Exdiplomatka: Embargo by byl jasný signál. ‚České zbraně v Izraeli jsou k ochraně,‘ reaguje ministerstvo

Organizace Amnesty International označila český vývoz vojenského materiálu do Izraele za neakceptovatelný. „Nejsou to jen zbraně. Není to všechno to, co si člověk představí, že zabíjí lidi,“ říká ředitel odboru licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Balihar. „Část zbraní, ač marginální, spadá pod položku bomby, granáty. To mně připadá dost smrtelné,“ namítá v pořadu Pro a proti bývalá diplomatka v Izraeli Dáša van der Horst.

Pro a proti Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský voják stojí vedle balíků s humanitární pomocí, které čekají na převoz z Izraele do Gazy

Izraelský voják stojí vedle balíků s humanitární pomocí, které čekají na převoz z Izraele do Gazy | Foto: Amir Cohen | Zdroj: Reuters

Mělo by se Česko připojit k dočasnému embargu na vývoz zbraní do Izraele, anebo ne?
Dáša van der Horst: Myslím, že určitě ano. Není to jenom Amnesty International, která k tomu vyzývá, ale je to i komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O’Flaherty, který řekl úplně to stejné, že členové Rady Evropy by neměli povolovat vývoz zbraní v případech, ve kterých hrozí použití při bojích v Pásmu Gazy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyváží Česko smrtící zbraně do Izraele? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti, debatují exdiplomatka Dáša van der Horst a Pavel Balihar z ministerstva obchodu a průmyslu

Podle O’Flahertyho státy musí zaručit, že zbraně nebudou směřovat do oblastí, kde hrozí porušování lidských práv. Pane Balihare, jaký je váš názor, mělo by se Česko připojit k tomu dočasnému embargu na vývoz zbraní do Izraele?
Pavel Balihar: Netroufnu si to hodnotit ze své pozice, protože tohle je otázka zahraniční politiky, a tu určuje vláda České republiky, provádí pak ministerstvo zahraničních věcí. Já bych spíš v této věci chtěl na začátek uvést, že vy sice mluvíte o vojenském materiálu a každý si pod tím asi primárně představuje vyloženě střelivo, zbraně.

Nicméně ono je asi trefnější název výrobky obranného a bezpečnostního průmyslu, protože to opravdu nejsou jen zbraně. Jsou to jednak výrobky sloužící k obraně, ochraně, ale jsou to i chemikálie, je to elektronika. Čili nejde jen o to, o čem si člověk představí, že zabíjí lidi. Ale naopak to slouží k ochraně.

Ale jsou to i ruční palné zbraně, které prodáváme.
Balihar: Můžou tam být. Ale když se podíváte do výroční zprávy, tak to číslo tam je vidět a je marginální.

Symbolická rovina

Jak zaznělo od pana Balihara, když to zjednoduším, dodávaný materiál nemusí být nutně materiálem, který zabíjí a v podstatě jde o marginální množství. Jaký smysl by mělo, kdyby se Česká republika připojila k dočasnému embargu na vývoz tohoto materiálu do Izraele?
van der Horst: Myslím, že ta otázka má dvě roviny. Jedna je politická. Pan Balihar má pravdu, že ministerstvo průmyslu a obchodu se zabývá spíš technickou stránkou, kdežto kam vyvážíme a tak dále je hodně součástí zahraniční politiky.

23:22

Hamás není žádná velká armáda. Jsou to spíš guerillové skupiny, přibližuje velvyslankyně v Izraeli

Číst článek

To, jestli je to marginální, nebo není, to je přesně o tom, kde je ta symbolická rovina. Když vidíme, co se děje v Gaze, kde je podezření z válečných zločinů, z porušování lidských práv, podezření z genocidy, tak vyvážet do země, jejíž armáda způsobuje toto porušování, mně připadá opravdu dosti mimo.

Myslím si, že by to byl jasný signál i Izraeli, jak o tom smýšlíme. Ale bohužel o tom tak nesmýšlíme. Vidíme, že jsme se nejen nepřipojili k pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem nebo ke státům, které volají po konci konfliktu, ale také dál obchodujeme se zbraněmi.

