Zahraniční tisk o volbách v Itálii
Evropské deníky si stále všímají výsledku italských voleb. Francouzský deník tvrdí, že protestům není ve Francii konec. Teherán oznámil, že vlastní jadernou technologii.
Sami Italové pochybují o tom, zda vláda, která vzejde z nejtěsnějšího možného výsledku voleb - připomeňme, že o vítězství Prodiho středo-levé koalice rozhodovaly pouhé setiny procenta hlasu - zda taková vláda může mít dlouhé trvání. Jak vidí další možný vývoj v Itálii ostatní evropské země?
Jedním slovem skepticky. Ale než se podíváme na některé komentáře podrobněji, ocituji výmluvný titulek francouzského listu Liberation, který vystihuje oblibu bývalého italského premiéra v Evropě. "Ciao Silvio, toto je dobrá zpráva pro Řím.", tak tedy hodnotí střídání vlád Itálii francouzské noviny.
Německý list Sueddeutsche Zeitung se zvlášť pozastavuje nad tím, že každý druhý Ital dal hlas muži - mediálnímu magnátovi obviněnému několikrát z korupce a střetu zájmů, jehož volba by se v každé jiné demokracii zdála nepředstavitelnou.
V pondělí večer usínali Italové v rozpačité Itálii a v úterý ráno se probudili do surreální Ameriky, píše Süddeutsche Zeitung. Podobně jako při posledních volbách ve Spojených státech je volební vítězství nerozhodné a podobně jako v USA konečný verdikt přinese teprve přepočítání volebních hlasů. Itálie je s obrovskou přesností rozdělena mezi pravici a levici, jako kdyby snad dělící čáru projektoval zeměměřičský inženýr, konstatuje list.
Itálii se nedá vládnout - tak jako vždy - píše rakouský list Der Standard. Pro italskou vládu je důležitá podpora i horní komory parlamentu. Tam bude politický osud Romana Prodiho, a tedy vůbec celé vládnutí viset na hlasech minimálně tří senátorů. Právě proto jsou ohroženy reformy, které země tolik potřebuje. Prohlášení Romana Prodiho, že chce vládnout, proto asi zůstane jen zbožným přáním, píše Der Standard.
Krize uvnitř vlády zasáhla i další významnou evropskou zemi - Francii. Koncem loňského roku to byly bouřlivé protesty přistěhovalců na předměstím. O pár měsíců později vyšli do ulic mladí lidé, studenti vysokých škol ale i nezaměstnaní. Navzdory nakonec zamítnuté smlouvě týkající se prvního zaměstnání, včerejšek ukázal, že protestům ve Francii ještě není konec. Co na to tamní média?
Francouzský deník Le Monde rozebírá dopady zamítnutí smlouvy prvního zaměstnání, proti které se nakonec postavil i prezident Chirak. Le Monde svou analýzou přináší pod titulkem CPE: smrt a kolik zraněných. Podrobnosti nám teď řekne pařížský zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.
Teherán včera oznámil, že se mu podařilo úspěšně zahájit obohacování uranu. Rozebírají média důvody, proč Teherán přišel s tímto oznámení právě teď? Kdy média spekulují o možné útoku Spojených států na Irák? Deník USA Today píše, že načasování takového prohlášení může být právě pokusem o to, jak dokázat světu, že se Írán nenechá zastrašit mezinárodními pohrůžkami nebo vojenskými zásahy.
Jiný americký deník Washington Post píše, že i když to může být technicky možné, je velmi nepravděpodobné, že by se Íránu podařilo vyrobit jadernou zbraň se stávajícím zařízením, které v poslední době několikrát kontrolovali inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Podle britského deníku Times se západní diplomaté naopak domnívají, že pokud se Teherán rozhodl vzepřít mezinárodnímu tlaku a rozhodl se zahájit průmyslové obohacování uranu, tak pravděpodobně bude mít dostatek materiálu, aby mohl do tří let vyrobit jadernou zbraň. Odborníci se domnívají, že íránský jaderný program by mohl dosáhnout bodu, odkud už není návratu, varuje britský list.
