Vláda dostala echo v předvečer oznámení. Pozitivní PR k Síkelovi vymýšlela narychlo, říká analytik

Brusel 19. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Otevřeně se přiznám, že o portfoliu Mezinárodního partnerství jsem do tohoto týdne nikdy neslyšel. Cítím se trochu jako bruselský buran, ale řekni mi, proč dostal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) právě toto portfolio a ne ta, o kterých se dlouhé měsíce diskutovalo?
Možná bych začal celou genezí. O energetiku, která se objevila jako první, měl největší zájem – aspoň podle mých informací – sám Jozef Síkela. Pak se ale ukázalo, že Ursula von der Leyenová to směřuje spíš k obchodu. V našem podcastu Bruselské chlebíčky jsem už někdy před třemi týdny, ještě když všichni mluvili o energetice, říkali, že to je podle našich informací obchod. Tam to opravdu i směřovalo, měl jsem to potvrzené od vyjednavačů z vládních kruhů. Pak se ale na poslední chvíli něco stalo, protože Ursula von der Leyenová byla pod obrovským tlakem ze všech stran. Potřebovala vyhovět socialistům a velkým zemím, docházelo tam k různým rošádám…

Ona přeci říkala, že dvacet zemí chtělo silné ekonomické portfolio, ale problém je, že nemá dvacet silných ekonomických portfolií.
Přesně tak. Česká vláda se to podle mých informací dozvěděla v pondělí večer. A když ta informace přišla, tak narychlo začala vymýšlet, čím to zdůvodní a jak tomu dodá pozitivní PR spin. To, co Jozef Síkela nakonec dostal, je takový výběr z hroznů toho, o co jsme žádali. Je tam obchod, je to ekonomické portfolio, má to velké DG (generální ředitelství), je tam spousta peněz.

… Taková obdoba ministerstva v Bruselu, DG.
Přitom to ale není to, co jsme chtěli. To, co si česká vláda představovala pod silným ekonomickým portfoliem, bylo něco, co je namířené dovnitř, do EU. Chtěli ovlivňovat to, co se děje v Evropě, zatímco tohle portfolio je namířeno hlavně ven – spolupráce s třetími zeměmi, s Afrikou, Latinskou Amerikou, Asií… Tam, kde to EU pálí a kam se teď chce hodně soustředit. 

Vláda se to dozvěděla až těsně před tím, než to Ursula von der Leyenová oznámila. Za vládu to ale někdo musel dojednávat, ne? 
Po celou dobu o tom jednal primárně premiér Petr Fiala (ODS). A podle mých informací se tomu věnoval poctivě. Zároveň ale nebyl úplně vyhraněný, aspoň co jsem slyšel o tom, co by premiér a vláda pro Síkelu přesně chtěli. Neustále se opakovalo silné ekonomické portfolio s vlastním generálním ředitelstvím, aby měl vliv na nějaké peníze. A Ursula von der Leyenová potom ve finální skládačce vylovila Mezinárodní partnerství, kde je všechno. Zároveň ale můžeme říct, že tam není úplně to, co jsme chtěli. 

„Některé státy víc zatlačily“

Nenaštvali jsme ji? Třeba tím, že jsme nakonec neposlali kandidáta i kandidátku, jak si představovala?
Je pravda, že zemím, které nakonec poslaly ženu, vyhověla trochu víc. Aby ukázala, že role žen nebude umenšená, tak jimi vyskládala celé vedení Evropské komise. Takže ze šesti výkonných místopředsedů nové Evropské komise jsou čtyři ženy, plus ona jako předsedkyně. Ženy sice tvoří vedení komise, ale ve finále jej jich tam jenom jedenáct, tudíž nedosáhla vyváženého poměru mužů a žen. Alespoň prozatím. Nejsme totiž u konce, komise ještě nemusí být hotová. Ale nevím, jestli jsme ji naštvali. Možná jsme v posledních momentech, kdy bylo potřeba co nejvíc lobbovat a tlačit, byli spokojení a česká vláda měla dojem, že už má své jisté. Ursula von der Leyenová – alespoň podle mých informací – české představitele opravdu ujišťovala, že s námi počítá na ekonomické portfolio, které bude směřovat někam do obchodu. Přišlo mi, že jsme s tím v pohodě. V poslední moment ale některé státy evidentně zatlačily výrazně víc. Takže když to přeskládala, Jozef Síkela jí vyšel na Mezinárodní partnerství. 

Politické interpretace jsou teď velmi zajímavé. Od vlády slyšíme, že je to velmi důležité portfolio. Sám Síkela mluví o tom, že je velmi atraktivní a nejsilnější, které kdy Česko mělo. 

S tím souhlasí i premiér Petr Fiala. 

