Plukovnice Susannah Meyersová nesdílela postoj Trumpovy administrativy vůči Dánsku, jehož je ostrov autonomním územím. Administrativa zase „ztratila důvěru v její schopnost vést“ základnu Pituffik.
Při pohledu na počínání amerického prezidenta Trumpa se nabízí otázka, zda vůbec ještě platí mezinárodní právo. „Od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ řekl Michael Romancov v pořadu Interview Plus.
Grónsko má obrovské zásoby surovin, které Brusel označuje za „zásadní“ – od mědi po kobalt, lithium a vzácné kovy, po nichž je stále větší poptávka kvůli zelené energii a digitálním technologiím.
Jens-Frederik Nielsen se stal premiérem v den, kdy do země přicestoval americký viceprezident J. D. Vance, který ale nakonec navštívil jen americkou základnu na severozápadě ostrova.
Letos v únoru počet evropských návštěvníků v USA klesl o jedno procento oproti předchozímu roku. Největší pokles se projevil u lidí ze Slovinska, následovalo Švýcarsko a Belgie.
Největší ostrov světa měla původně navštívit Usha Vanceová, manželka amerického viceprezidenta J. D. Vance, a počítalo se s tím, že zavítá i na populární závod psích spřežení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že situaci její úřad sleduje s vážností. Bez bližšího vysvětlení tam její země, která ostrov spravuje, vyslala 40 policistů.
Hlavním vítězem voleb je relativně nová strana demokratů, poprvé byla ve volbách v roce 2005. Teď dostala něco těsně pod 30 procent hlasů a její předseda dostal vůbec nejvíc preferenčních hlasů.
Trump už dnes může podle politického geografa Adama Kočího uplatňovat vojenský strategický vliv USA v Grónsku skrze vojenskou základnu. Ale nevyužívá toho.
Mírumilovní Gróňané podle polárníků donedávna neměli ve slovníku slovo válka. „Nadřazený způsob jednání Američanů je přivádí do vývrtky,“ ilustruje situaci Alena Klempířová.
„Z geopolitického a strategického hlediska jisté pochopení pro úvahy Donalda Trumpa mám. Mé pochopení pro Trumpa končí v okamžiku, kdy hovoří o tom, jak s těmito situacemi naložit,“ řekl Lizec
Americký prezident Donald Trump působil při hovoru s dánskou premiérkou agresivně. Pokud mu země neprodá Grónsko, bude to brát jako nepřátelský krok. Země proto posiluje obranu, pomoc nabízí EU.
Šéfka dánské vlády po telefonátu s Trumpem zdůraznila, že Dánsko nechce mít obchodní konflikt s Trumpem, ale dánská vláda společně s dánskými firmami se na takovou možnost připravují.
„Trump se jeví jako relativně odhodlaný situaci dohrát trochu dál než jen na úroveň těchto verbálních projevů,“ komentuje Trumpova slova o „nutnosti“ získat kontrolu nad Grónskem politický geograf.
Nový český eurokomisař také mluví o tom, že do oblasti jeho působnosti spadá i Grónsko, které se minulý týden dostalo do středu pozornosti v souvislosti s výroky Donalda Trumpa.
Chce Panamský průplav, chce Kanadu, chce Grónsko. Trumpova vize velké Ameriky. Je to vtip, nebo závažná věc? Co tím příští prezident Spojených států sleduje?
Dánská vláda oznámila první výrazné navýšení výdajů na obranu Grónska několik hodin poté, co zvolený americký prezident Donald Trump zopakoval své přání koupit toto arktické území.
Trumpovo vyjádření, že chce dostat pod kontrolu Grónsko, vyvolalo pozornost po celé Evropě. Budoucí americký prezident přitom nevyloučil použití vojenského nátlaku.
Miliardáři jako Elon Musk a Mark Zuckerberg podle něj podporují Trumpa v tom, aby byl agresivním lídrem. Pomáhá mu i to, že je vtipný. „Jestli to ale dělá s cílem být zábavný, to je otázka,“ přemítá.
„Je to jednoznačný odklon od mezinárodního systému po roce 1945, který garantuje i malým státům nějakou nezávislost a suverenitu,“ míní amerikanista Jiří Pondělíček.
Lední medvědi se na Islandu přirozeně nevyskytují, občas se tam ale podle přírodovědců dostanou na krách uvolněného ledu z Grónska. Tání pobřežního ledu je pak nutí přesouvat se více do vnitrozemí.
Na každou přeplněnou turistickou lokalitu v Evropě připadá po celém světě spousta míst, která potřebují více návštěvníků. To je po protestech proti nadměrnému turismu z letošního léta dobrá zpráva.