činnost vrcholných představitelům AKP včetně premiéra a prezidenta. Podle tureckých médií je výsledek jednání soudu nepředvídatelný. Většina komentátorů brojí proti zákazu, proti je i veřejné mínění.
Za strážkyni laického charakteru státu se považuje turecká armáda. Ta už v minulosti svrhla čtyři vlády, které podle ní upouštěly od principu laickosti.
O situaci v Turecku hovořil v poledních Ozvěnách dne moderátor Vít Dvořák s českým konzulem v Istanbulu Pavlem Peškem a s Klárou Stejskalovou ze zahraniční redakce Radiožurnálu.