Dohodu o ukončení bojů mezi etiopskou vládou a tigrajskými povstalci zprostředkovala Africká unie, konkrétně její vyjednavač a bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, který uzavření dohody oznámil.

Znamená to ukončení veškerých bojů a, jak řekl zástupce tigrajských povstalců, spořádané a hladké odzbrojení válčících stran a také obnovu zákonného uspořádání, služeb a humanitárních dodávek.

To první jsou podmínky především centrální vlády. Humanitární zásobování pak byl hlavní požadavek povstalců, protože etiopská vláda nejméně od loňského léta blokovala humanitární zásobování vzbouřeneckého regionu.

Pokud jde o odzbrojení, všechny povstalecké jednotky mají podle textu dohody do měsíce odevzdat veškeré zbraně včetně lehkých, a to do rukou federálních jednotek. Zároveň mají předat federální vládě všechny vojenské základny, ale i klíčovou infrastrukturu včetně například letišť a dálnic.

Konkrétní a podrobný harmonogram odzbrojování je podle agentury AP součástí dohody, ale zůstal neveřejný. Z druhé strany je to okamžité otevření hranice mezi tigrajským státem a zbytkem Etiopie pro základní humanitární potřeby.

Lékaři v povstaleckém regionu si více než rok stěžovali na kritický nedostatek i základních léků, kvůli kterému museli v poslední době operovat údajně jako v 18. století a lidé umírali i na dnes snadno vyléčitelné nemoci.

Reakce spojenců

Zásadní otázkou zůstává, jak se k dohodě postaví spojenci etiopské federální vlády, jejichž jednotky v Tigraji během války působily. Konkrétně jde o eritrejskou armádu a milice ze sousedního etiopského státu Amhara, které nejsou mezi oficiálními signatáři dohody.

Právě eritrejské jednotky jsou přitom obviňované z nejhorších zločinů páchaných během války, včetně hromadného znásilňování tigrajských žen a vraždění civilistů. A to dokonce i během vyjednávání o dohodě.

Eritrejský autoritářský režim zatím dohodu nekomentoval, vedení amharských milic dokonce oznámilo, že není důvod, aby dodržovaly dohodu, kterou nepodepsaly. Otázkou je i to, jak rychle se do Tigraje dostanou slíbené humanitární dodávky.

Konflikt začal před dvěma lety tím, že etiopská vláda začala z armády i vládní úřadů odstraňovat zástupce tigrajské Lidové osvobozenecké fronty, což je strana, která prosazuje zájmy této etiopské etnické skupiny a která měla také hlavní roli v dřívější etiopské federální vládě.

Tigrajci a jejich milice na to zareagovali obsazením federálních vojenských základem a zabavením zbraní ve svém regionu, načež vypukla válka, do které zasáhly i sousední síly jako Eritrea a amharské milice. Ty nejspíš páchaly činy přinejmenším na hraně válečných zločinů a etnických čistek.

Etiopská vláda pak začala blokovat i dodávky humanitární pomoci a povstalci poté podnikali i výpady do sousedních částí Etiopie. Podle odhadů zemřelo během konfliktu 300 až 700 tisíc civilistů a více než dva miliony lidí z oblasti utekly.

Na miliony se počítají i lidé, kteří jsou ohroženi kvůli zastavení dodávek humanitárních potřeb a potravin. Podle zpráv OSN hrozil těmto lidem i hladomor.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít