Zahraniční tisk komentuje rozsudek nad popíračem holokaustu
Rozsudek nad spisovatelem a amatérským historikem Johnem Irvingem, jednání o budoucnosti provincie Kosovo a nebezpečí chřipkové pandemie. To jsou témata, kterým se věnují úterní zahraniční deníky.
Autoritativní, nedemokratické a rasistické názory jsou pro mladé jistým způsobem přitažlivé, píše ve svém dnešním vydání rakouský deník Der Standard. Proto je nutné neustále připomínat největší zločin v dějinách lidstva. Je také nutné trestně stíhat ty, kteří ho popírají.
Někteří konzervativní a liberální komentátoři, kteří asi nemají nic jiného na práci, mluví o svobodě názoru. Je jasné, že tito mediální bojovníci většinou nemají vůbec žádnou přímou zkušenost s neonacismem. Neonacisté jsou podle nich nějací poblázněnci. Vůbec je nepovažují za skutečné a reálné šiřitele nenávisti, kteří mají svou politickou agendu. Nejčastějším argumentem je, že názorové delikty nelze zakázat.
Popírači holokaustu, jako například David Irwing, žádný názor nemají. Přesně a moc dobře vědí, že k těm nepochopitelným zločinům došlo. Oni je ale chtějí popírat a bagatelizovat, aby byly politicky přijatelné. A to je to podstatné. Ten, kdo nepřetržitě bagatelizuje národní socialismus, ho chce znovu instalovat jako politickou možnost. Chtít po demokracii, aby něco takového dokázala tolerovat, je opravdu trochu moc. A navíc je to ubohé vůči všem obětem, uzavírá Der Standard.
Dnešní srbské noviny se téměř bez výjimky na svých prvních stranách věnují probíhajícímu jednáním o budoucnosti provincie Kosovo. Jako titulní článek zprávu o vídeňských jednáních přináší i deník Danas. Své vydání otvírá fotografií jednacího stolu s popiskem "srbská delegace vlevo, kosovská vpravo a mezinárodní prostředníci mezi nimi". Dnešní Danas si v Bělehradě přečetl i spolupracovník Radiožurnálu Martin Ježek.
Britský deník Daily Telegraph dnes varuje před chřipkovou pandemií a připomíná situaci z roku 1918. Zdravotnické úřady v Americe rozdělovaly mezi zděšené obyvatelstvo masky. Než cizinec mohl vstoupit do kteréhokoliv města, musel se prokázat zdravotním certifikátem. Kromě nedostatku sester a lékařů chyběly rakve a hrobníci. Délka pohřbu byla omezena na patnáct minut. Takhle si rok 1918 pamatují očití svědkové. Svět tehdy zažil největší infekční katastrofu vůbec. Odhaduje se, že španělská chřipka tehdy zabila více než padesát milionů lidí.
Současní politici mohou chřipkovou pandemii ignorovat. Možná jim to i projde. Ale pokud pandemii opravdu vypukne následky pak budou hrozivé. Všechny tři pandemie v minulém století souvisely s druhem ptačí chřipky, který se adaptoval na člověka. A teď tu máme virus H5N1, který už dokázal infikovat drůbež, vepře i člověka. Zatím se virus mezi lidmi nešíří. Situace se ale může drasticky změnit, pokud dojde k mutaci viru nebo pokud virus napadne člověka s chřipkou a pak se smísí s lidským virem chřipky, konstatuje Daily Telegraph.
