Zahraniční tisk o nákladech války v Iráku
Zahraniční noviny píší, že Bush toho řekl příliš málo o nákladech války v Iráku, také si všímají Šarona jako alternativě k Šaronovi a komentují Havlovu první a poslední cestu.
K projevu amerického prezidenta George Bushe se vrací americký deník The Washington Post. Celý svět čekal na to, jak Bush vyjádří svůj postoj diktátorům Saddámu Hussajnovi a Kim Čong Ilovi. Americký prezident zvolil ve svém projevu méně dramatický začátek - věnoval se domácím záležitostem - energetické politice, sociálním programům a snižování daní. K postoji k Iráku nedodal nic nového a nevysvětlil občanům ani to, co by mělo být samozřejmé - zda bude možné krýt vzrůstající náklady války s Irákem a zároveň poskytovat nové sociální programy a snižovat daně.
Asi nejpřekvapivější byl Bushův závazek udělat více pro zastavení epidemie AIDS. Záchrana jednoho ze třiceti miliónů lidí nakažených virem HIV stojí méně než 300 dolarů ročně, a prezident Bush požádal kongres o zvýšení dotace na léčbu této nemoci. Kongres by měl jeho návrh přijmout, poznamenává The Washington Post.
Událostem za hranicemi své země se prezident věnoval až ke konci projevu. Zopakoval svůj postoj k Severní Koreji, aniž by ho blíže vysvětlil. V případě Iráku, kde už za pár týdnů budou možná bojovat a umírat američtí vojáci, prezident znovu zdůraznil Hussajnův odpor ke splnění požadavků OSN. Prezident toho však řekl příliš málo o nákladech možné války a téměř se nezmínil o povinnosti Spojených států uspořádat poválečný Irák, konstatuje The Washington Post.
Osm evropských státníků včetně českého prezidenta Václava Havla volá po podpoře Spojených států ve věci odzbrojení Saddáma Husajna.
Šaron jako alternativa k Šaronovi, tak vidí volební výsledek izraelský deník Haaretz. Šaronovo vítězství je jedinečné, vyhrál navzdory ekonomickému a sociálnímu kolapsu. Nyní však musí jíst kaši, kterou si navařil před volbami a dodržet svůj postoj ke klíčovým otázkám své volební kampaně. Prázdné slogany Strany práce ho u volebních uren jenom posilnily.
Nebylo dost voličů, kteří byli skeptičtí k Šaronovým ambicím demonstrovat svoje velké vůdcovství a jednoho dne vyvést Izrael z konfliktu. Pokud je v Šaronovi skutečně takový potenciál ukrytý, nyní je čas ho vytáhnout, nabádá izraelský deník.
Šaron může proces absolutní destrukce zastavit pouze za dvou podmínek: Musí zaujmout nový postoj k Palestincům a sestavit koalici, která umožní pevnou a stabilní vládu v zemi. A s kým vládnout? Adeptů je hodně, jenom levice zahájila taktiku "nechat vládnout a vyčkat na příležitost v dalších volbách". Ovšem na takové experimenty už je příliš pozdě, varuje izraelský list Haaretz.
Havlova první a poslední, tak zní titulek komentáře slovenského deníku Sme o cestách prezidenta Václava Havla na Slovensko. Prezident spojil symbolicky začátek i konec svého působení v úřadu se Slovenskem. Nejde o prázdný symbol. Václav Havel celé jedno desetiletí usiloval o to, aby byl konec společného státu novým začátkem ve vztazích mezi republikami. Dobrá vůle, kterou český prezident k Slovensku projevoval, byla bývalou slovenskou vládou často vystavována těžkým zkouškám. Do zlatého fondu politiků HZDS patřily mýty o tom, že očerňoval obraz Slovenska ve světě, že poškodil Slovensko, neboť zlikvidoval zbrojní výrobu.
Navzdory tomu se Václav Havel choval ke Slovensku jako spojenec a přítel bez ohledu na jeho vládní reprezentaci. Ještě jako federální prezident tvrdil, že rozdělení státu bude mít neblahé důsledky a že budoucí generace mohou zánik federace považovat za "hanbu a selhání polistopadové politiky". Jako český prezident ovšem udělal všechno, co bylo v jeho silách, aby se tato obava nezměnila ve skutečnost. Pokud nyní můžeme říct, že rozdělení mělo i své dobré stránky, protože spolu vycházíme lépe než předtím, musíme dodat, že se o to velkou měrou přičinil Václav Havel, uzavírá svůj komentář deník Sme.
