Lední medvědi se na Islandu přirozeně nevyskytují, občas se tam ale podle přírodovědců dostanou na krách uvolněného ledu z Grónska. Tání pobřežního ledu je pak nutí přesouvat se více do vnitrozemí.
Na každou přeplněnou turistickou lokalitu v Evropě připadá po celém světě spousta míst, která potřebují více návštěvníků. To je po protestech proti nadměrnému turismu z letošního léta dobrá zpráva.
Skandál se dostal na světlo, když dánská stanice DR informovala o záznamech, z nichž vyplývá, že v letech 1966 až 1970 byla zavedena nitroděložní tělíska 4500 žen i dívek, a to bez jejich vědomí.
To, co doložili vědci, zaujalo i badatele, kteří studují středověkou literaturu. Ukázalo se, že obrázky příšer v severské literatuře ze 13.století se nemusí vztahovat jen ke smyšleným příběhům.
Grónsko v současnosti hlásí oteplení o přibližně jeden a půl stupně. Upozorňuje na to nový výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature, který vedl německo-dánský tým.
Podle experta na klimatickou změnu Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky je graf vytržený z celkového kontextu. Jde podle něj o záměrnou manipulaci s daty.
Nahrávat bude všechny zvuky, které masa ledu a okolní příroda vydávají, tedy třeba i zemětřesení, sesuvy půdy, zvuky zvířat nebo akustické znečištění vytvořené lidskou činností a jejími důsledky.
Objev ostrova o rozměrech 30 krát 60 metrů ohlásil švýcarsko-dánský výzkumný tým před více než rokem. Pojmenován byl Qeqertaq Avannarleq, což by se dalo přeložit jako „nejsevernější ostrov“.
Jde o první případ, kdy byl žralok malohlavý spatřen v západním Karibiku u druhého nejdelšího bariérového útesu na světě, uvedla v tiskovém prohlášení Floridská mezinárodní univerzita.
Vědci zkoumali vzorky pozůstatků ze sluneční bouře uchované v ledu. Zjistili, že k ní došlo v době slunečního minima, kdy by aktivita Slunce měla být malá.
Badatelé si nejprve mysleli, že dorazili na Oodaaq, což je ostrov, který v roce 1978 objevili dánští polárníci. Teprve později, když zkontrolovali svou polohu, zjistili, že jsou od něj o 780 metrů.
Teploty o víkendu vystoupaly nad bod mrazu, což se stalo teprve potřetí za téměř deset let. Podle výzkumníků z Univerzity v Coloradu je to důkaz rychlého postupu klimatických změn.
Roztávání ledu v Grónsku podrobně monitoruje dánský server Polar Portal. Z jeho dat vyplývá, že kromě úterý dosáhlo tání dalšího vrcholu ve čtvrtek, kdy zmizelo 8,4 miliardy tun ledu.
Nečekaně vysokou koncentraci rtuti, kterou mezinárodní tým objevil ve třech řekách a dvou fjordech na jihozápadě Grónska, by vědci spíše čekali v tocích například v průmyslových oblastech Číny.
Ačkoliv vzorek putoval desítky let mezi mnoha laboratořemi, nikdo ho nevyhodil. Výzkum začal v roce 2019 a výsledek teď zveřejnil časopis americké akademie věd PNAS.
Levicové Inuitské společenství si připsalo 37 procent hlasů, zatímco sociálnědemokratická Pokroková straná (Siumut), která byla v Grónsku u moci téměř nepřetržitě od roku 1979, získala 29 procent.
Na mořském ledu je také závislý mořský ekosystém, připomíná Šabacká. „Ale pro nás je nejdůležitější to, že tvorba mořského ledu ovlivňuje atmosférické i mořské proudění a tím i počasí u nás.“
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu.
„Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý,“ říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.
Studie byla zveřejněna den před klimatickým summitem OSN, na který míří desítky státníků z celé světa. Podle šéfa OSN Guterrese bude jednodenní konference v New Yorku „o činech, nikoli o slovech“.