Co se týká té druhé roviny, jak pan Balihar říkal, že ne všechno jsou to smrtelné zbraně a tak dále. Část zbraní, ač marginální, spadá pod položku bomby, granáty, torpéda, miny a rakety a potom další pod revolvery a pistole. To mně připadá dostatečně smrtelné.

A ty, co nejsou smrtelné – z velké části opravdu nejsou. Ale víme, že i různé ostatní zbraně, jako jsou pružinové a vzduchové zbraně a obušky, můžou v určitých případech být smrtelné. Skutečně si myslím, že v tomto okamžiku by Česká republika neměla vyvážet zbraně do Izraele.

Pane Balihare, čím si vysvětlujete, že k embargu vývozu válečného materiálu přistoupili Španělé a Němci? Chtěli tím jenom v symbolické politické rovině víc přitlačit Izrael, aby si rozmyslel obsazení celého Pásma Gazy, případně Západního břehu? Anebo je tam z vašeho pohledu pravděpodobný i reálný dopad, když se zbraně přestanou z Evropy do Izraele vyvážet?
Balihar: Z mého hlediska to bude spíše symbolika. Nedovedu si představit, že by to mělo zvrátit celkový tok vojenského materiálu. Izraelský obranný a bezpečnostní průmysl je na špičkové úrovni a 71 procent své produkce vyváží ven. Ten se zastavit nemůže, stále bude potřebovat subdodávky.

10:32

Izraelci začínají službu v Gaze odmítat. I proto se řeší, zda narukují ultraortodoxní muži, popisuje Taterová

Číst článek

Z tohohle hlediska si myslím, že to je spíše symbolický krok, kterým se snaží ukázat Izraeli, že jsou určité mantinely. Nicméně si nemyslím, že by to mělo nějaký reálný efekt.

Udržování konfliktu?

Pro vývoz do Izraele udělilo Česko loni 78 licencí, čímž se Izrael řadí na čtvrté místo za Ukrajinu, Slovensko a Spojené státy. Ovšem podle výroční zprávy ministerstva vyvážíme zbraně i do okolních arabských zemí, kam jsme loni vyvezli souhrnně za víc peněz než do Izraele. Dá se říct že vyzbrojujeme obě strany?
van der Horst: Upřímně řečeno, já toky zbraní takto zblízka nesleduji. Každopádně vidím trendy, jak se chová Česká republika vůči Izraeli a ten trend je stoupající. Porovnám to třeba s Nizozemskem, kde mám taky svoje vazby a sleduji místní politiku.

Nizozemsko je také velice proizraelské, ale naopak kvůli válce v Gaze tam export zbraní do Izraele klesá. Vidím v tom i zodpovědnost států, jestli chceme konflikt vojensky podporovat, anebo jestli si naopak myslíme, že další zbraně konflikt udržují.

Pane Balihare, vy jste naznačil, že Česko dokáže garantovat, že zbraně od nás nesměřují tam, kam nemají. Jak systém funguje, jak jste schopni dostopovat použití českých zbraní?
Balihar: Celkově je systém v České republice nastavený dvoustupňově. Aby vůbec mohl někdo začít vyvážet nebo obchodovat se zahraničně-vojenským materiálem, musí splnit určité podmínky včetně bezpečnostních, aby vůbec mohl do toho odvětví vstoupit. Pak jsou to konkrétní případy, které se licencují. Na tom se podílejí kromě nás i ostatní ministerstva.

Izraelská armáda zahájila plánovaný útok na město Gaza. Tel Aviv kvůli ofenzivě povolal 60 000 záložníků

Číst článek

A předpokládám také zpravodajské služby.
Balihar: Přesně tak. Takže je to kombinace všech těchto vstupů včetně kontroly na místě. Využívají se ambasády. Kontroly při předávkách pak můžou být další. Je to ošetřeno tak, že se stanoví podmínka náhodných kontrol v průběhu, aby vojenský materiál nebyl přesunut jinam, než bylo deklarováno.

Je řada institutů, které využíváme, včetně informací, které získáváme i od svých partnerů, protože to taktéž jsou velice cenné zdroje.

Zvýšil se vývoz českého vojenského materiálu do Izraele od začátku války? A mohou české úřady garantovat, že české zbraně nezabíjí v Pásmu Gazy? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.

Lucie Vopálenská, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme