Zahraniční tisk komentuje závěry mnichovské konference
O čem se dnes píše v novinách ve světě? Jednou z velmi sledovaných víkendových událostí byla Mezinárodní konference o bezpečnosti v Mnichově. V sobotu na ní ruský prezident Vladimír Putin ostře zaútočil na politiku Spojených států a také znovu kritizoval chystané umístění americké protiraketové základny v Polsku a u nás.
Mezinárodní deník International Herald Tribune o Putinově vystoupení píše: Ve svém proslovu k účastníkům mnichovské konference se Putin vzdal veškerého diplomatického pozlátka a přednesl dlouhý seznam stížností na dominantní postavení Spojených států v celosvětových kauzách.
Nevyhnul se ani mnohým tématům, která vnesla do vztahů mezi Kremlem a Spojenými státy značné napětí, píše list. Citoval například expanzi Severoatlantické aliance do Pobaltí a ruskou domněnku, že Západ podporoval skupiny, které svrhly vlády v zemích, patřících dříve do ruské sféry vlivu.
Od Putina se zatím jednalo o nejvážnější kritiku vůči Spojeným státům a jejich evropským spojencům, píše International Herald Tribune. Je docela možné, že řeč byla určena částečně publiku v Rusku, kde se Putin těší silné a dlouhodobé podpoře, částečně také pro svůj protizápadní postoj a trvalou asertivní politiku vůči bývalým sovětským republikám, domnívá se International Herald Tribune.
Mezinárodní teroristická síť Al-Káida vybudovala základnu v africkém Sahelu. S tímto zjištěním přišel madridský deník El País. Sahel leží v suché oblasti na okraji Sahary. Teroristé tam údajně v poušti trénují zacházení se zbraněmi a výbušninami. Do El Paísu nahlédla spolupracovnice ve Španělsku Lubica Zlochová.
Ve Spojených státech se naplno rozhořel souboj mezi hlavními uchazeči o kandidaturu na prezidenta za Demokratickou stranu. Víkend strávili s voliči jak senátorka Hillary Clintonová, tak mladý afroamerický senátor Barack Obama.
Deník New York Times píše, že pro oba kandidáty se jako základní téma diskusí s voliči ukázal být Irák. Zatímco Clintonová se s ním potýkala na každém mítinku ve státě New Hampshire, Obama sbíral v Iowě úsměvy za svůj odmítavý postoj k válce. Clintonovou všude vřele vítali, ale setkávala se i se skeptickými voliči, kteří se jí ptali, proč v roce 2002 hlasovala pro použití síly vůči Iráku.Oproti tomu Obama na své první kandidátské cestě připomínal voličům, že byl o začátku proti válce a sklízel za to potlesk na všech čtyřech mítincích.
Kandidatura senátora Obamy a politický program demokratických kandidátů je předmětem analýz nejen amerických novin. Například i saúdskoarabský deník Arab News si všímá, že Obama i Clintonová zacílili své projevy na Irák. Je to totiž právě postoj k Iráku, který rozhodne o tom, kdo zasedne v Oválné pracovně Bílého domu po Bushovi, uvádí arabský deník.
Socialistická kandidátka na francouzský prezidentský úřad přednesla včera svůj dlouho očekávaný projev, ve kterém představila svůj program. Je Royalové "prezidentská smlouva" socialistickým programem?, ptá se v titulku článku francouzský deník Le Monde.
Aby si nenechala uniknout hlasy tradičního voličstva, musela se socialistická kandidátka profilovat více doleva, než tomu bylo v dřívějších projevech. Ve většině bodů se držela socialistického programu, který byl zveřejněn v červnu 2006 a přidala k němu několik závěrů, které vyplynuly z jejích tolik propagovaných diskusí s voliči.
Tímto textem, píše v závěru článku Le Monde, by měla Segolene Royalová konečně udělat přítrž svým politickým odpůrcům, kteří ji obviňovali z neschopnosti. S konkrétními návrhy, které přednesla, donutí svého rivala Sarkozyho jednat stejně a zvednout hozenou rukavici, domnívá se Le Monde.
Zatímco Nicolas Sarkozy v projevu po svém zvolení prezidentským kandidátem ujišťoval, že se změnil, Segoleme Royalová včera dokázala, že se nezměnila, ani ve způsobech ani v názorech, píše levicový list Libération. Zároveň ale zdůraznila, že ona je tou kandidátkou, která Francii tolik potřebnou radikální změnu zajistí.
Projev Royalové analyzují také listy za hranicemi Francie. Například britský deník The Independent v titulku píše: Klobouk dolů před experimentem paní Royalové. Royalová přednesla 100 návrhů pro spravedlivější a silnější Francii, číslo, které ukazuje, že její vláda by byla v mnohém jiná než vláda jejích předchůdců.
Mezi zmiňovanými body byly jistě i ty, bez kterých by nebylo možné vyhrát volby z pozice levice, jako je růst minimální mzdy nebo reforma důchodů. Pokud se zaměříme jen na tyto oči přitahující sliby, může se nám zdát její projev konvenčnější než ve skutečnosti je.
Zda tento nový přístup získá přízeň francouzských voličů, to se uvidí v následujících několika dnech. Již teď je ale jisté, že technika konzultace voličů v přímých debatách přinesla čerstvé a zajímavé nápady do politické debaty.
