Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno pochlubil zkouškami dvou ruských superzbraní: střely s údajně jaderným pohonem Burevestnik a obřího nukleárního torpéda Poseidon.
Jaderné schopnosti Ruska jsou nepopiratelné, je ale potřeba vnímat i propagandistický rozměr. „Rusko s odstrašujícími zbraněmi přichází vždy, když se něco nedaří," vysvětlil Vlastislav Bříza.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní atomové zbraně Poseidon.
Na světě existují pouze dvě jaderné velmoci, které disponují všemi jadernými zbraněmi. Vlastislav Bříza v rozhovoru podotýká, že možnost jaderného konfliktu je minimální.
„Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě,“ uvedl Trump.
Kreml uvedl, že součástí testu byly cvičný odpal mezikontinentální balistické rakety ze země, start rakety z jaderné ponorky v Barentsově moři i odpaly raket ze strategických bombardérů.
„Americká strana je nepoměrně ekonomicky silnější k tomu, aby mohla ruskou stranu jednoznačně uzbrojit… Prodloužení smlouvy by tedy bylo především vítězstvím Moskvy,“ říká analytik Vlastislav Bříza.
„Muniční iniciativa by měla být spojená s Českou republikou, ne s konkrétní vládou,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Radiožurnál expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.
Francie, Německo a Británie ve společném prohlášení po obnovení sankcí varovaly Írán, aby nepodnikal kroky, které by vedly k eskalaci, a naopak, aby dodržoval své závazky plynoucí z jaderné dohody.
Pokud by Rusko použilo jakoukoliv jadernou zbraň, pro Severoatlantickou alianci by nejspíše šlo o překročení červené linie, soudí analytik Michal Smetana.
Donald Trump se ve svém prvním funkčním období stavěl proti prodloužení. Zároveň vyzýval k uzavření nové dohody, jejíž součástí by byla i Čína, která to ale odmítla.
Nový jihokorejský prezident I Če-mjong, který je ve funkci od června, se snažil vysílat vstřícné signály Pchjongjangu. Vůdce KLDR ale odmítl jednání s Jižní Koreou.
Arakčí podle AFP řekl, že „celý náš materiál“, čímž myslel obohacený uran, se nachází „pod troskami vybombardovaných zařízení“. Írán nyní vyhodnocuje, v jakém stavu uran je a jak se k němu dostat.
„Je to významný krok správným směrem,“ napsal na síti X Grossi o dohodě s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Írán by mohl znovu povolit inskpekce svého jaderného programu.
„Odstrašující potenciál Spojených států je rozhodně jeden z faktorů, které pravděpodobně Vladimir Putin musel zvažovat ve chvíli, kdy jaderná karta byla na stole.“
„Amerika vždycky ve všech velkých vojenských revolucí od 20. století udávala směr, ale náskok ji vydržel vždy jen pár let,“ říká Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci.
„Z hlediska rétoriky je to určitý posun. Nemusíme tomu ale dávat větší význam v té strategicko-operační rovině než to má,“ komentuje slova amerického prezidenta bezpečnostní expert Michal Smetana.
„Americké letectvo je ochotné mluvit o nákladech na budování nové generace mezikontinentálních jaderních zbraní, ale náklady na renovaci prezidentova letounu sdílet nechce,“ glosuje americký deník.
Zdá se, že Spojené státy rozmisťují nebo rozmístily na území Velké Británie jaderné zbraně. „Rozptylují tím obavy Evropanů, že se Američané budou z evropského regionu stahovat,“ myslí si Bříza.
Írán má průmyslové kapacity, a pokud se k tomu rozhodne, může podle šéfa MAAE s obohacováním uranu opět začít. Několik kaskád centrifug by pak mohlo obohacovat uran v horizontu měsíců, dodal Grossi.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil zpravodajství o americkém útoku za skandální a „vlastizrádné“. Trump opakovaně tvrdí, že USA íránská jaderná zařízení „zcela zničily“.
Británie zvyšuje výdaje na obranu a modernizuje své vojenské síly, zatímco čelí rostoucímu nepřátelství ze strany Ruska a USA zároveň ustupují od své tradiční role obránce evropské bezpečnosti.
Doba, kdy se počet jaderných hlavic ve světě snižoval, pomalu končí. Jen v Číně jich za minulý rok přibylo sto, ukázala nová studie Stockholm International Peace Reasearch Institute (SIPRI).
