Zahraniční tisk o irácko-íránském obchodu
Čilá obchodní výměna mezi někdejšími nepřáteli - Irákem a Íránem, demonstrace v Maďarsku a jeden praktický přístroj, který pomůže odhalit lháře. To jsou témata ze zahraničních deníků.
Když politika selhává, nastupují obchodníci v roli nepsaných diplomatů. To je případ Iráku a Íránu, dvou kdysi znepřátelených států, které vedly krvavou válku.
Ve stejných oblastech, kde umíraly na obou stranách desítky tisíc vojáků, teď proudí přes hranice spousta zboží. Irácké tržnice zaplavují íránské klimatizace, rajčata a licenční bílé peugeoty. A americká vláda, která se jinak staví proti íránskému vměšování do Iráku a proti íránskému jadernému programu, s rozvojem obchodu souhlasí.
Důkaz přináší americký list The New York Times, který uvádí slova nejmenovaného vysokého činitele americké administrativy: "Rostoucí obchod mezi Íránem a Irákem lze považovat obecně za velmi pozitivní trend a nespojoval bych ho s íránskou snahou o politický vliv. Dokud jde o normální ekonomickou aktivitu, která nemá politické dopady, pak je vývoj správným směrem," cituje jeho slova The New York Times.
Německý a rakouský tisk se ještě dnes vrací k demonstracím v Budapešti. Kritizuje přitom vůdce opozičního pravicového Fideszu Viktora Orbána...
Rakouský deník Die Presse píše, že Orbán hraje nebezpečnou hru, když podněcuje radikální a násilí chtivou část mládeže právě v hlavním městě. "Normálně se takový typ rváčské mládeže vybouří na fotbalových stadionech. V Budapešti ale našla pro své agresivní choutky jiný prostor. A potom se objeví konzervativní opoziční vůdce Viktor Orbán a mladé pravicové radikály vyzbrojí slovní argumentací ospravedlňující jejich ničivé pudy. Používá však slova, která k modernímu, civilizovanému středoevropskému politikovi nepatří a spíše připomínají staré zašlé časy," píše list Die Presse. Dodává, že Orbán, který stál v čele vlády v letech 1998 až 2002, nese spoluzodpovědnost za hospodářskou a rozpočtovou bídu země, kterou přitom sám kritizuje.
Na stejné téma se rozepisuje německý list Die Tageszeitung. Ten soudí, že Maďarsko musí hledět se závistí na Rakousko a Německo, kde se podařilo dát dohromady velké koalice - i když tedy nejsou důvodem k nadšení. V Maďarsku je něco takového už nemožné.
"Ctižádostivý Orbán musí čekat na svou šanci do příštích voleb v roce 2010. Proto teď využívá kdejaké příležitosti k mobilizaci a odvetě za utrpěné příkoří. V pravicově konzervativním týdeníku Heti Válasz pohrozil nejen Gyurcsánymu, ale celé postkomunistické elitě trestním stíháním, pokud se dostane k moci. Jak vidno, politický dialog už není možný," píše německý list.
Pojďme teď dál od politiky, i když možná by se následující zařízení hodilo i tam. Komerčně použitelný přístroj, který odhalí lháře po telefonu, dává do prodeje jedna izraelská společnost.
Přístroj, tedy jakýsi detektor lži na dálku, zjistí v hlase prvky stresu a napětí a upozorní tak, do jaké míry se vás pokouší člověk na protějším konci telefonní linky oklamat. Podle listu World Tribune funguje tato praktická pomůcka i na internetových telefonech, jako například Skype.
"Výkonný ředitel společnosti Zvi Marom uvedl, že přístroj testovaly pojišťovací společnosti a zjistily, že dokáže zjistit falešná slovíčka bez ohledu na jazyk či kulturu mluvčího. Byly velmi spokojeny s výsledky, které prokázaly 95 až 98 procentní úspěšnost," napsal list World Tribune. V článku neuvedl cenu ani technické parametry přístroje.
A nakonec ještě jednu zajímavost. Násilím zmítaný Irák jako zpravodajský post nejspíš moc americké novináře neláká. Jinak by asi deník Washington Post nevydal inzerát, ve kterém hledá dobrovolníky na místa dočasných korespondentů.
"Hledáme uchazeče, kteří se zajímají o všechny aspekty konfliktu. Vysoce hodnotíme schopnost týmové práce. Deník zajistí nejlepší a nejdokonalejší přípravu a ochranu svých lidí ve válečné oblasti. Hledáme reportéry, kteří by začali s přípravou pro práci v Bagdádu letos v létě a na podzim, ale rádi uslyšíme o každém, kdo má zájem tam jet kdykoli," píše se v inzerátu listu Washington Post.
