Vyšetřování teroristických útoků v keňském Nairobi vede údajně i do Norska
Jedním z útočníků v obchodním centru v Nairobi mohl být norský občan. Tvrdí to BBC s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. Na záznamech bezpečnostních kamer z nákupního střediska jsou vidět čtyři útočníci, kteří 21. září zavraždili přes 60 lidí. Během útoku v klidu telefonovali a našli si i čas na tradiční modlitbu. K atentátu se přihlásily somálské milice Šabáb.
Třiadvacetiletý muž do Norska emigroval s rodiči, když mu bylo 10 let. Před čtyřmi lety se vrátil do rodného Somálska, kde se mohl spojit s radikálními islamisty. Příbuzní a přátelé se však nemohou shodnout, jestli je na záběrech bezpečnostních kamer opravdu on.
„Ano, to by mohl být on. Byl to docela velký extrémista. Pořád mluvil o koránu a nelíbil se mu způsob života, jaký tu vedeme,“ popsal jeden z bývalých sousedů podezřelého, se kterým mluvila BBC.
O jednom z útočníkovi mluvil v pořadu Stalo se dnes norský spolupracovník Českého rozhlasu Yngvar Brenna.
O zmiňovaného muže se už dříve zajímaly norské tajné služby.
„Není však jisté, zda je dotyčná osoba ještě po teroristické akci naživu. Tomuto muži byl přiznán status uprchlíka. Údajně měl být v Norsku pracovníkem ostrahy ve firmě, přepravující finanční hotovost,“ říká norský spolupracovník Českého rozhlasu Yngvar Brenna.
Norové zatím berou zprávu jako spekulaci. Podle tamních médií panuje v keňském vyšetřování velký zmatek a jmen údajných teroristů je mnohem více než útočníků na záběrech.
Komentátoři také připomínají, že v Norsku žije asi 23 tisíc somálských imigrantů a podle tajných služeb jen asi 20 až 30 z nich odešlo do ciziny vést svatou válku. Tedy přibližně desetina procenta.
„Polovina Somálců žije v Norsku méně než 5 let. Mezi přistěhovalci je nezaměstnanost nejvyšší a příjmy nejnižší právě u Somálců. Je na ně nahlíženo jako na jednu z nejhůř začlenitelnou přistěhovaleckou skupinu. Pocházejí z klanového prostředí, do Norska přinášejí mnohdy velmi patriarchální, pro Nory téměř středověkou mentalitu plnou norem, kterou v Norsku i nadále uplatňují. Mnozí Norové si myslí, že si zbytečně zahráváme s ohněm, na problémy a nebezpečí,“ dodává Brenna.
Norové si debatou o terorismu a imigrantech prošli relativně nedávno – v roce 2011 po útoku Anderse Breivika na vládní budovu v Oslu a letní tábor socialistické mládeže. Výsledkem je, že k moci se dostala pravice, včetně populistické strany, jejímž členem byl jistou dobu i Breivik. Ta slibuje přísnější imigrační politiku.
