Výzvou k ukončení nákupů ruské ropy se Trump může distancovat od vyjednávání, říká odborník
Americký prezident Donald Trump napsal, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance (NATO) a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. „Válka na Ukrajině pak skončí rychle,“ dodal. Co to znamená a jaké to může mít následky, popisuje pro Radiožurnál Zdeněk Dubský z katedry mezinárodních vztahů z pražské Vysoké školy ekonomické.
Když se podíváme na podmínky, které Trump adresuje spojencům v NATO, není tam dlouhodobě patrná vůle dále zpřísňovat sankce proti Rusku?
Určitě ano, protože to je dlouhodobé téma prezidenta Trumpa z hlediska zpřísňování, které si kontinuálně drží. Ale na úvod bych řekl něco velmi obecného, co také musíme brát v úvahu a to je skutečnost, že diplomacie Donalda Trumpa i ostatních je velice těžko uchopitelná, protože ona nemusí mít cíl vlastní materializaci toho varování.
Nechci říct, že úplně vyčpí do prázdna, ale upřímně řečeno, mnohdy se ukazuje, že tyhlety postoje jenom upozorňují na něco, mají za úkol dovést ty aktéry k nějakému chování, uvědomění si.
Přestože prezident Trump dlouhodbě hrozil, tak máme už polovinu září a stále v podstatě sankční režimy proti Rusku a ty sekundární sankce zaváděny nejsou.
On píše třeba, „není to Trumpova válka, je Bidenova a Zelenského válka“, šéfa Kremlu Putina Trump vůbec nezmiňuje, podobné výroky jsme od ně slýchali. Ale není tam tentokrát nějaký posun nebo to americký prezident postupně střídá, proti komu se vymezuje v ruské agresi na Ukrajinu?
To jsme právě u toho, protože prezident Trump mnohé své úspěch a své momenty v mezinárodních vztazích hodnotí jako skvělé a skvělou politiku, poté zase se vyjadřuje k prezidentu Putinovi, že jej zklamal a že teda mu dochází trpělivost a tak dále.
Já bych nepodceňoval úplně tu komunikaci v tomhle ohledu, ale přeci jenom je otázkou, zda se tedy jedná skutečně o změnu nebo je to určitý typ komunikace, který nějakým způsobem plyne.
Občas tím hlavním viníkem nebo ten, kdo brání procesu, je samozřejmě prezident Putin. Nebo se prezident Trump dlouhodobě od té války distancuje, vůči americkým voličům a vůči určitým směrům v USA, kdy konstatuje, že se jedná primárně o Bidenovu válku nebo že je to válka, kterou doteď vede prezident Zelenskyj.
Pokud Trump taky píše, že nákup ruské ropy oslabuje schopnost aliančního bloku přesvědčit Putina, aby ukončil válku, není právě odříznutí se od ruských surovinách jasně daný záměr evropských spojenců?
On je to samozřejmě proklamovaný záměr. Evropská unie proklamuje, že do roku 2027 by státy měly být připraveny se úplně odříznout od ruských energií.
Když se bavíme o státech NATO, tak tam už musíme připočítat Turecko, které se v rámci války na Ukrajině stalo největším hubem ruských energií do Evropy a velkým odběratelem i pro vnitřní vlastní trh, včetně té ropy.
Zelenskyj vyzval partnery, aby omezili spotřebu ruské ropy a nehledali výmluvy k neuvalení sankcí
Číst článek
On by skutečně takovýhle typ sankcí zasáhl Rusko, zasáhl by je opět silněji, protože sankce vůči energiím jsou poměrně silné. Ale zároveň Rusko má významné odběratele ve třetím světě, což je právě Indie, Čína.
Tady bychom měli být korektní a říci, že v tom v uvozovkách dopise prezidenta Trumpa, který je dneska diskutován, tak tam samozřejmě bylo konstatováno nejen se odstřihnout a velmi rychle od energií v rámci spojenců západních zcela, ale zároveň se tam hovoří o těch sekundárních sankcí vůči Indii a tentokrát primárně vůči Číně.
To jsou velmi vážné kroky a já se obávám, jestli to není určitá snaha opět se trošičku distancovat.
On vlastně říká, jestli to nedokážete vy, jako spojenci v rámci NATO, popřípadě v rámci G7, jmenoval více uskupení, se na tom shodnout, tak nic nedokážeme a já tady nejsem schopen silově vyjednávat. Ale to berte jako určitý názor.
Dnes uplyne právě měsíc od schůzky Trumpa s Putinem na Aljašce, který skončil příslibem rusko-ukrajinského summitu, ten zatím vyzněl do prázdna. Co tedy může nejnovější Trumpův vzkaz napovídat o dalších vyhlídkách mírových jednání?
Já to řeknu velmi stručně. Mluvčí Kremlu (Dmitrij) Peskov řekl, že teď je přestávka v rámci jednání. Ono to vypovídá o tom, že v současné fázi skutečně jednání de facto neprobíhají, a pokud nedojde k nějaké změně, jak na bojišti, v rámci diplomacie nebo právě sankčních režimů, tak nelze očekávat, že k nějakému výraznějšímu posunu v dohledné době dojde.
