Zahraniční tisk o čínském raketovém testu
Novináři si všímají čínského testu rakety, která údajně zničila satelit na oběžné dráze. Japonsko, Jižní Korea a Austrálie už požádaly o vysvětlení okolností zkoušky. Pokud bude test potvrzen, znamená to, že Čína je po Spojených státech a Rusku třetí zemí, která je schopná ničit objekty v kosmu.
Podle amerického listu New York Times se jedná o největší čínskou vojenskou provokaci od zkoušky rakety vypálené od tchajwanských břehů. Deník píše: "Čína se se svou energickou diplomacií a velkorysou politikou pomoci různým zemím, snaží prezentovat, jako nová globální velmoc, která na rozdíl od Spojených států, má vůči jiným zemím ty nejlepší úmysly."
Podle expertů je to možná jen zdání. Čína mluví o míru a diplomacii, ale pokračuje ve vývoji smrtících zbraní založených na velmi vyspělé moderní technologii. Mlčení čínských činitelů jen dokazuje, že balistický program Pekingu zůstává tajný, píše americký deník a očekává, že kauza naruší americko-čínské vztahy. Pokud Čína satelit opravdu sestřelila bude to mít s velkou pravděpodobností důsledky pro bezpečnost Spojených států. Jsme jednoduše svědky nového typu hrozby, uzavírá deník New York Times.
Izrael poukázal předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi sto milionů dolarů. To je asi pětina částky, kterou Izrael dluží ze zadržovaných příjmů z daní a cel.
Peníze mohly být vyplaceny po garancích, že je samospráva využije pouze pro humanitární účely a že nepůjdou přes ministerstvo financí, ovládané hnutím Hamas, píše izraelský deník Haaretz. Pro Abbáse je tato splátka dobrou zprávou před víkendovým jednáním v Sýrii s šéfem politického úřadu Hamasu Chálidem Mišalem.
Jedná se o vůbec první platbu od vítězství Hamasu v palestinských volbách. Není dosud jasné, jestli část těchto prostředků nebude použita na posílení bezpečnostních složek kolem Abbáse. Izrael ale považuje garance, že se peníze nedostanou do rukou Hamasu za dostatečné, píše Haaretz a dodává, že Izrael jednoznačně podporuje Abbáse ve snaze sestavit vládu, která bude pro Izrael a Spojené státy přijatelnější.
Kruté následky počasí sužují kromě Evropy také Spojené státy. Zatímco zpravodajství varuje před další vlnou sněhových bouří, komentáře amerických deníků rozebírají dlouhodobé dopady na hospodářství i přírodu.
Vichřice, sněhové přívaly a mráz mají v Americe na svědomí už 70 mrtvých, ale také neblahé ekonomické dopady. Deník Washington Post píše, že ohromné škody na úrodě pomerančů, avokáda a dalšího ovoce už jen v Kalifornii přesahují půl miliardy dolarů. Zástupci sítě Giant Food v deníku upozorňují, že se následky budou projevovat v obchodech po dlouhé měsíce. Ceny pomerančů už stouply na západě více než dvakrát a kalifornské produkty navíc rychle nahrazuje ovoce z Brazílie.
Deník New York Times popisuje, jak prudké proudění arktického vzduchu dokonce ohrožuje populaci mořských želv v Mexickém zálivu. Pokles teploty mořské vody o víc než 15 stupňů za pouhé dva dny želvy zabíjí nebo je oslabuje natolik, že se stávají snadnou kořistí žraloků. Dobrovolníci proto ve spolupráci s Texaskou universitou vyrážejí na moře a vozí paralyzované želvy do zvláštních tanků s teplejší vodou. Podle deníku New York Times podnikají texaští záchranáři podobnou operaci poprvé po 27 letech.
Nejznámější pařížská muzea - Louvre a Centre George Popmidou se prý chovají jako obchodní společnosti. Tvrdí to několik šéfů jiných francouzských muzeí a galerií, kteří říkají, že obě jmenovaná muzea pronajímají obrazy jako zboží a otevírají pobočky v zahraničí, aby zpeněžily své jméno.
Francouzský deník Le Monde se staví na stranu muzeí a jejich politiky. Velká muzea musí sledovat vývoj a odpovídat na poptávku návštěvníků. Problém je, že jejich potřeby rostou rychleji než jejich rozpočet. Louvre, Orsay nebo Versailles jsou proto nyní řízeny samostatně, aby dokázaly lépe sledovat tyto změny.
Ředitelé muzeí se stali jednoduše "manažery" a prosazují stále více svou vůli a svůj názor proti názorům uměleckých vedoucích, což samozřejmě vyvolává napětí. Odpůrci tohoto vývoje zdá se nechápou, že právě tahle taktika muzea zachránila a dostala zpět na světovou scénu, domnívá se Le Monde.
