Arakčí podle AFP řekl, že „celý náš materiál“, čímž myslel obohacený uran, se nachází „pod troskami vybombardovaných zařízení“. Írán nyní vyhodnocuje, v jakém stavu uran je a jak se k němu dostat.
„Je to významný krok správným směrem,“ napsal na síti X Grossi o dohodě s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Írán by mohl znovu povolit inskpekce svého jaderného programu.
„Odstrašující potenciál Spojených států je rozhodně jeden z faktorů, které pravděpodobně Vladimir Putin musel zvažovat ve chvíli, kdy jaderná karta byla na stole.“
„Amerika vždycky ve všech velkých vojenských revolucí od 20. století udávala směr, ale náskok ji vydržel vždy jen pár let,“ říká Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci.
„Z hlediska rétoriky je to určitý posun. Nemusíme tomu ale dávat větší význam v té strategicko-operační rovině než to má,“ komentuje slova amerického prezidenta bezpečnostní expert Michal Smetana.
„Americké letectvo je ochotné mluvit o nákladech na budování nové generace mezikontinentálních jaderních zbraní, ale náklady na renovaci prezidentova letounu sdílet nechce,“ glosuje americký deník.
Zdá se, že Spojené státy rozmisťují nebo rozmístily na území Velké Británie jaderné zbraně. „Rozptylují tím obavy Evropanů, že se Američané budou z evropského regionu stahovat,“ myslí si Bříza.
Írán má průmyslové kapacity, a pokud se k tomu rozhodne, může podle šéfa MAAE s obohacováním uranu opět začít. Několik kaskád centrifug by pak mohlo obohacovat uran v horizontu měsíců, dodal Grossi.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff označil zpravodajství o americkém útoku za skandální a „vlastizrádné“. Trump opakovaně tvrdí, že USA íránská jaderná zařízení „zcela zničily“.
Británie zvyšuje výdaje na obranu a modernizuje své vojenské síly, zatímco čelí rostoucímu nepřátelství ze strany Ruska a USA zároveň ustupují od své tradiční role obránce evropské bezpečnosti.
Doba, kdy se počet jaderných hlavic ve světě snižoval, pomalu končí. Jen v Číně jich za minulý rok přibylo sto, ukázala nová studie Stockholm International Peace Reasearch Institute (SIPRI).
Server Axios mezitím s odvoláním na čtyři nejmenované zdroje informoval, že Bílý dům s Íránem jedná o dalších možných rozhovorech o uzavření jaderné dohody, které by ukončily současné boje.
K pondělnímu poledni mají podle Reuters íránské zásahy 23 obětí a stovky zraněných. Íránské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že údery Izraele zabily 224 lidí.
Írán v reakci na rezoluci už oznámil protiopatření včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu a modernizace odstředivek v jaderném zařízení Fordo, uvedla íránská státní televize.
Jaderné rozhovory se Spojenými státy jsou složité, je třeba dalších jednání, řekl v pátek v Římě po skončení pátého kola rozhovorů íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Je to scénář, kterého se obává celý svět, protože obě země od konce 90. let disponují jadernými zbraněmi. A hrozby jejich použitím v aktuální situaci zaznívaly z obou stran opakovaně.
„Je to stále možné. Pokud Američané budou jednat na základě svých slov, zcela jistě můžeme mít lepší vztahy,“ řekl poradce íránského duchovního vůdce Chameneího.
„Putinovy výroky mohou samozřejmě souviset s vyjednáváním o příměří na Ukrajině. A pokud takové signály vysílá, jdou především za Spojenými státy,“ říká bezpečnostní analytička Martina Heranová.
„Jestli zastavíte vodu, připravte se na válku. Rakety nemáme jen proto, aby dělaly parádu při přehlídkách,“ obořil se pákistánský ministr železnic Haníf Abbásí na sousední Indii.
„Pro Teherán je to teď geopolitická katastrofa v regionu. Už byl brán až jako místní velmocenský hráč, ale jeho chapadla jsou i díky Izraeli useknuta,“ připomíná expert.
Podle průzkumu se 34 procent Rusů domnívá, že použití jaderných zbraní v případě války s Ukrajinou by mohlo být oprávněné. Propagandu, která nešetří ani Západ, glosuje Alexandr Mitrofanov.
Spojené státy zvyšují vojenský tlak na Írán. Konflikt ukazuje na rostoucí fenomén globální jaderné renesance, který může zásadně změnit bezpečnostní rovnováhu nejen v regionu, ale i ve světě.
Čeští chemici mají ve světě jméno. Dokáží pružně reagovat na podmínky, které při plnění úkolu mají, a dokáží dekontaminovat i desítky kusů techniky za hodinu.