Za rok 100 jaderných hlavic. Čína rychle rozšiřuje svůj nukleární arzenál, modernizuje i zbylá osmička
Doba, kdy se počet jaderných hlavic ve světě snižoval, pomalu končí. Jen v Číně jich za minulý rok přibylo sto. Ostatních osm jaderných velmocí svůj arzenál přinejmenším modernizovalo, ukázala nová studie Stockholm International Peace Reasearch Institute (SIPRI).
Švédský institut SIPRI zkoumá jaderné zbrojení ve světě pravidelně, jeho nejnovější studie na téma vyšla v pondělí. Výsledky ukazují, že počet jaderných hlavic, které státy každý rok demontují, se snižuje.
Ruská ukázka moci v podobě mezikontinentální rakety RS-24 Jars. Její ‚unikum‘ spočívá v mobilitě
Číst článek
„Éra snižování počtu jaderných zbraní ve světě, která začala na konci studené války, je u konce,“ líčí Hans M. Kristensen, který se v SIPRI zabývá právě jadernými zbraněmi.
„Místo toho vidíme jasný trend v růstu jaderného arzenálu, ostřejší nukleární rétoriku a odmítnutí dohod o kontrole zbraní,“ dodává.
Největší růst jaderného arzenálu zaznamenali výzkumníci v Číně, kde od roku 2023 přibývá sto jaderných hlavic za rok. V současnosti jich má proto asijská velmoc přibližně 600. Pokud se budou vyzbrojovat tímto tempem dál, do roku 2035 budou mít už 1500 hlavic. To je srovnatelný počet s tím, kolik hlavic připravených k použití mají Spojené státy a Rusko.
Na severu Číny a také v horách na východě země se navíc ve velkém staví odpalovací zařízení mezikontinentálních balistických střel, které mohou jaderné hlavice nést. Vzniká jich přibližně 350, zjistil SIPRI.
Země pod jaderným deštníkem, další možné cíle Ruska. Kreml by s odpovědí nečekal, shodují se experti
Číst článek
Největší obavy to podle britského deníku The Guardian vyvolává na ostrově Tchaj-wan, který je sice autonomní, čínský prezident Si Ťin-pching si dal ale jako jeden z cílů jeho připojení k Číně, i pokud by k tomu měl použít sílu.
Čínští odborníci se navíc podle The Guardian domnívají, že pokud budou mít dostatek jaderných zbraní, žádná třetí strana se neodváží přijít ostrovu na pomoc.
Mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun to odmítl blíže komentovat s tím, že vždy měli jadernou strategii na sebeobranu.
„Vždy jsme udržovali naše jaderné síly na minimální úrovni vyžadované pro národní bezpečnost,“ cituje ho The Guardian.
Další jaderné státy
Modernizaci jaderného programu loni ale dělalo všech osm zbylých zemí s nukleárními zbraněmi, mezi které patří Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Indie, Pákistán, KLDR a Izrael. Celkem je na světě 12 241 jaderných hlavic, z toho 9614 je připraveno k rychlému použití.
Nejvíc jich má USA a Rusko, které vedle 1500 připravených hlavic mají i přes 5000 zakonzervovaných. Jejich množství omezuje Nová dohoda START, která má účinnost do února 2026. Zatím nic nenaznačuje tomu, že by země mezi sebou mluvily o jejím prodloužení.
Podobnou dohodu nabídly Spojené státy i Číně. Ta ji podle časopisu Newsweek ale odmítla jako nefér a nerealistickou.