Řekl bych, že to platí částečně. Je to portfolio, které má největší generální ředitelství, které jakýkoliv český eurokomisař kdy řídil, a je tam nejvíc peněz. Zároveň to ale rozhodně není to z nejsilnějších. A to, aby se stalo silným, bude záležet na Jozefu Síkelovi. 

Takže když třeba Andrej Babiš (ANO) říká, že je to bezvýznamné portfolio…

Když šéf SPD Tomio Okamura na Twitter píše:

Nemají částečně pravdu? 
Já bych nepáchal harakiri. Témata, která jsou pod tímto portfoliem, jsou pro EU nesmírně důležitá. Jsou to ale témata, která, jak už jsem říkal, jsou namířená na venek a špatně se prodávají doma. Už samotný název portfolia, Mezinárodní partnerství… Kdyby se to jmenovalo aspoň Obchod a mezinárodní partnerství, protože obchod je tam taky, hned si pod tím každý něco představí. U názvu Mezinárodní partnerství nikdo vlastně neví, co to je. Také jsme viděli, že česká vláda, premiér Fiala, ale i koaliční partneři – viděl jsem třeba europoslance Jana Farského (STAN) – okamžitě přišli s tweety, kde vysvětlovali, co to Jozef Síkela dostal a k čemu je to dobré. Česká vláda zkrátka okamžitě zapnula PR spin, aby portfolio zdůvodnila a obhájila, protože se to doma velmi špatně vysvětluje. A je to patrné i z reakcí opozice nebo i některých médií, které jsou velmi zdrcující. Nikdo prostě neví, co si pod tím má představit. 

Když server Politico zařazoval státy, které zvítězily nebo nezvítězily při sestavování Evropské komise, tak nás zařadil mezi loosery. 
To je pravda, ale udělal to spíš z toho důvodu, že se mluvilo o tom, že je Jozef Síkela stoupající hvězda, která by mohla mít energetiku nebo obchod. A najednou má mezinárodní partnerství, které je – a to si přiznejme – v hierarchii někde o řád níž. I když, a tady se k tomu opět vracím, jsou tam témata, která jsou nesmírně důležitá. A pokud se to Jozefu Síkelovi podaří uchopit, prosadit se s tím a dostat to do světel ramp, tak se třeba může stát i hvězdou. Musí na tom ale zapracovat, protože v tuhle chvíli to top portfolio není.

Vybojovat důležitost

Rozpočet tři sta miliard eur a tři tisíce zaměstnanců na generálním ředitelství – co s nimi? A co bude náplň práce Jozefa Síkely? 
Jeho náplň práce je rozvíjení spolupráce s třetími zeměmi – primárně z Afriky, Jižní Ameriky a Asie – aby tam EU dokázala prosazovat svůj vliv, rozvíjela partnerskou spolupráci a investovala, a tím si regiony naklonila, což je důležité z mnoha ohledů. Jednak geopolitického – v těchto regionech má dlouhodobě velký vliv Čína a Rusko, kterého potom využívá v globálním soupeření i proti EU. A když my jako EU sháníme podporu třeba pro Ukrajinu u jiných než evropských zemí, tak tam narážíme na to, že jsou v područí ať už Číňanů, nebo Rusů, kteří je platí. Jednou ze součástí aktivit by tak mělo být právě prosazování vlivu a spolupráce s těmito zeměmi, aby díky tomu, že tam budeme investovat, nám potom byli politicky nakloněni. 

Další klíčové téma pro EU je migrace. Neustále se mluví o tom, že musíme zlepšovat podmínky v zemích, odkud migranti přicházejí, aby se do Evropy vůbec nevydávali. Takže opět – investice do afrických zemí, uzavírání dvoustranných dohod třeba o navracení migrantů, které odmítneme v azylovém řízení, to všechno spadá pod tento úřad. Na tom všem se bude Jozef Síkela jako jeho šéf podílet. Zároveň je tam ale to, že se to překrývá s portfolii dalších eurokomisařů, zejména Maroše Šefčoviče, který bude mít na starosti obchod, nebo vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaji Kallasové. Tam se může stát, že pokud bude Jozef Síkela dostatečně razantní a vykolíkuje si svůj prostor, tak se může stát dominantní silou EU, která bude uzavírat dvoustranné dohody, díky nimž se bude EU prosazovat v těchto třetích zemích. Pokud přenechá prostor svým kolegům, tak se může stát neviditelným, jako je třeba současná eurokomisařka pro Mezinárodní partnerství.

Což je? 
Což je Jutta Urpilainenová. 

