Zahraniční tisk o rakousko-českém rozladění
Rakouská Die Presse rozebírá na pozadí rakousko-českého rozladění kvůli Temelínu a výrokům premiéra Zemana vnitrorakouskou vládní rozepři mezi lidovci a Svobodnými. Vedle dialogu o rozšíření Unie a vztahu k problematickému českému sousedovi se do popředí znovu dostaly Benešovy poválečné dekrety. Kancléř Schüssel, píše vídeňský deník, bude mít ještě co dělat, aby nalezl formulaci přijatelnou jak pro jednací partnery v Česku, tak i pro (koaliční) stranu Svobodných.
Tím důležitější je, aby i Praha učinila opatření k vytvoření důvěry, pokračuje Die Presse. Není pochyb, že odcházející premiér Miloš Zeman svou palbou na Jorga Haidera rozbil i hodně vzácného porcelánu. Jeho ministr zahraničí Jan Kavan platil dosud za poněkud jiný kalibr, kdy například při jednání o Temelínu svou umírněností a rozvážností přispěl značně k úspěchu rozhovorů.
List však dále kritizuje skutečnost, že Kavan dosud neuznal za vhodné vyjádřit se k Zemanovým výrokům o sudetských Němcích, které premiér označil za "velezrádce" a "Hitlerovu pátou kolonu". Ministr Kavan se však zahalil ve výmluvné mlčení...K dobrému soužití sousedů jsou ovšem zapotřebí dva. Stejně jako Praha žádá od Rakouska férové jednání při vstupu Česka do Evropské unie, musí Vídeň trvat na tom, aby byla jako partner brána vážně. Jen tak lze víceméně bezpečně obeplouvat ostrá úskalí minulosti, uzavírá Die Presse.
Pařížský Le Figaro k dopadům rakouské protitemelínské petice napsal, že rakouská strana Svobodných svou protijadernou "operací" nic nezískala a průzkumy veřejného mínění ukazují, že v případě předčasných voleb by právě tato strana propadla. Jörg Haider však už zahájil předvolební kampaň. Chce využít emocí veřejnosti, které vyvolala jaderná elektrárna Temelín, k tomu, aby si vybudoval imidž kandidáta na křeslo kancléře, uzavírá Le Figaro.
Italské deníky komentují mezináboženský dialog míru iniciovaný tento týden papežem Janem Pavlem II. v Assisi. Římský Il Messagero napsal: Cílem tohoto dialogu nebylo dokazovat pravdu jednoho náboženství vůči nepravdě druhého.
Papežova formulace "Není míru bez spravedlnosti a není spravedlnosti bez odpuštění" zdánlivě spojuje nebe a zemi. Na zemi se všechna náboženství stávají bojovníky za spravedlnost mezi národy. Před Bohem však musí přiznat vlastní chyby a vzájemně si odpustit bolest a urážky, způsobené lidem i Bohu.
Turínská La Stampa k tématu dodává: Mnozí si kladli otázku, zda chtěl papež ekumenickou modlitbou zahnat válku právě ve chvíli, kdy ve Svaté zemi vládne nejpodlejší násilí. Papež zjevně věří na zázraky. Modlitba za mír však určitě tragédii v Palestině nezastaví. Je ovšem třeba připomenout, že po první mírové modlitbě v Assisi v roce 1986 následoval o tři roky později zázrak v podobě pádu berlínské zdi.
Ruský list Novyje Izvěstija se pozastavuje nad rozdílnými kritérii při trestním postihu teroristů ze strany USA. Deník má konkrétně na mysli postup proti americkému bojovníku afghánského Talibanu Johnu Walkerovi (džonu vókrovi). Walker nebude obviněn z terorismu a bude tudíž postaven namísto před vojenský tribunál před americký civilní soud. Tak chápavé jednání mladého islámisty lze vysvětlit jen láskou USA vůči svým delikventním občanům. S Ne-Američany, kteří spáchali stejné nebo podobné trestné činy, jednají Spojené státy zcela jinak, píší ruská Novyje Izvěstija.
Moskevský deník Vremja komentuje současný volební boj v Německu a dává přitom kandidátovi unionistických stran CDU/CSU Edmundu Stoiberovi velké šance.
Stoiber politiku dělá, místo aby ji - jako šéf SPD Schröder - jen inscenoval. Edmund Stoiber je kromě toho skromný a umírněný - nekouří drahé doutníky a neohlíží se za mladými ženami. Za 33 let jeho manželství neobjevil bulvární tisk jedinou aféru současného bavorského premiéra. Nechodí na obědy zdarma poskytované průmyslovými kruhy a také neslaví narozeniny na úkor státní pokladny, jak to dělávají jiní premiéři, uvádí moskevský deník Vremja.