Chtěl jsem tě vyzkoušet. 
Děkuji. Myslím, že i mnoho bruselských novinářů nemá o této bývalé finské ministryni financí vůbec ponětí. Marně si vybavuji, že by za poslední pět let někde vystoupila nebo něco důležitého udělala. Za ní bylo portfolio opravdu marginální a to, aby se stalo důležitým – pokud chce Jozef Síkela hrát nějakou roli – tak si to ten eurokomisař musí vybojovat. 

O tom mluvila i současná česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Říkala, že jde o to, jak si člověk vykolíkuje hřiště. Může se tak stát důležitějším, než se na první pohled se zdá. 

Věra Jourová je ten případ, kdy se to povedlo. Jak v prvním, tak ve druhém období nezískala to nejsilnější portfolio, v tom druhém to bylo skoro prázdné – Podpora demokracie – ale tím, že se chopila velmi palčivých témat, jako je internet, obtěžování na sociálních sítích, boje s elektronickými giganty a nějaká jejich regulace…

Nakonec se stala až vicekomisařkou. 
Přesně tak. Díky tomu, že se chopila opravdu důležitých témat, tak se nakonec stala velmi viditelnou a velmi důležitou eurokomisařkou. Nakonec se dostala i na listinu časopisu Time nejvlivnějších osob, jestli se nepletu. 

Jakou roli bude v konání Jozefa Síkely hrát obchod? EU obchoduje se státy Třetího světa, což bude dohadovat? 
Ano, samozřejmě ve spolupráci se zmíněným Marošem Šefčovičem. To bude jeden z hlavních úkolů, protože jestli je něco v tuto chvíli cílem EU, tak je to stát se surovinově nezávislou. To je klíčová věc. Jsme hodně závislí na Číně ohledně lithia a dalších prvků, které potřebujeme k výrobě čipů a dalších věcí. 

Baterií. 
Přesně tak. To by mělo být jeho hlavním úkolem – uzavírání dvoustranných dohod se státy, aby se EU dostala k těmto klíčovým nerostným prvkům nebo k různým polovodičům a podobně a nebyla závislá zejména na Číně. To bude jeho další důležitý úkol. 

To znamená, že Jozef Síkela třeba vyjede na zahraniční cestu do Konga, kde bude jednat o tom, aby EU z tamějších dolů získala nerostné suroviny? Do toho se ale dostávají etické problémy a podobně…?
Je to citlivá věc, ale ano, to by mělo být přesně tím úkolem. A to je teď i jedna z věcí, která EU nejvíc pálí a v tomhle může sehrát velmi důležitou roli.

Kdo půjde do Bruselu se Síkelou? Musí sestavit vlastní kabinet, ne?
To se zatím neví. Přiznám se, že jsem po tom pátral. Hodně se spekulovalo, že by to byl Tomáš Prouza, jeho bývalý poradce z dob předsednictví, dnes prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Myslím, že to začne vznikat až teď, kdy je jasné, co by měl Jozef Síkela dělat, a i na základě toho se budou hledat vhodní lidé, aby pokryli všechna témata. Zároveň musíme říct, že v každém kabinetu může být jen omezený počet lidí ze země toho eurokomisaře, zhruba tři nebo čtyři. Zbytek většinou tvoří lidé z jiných zemí. Tam se právě teď vede takový obchod, že se dohadují se trady s jinými eurokomisaři, že si zase vezmou do svého kabinetu našeho člověka výměnou za to, že náš český eurokomisař vezme do svého kabinetu člověka z té dané země. To je vysoká šachová partie, jak dostat co nejvíce lidí i do jiných velmi důležitých postů v kabinetu. Jsou to pravé a levé ruce každého eurokomisaře. Eurokomisař je manažer, který to celé řídí, ale bez vhodných lidí, kteří odvedou to největší penzum práce, se v Bruselu neobejde. 

Skóre okolních států

Říkal jsi, že by Jozef Sikela mohl velmi úzce spolupracovat mimo jiné i s Marošem Šefčovičem, který bude mít na starosti Obchod. Když jsme se bavili o tom, že nás Politico zařadilo mezi loosery, tak předpokládám, že pro Šefčoviče je to naopak velmi pěkné postavení. Ostrouhali jsme třeba i v porovnání s Polskem nebo Maďarskem? 
Když vezmu V4 jako takovou, tak jsme ve slabší polovině. Maroš Šefčovič je člověk, který tam bude začínat čtvrté období. Je neskutečně zkušený, vlivný a má velkou důvěru šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, díky čemuž také získal toto portfolio. Portfolio Obchodu a ekonomické bezpečnosti bude opravdu jedno z klíčových, bude mít na starosti celní věci a podobně. Zároveň tady ale musíme před závorku vytknout, že toho v obchodu asi tak moc nedokáže. Jednak bude narážet na to, že velké dohody o volném obchodu, které jsme chtěli uzavírat s USA, s Mercosurem a dalšími, se už dneska asi nepodaří dotáhnout. Hodně to naráží na země jako třeba Francie, které přece jenom dávají přednost ochraně evropského trhu. Takže v tomto má třeba Jozef Síkela daleko větší možnosti, právě při uzavírání bilaterálních dohod nebo dohod mezi EU a daným státem třeba v Africe, kde to může prosadit daleko snáz než velká všeobjímající obchodní dohoda, kterou by měl mít na starosti právě Maroš Šefčovič.

A Polsko? 
Polsko z toho vyšlo velmi dobře. Jeho kandidát Piotr Serafin, velmi zkušený diplomat a blízký spolupracovník premiéra Donalda Tuska, získal rozpočet. Bude tedy klíčovým člověkem pro příští komisi, jelikož bude sestavovat příští víceletý rozpočet EU. To je jedna z naprosto nejklíčovějších záležitostí, kterou bude mít Evropská komise na starosti. 

A vzpurní Maďaři?
Vzpurní Maďaři naopak dopadli vůbec nejhůř. Jejich kandidát Olivér Várhelyi dostal na starosti zdraví a blahobyt zvířat. Některá média komentují, že to je pomsta Ursuly von der Leyenové Viktorovi Orbánovi za to, jak se choval během předsednictví, jak blokuje ukrajinskou pomoc a podobně. 

Čímž bychom nechtěli snižovat vážnost tohoto tématu.
To samozřejmě nechceme, ale je to něco, co tu ještě nikdy nebylo. Lobby za ochranu zvířat to velmi vítá, ale je to vnímáno jako výsměch. Na druhou stranu musíme říct, že se velmi počítá s tím, že Olivér Várhelyi bude jeden z těch, který bude mít neskutečně složité grilování v Evropském parlamentu. Je skoro jisté, že ho europoslanci tak říkajíc sestřelí. 

Takže se může se stát, že se nakonec nestane eurokomisařem…? Grilování, které nastane někdy v příštích týdnech, tedy může se jmény zamíchat.
Nejenom, že se to může stát, ono se to s velkou pravděpodobností také stane. Zcela běžně jeden a někdy i více eurokomisařů pohoří. Ať už kvůli tomu, že je slabý, nebo se z nějakého důvodu europoslancům nelíbí. V ten moment ho Ursula von der Leyenová, aby získala podporu pro celou komisi, prostě vymění. Takže tady se velmi vážně spekuluje o tom, že právě Olivér Várhelyi to bude mít složité. Mluví se i o belgické kandidátce. Ale co jsem tak slyšel ze zákulisí, tak se to tentokrát může stát i většímu množství kandidátů.

I Jozefu Síkelovi? 
Nelze to vyloučit. U Jozefa Síkely to podle mě nebude takový problém jednak tím, že to není tak super důležité portfolio a nedá se tam udělat tolik chyb. Pokud na něj europoslanci nenajdou nějakého kostlivce ve skříně z minulosti a pokud se na to dobře připraví, tak by měl projít. V Evropském parlamentu je ale velmi silná frakce Patrioti pro Evropu. Ta byla odříznutá od vedoucích funkcí, nicméně ve výborech, která budou dělat ta slyšení, má silnou pozici. Mají tam třetí nejsilnější zastoupení. A prý si budou chtít otestovat svoji sílu. Mohou se tak snažit ukázat svoji politickou moc v tom, že některým kandidátům, které si buď vyberou, nebo se jim nebudou líbit, zkusí vystavit stopku. V zákulisí se tedy spekuluje o tom, že by kandidátů na evropského komisaře tentokrát nemuselo projít víc. V ten moment musí daná vláda poslat Ursule von der Leyenové nového kandidáta, který musí znovu projít slyšením. Tím se nástup nové Evropské komise může oddálit. 

V Patriotech pro Evropu je hnutí ANO a Přísaha a Motoristé sobě. 
Přesně tak. V současnosti je to třetí nejsilnější frakce v Evropském parlamentu. 

Kdy očekáváš, že dojde ke schválení nové Evropské komise? A kdy by se Jozef Síkela – pokud nebude ugrilován a nebude vyměněn – finálně stal eurokomisařem? 
To je právě ta velká otázka. Podle současných informací by grilování mělo přijít na řadu v prvním a druhém listopadovém týdnu. Pokud by všichni prošli, tak pak by Evropskému parlamentu nebránilo, aby o komisi jako celku hlasoval už na listopadové plenární schůzi. Od 1. prosince by se tak komise ujala funkce. Jelikož se ale předpokládá, že někdo neprojde, tak pak budou dodatečná slyšení. Může se tak klidně stát, že nová komise nastoupí třeba až od 1. ledna nebo až na začátku příštího roku.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Prima, ČT, youtubový kanál European Commission.