Mírumilovní Gróňané podle polárníků donedávna neměli ve slovníku slovo válka. „Nadřazený způsob jednání Američanů je přivádí do vývrtky,“ ilustruje situaci Alena Klempířová.
„Z geopolitického a strategického hlediska jisté pochopení pro úvahy Donalda Trumpa mám. Mé pochopení pro Trumpa končí v okamžiku, kdy hovoří o tom, jak s těmito situacemi naložit,“ řekl Lizec
Americký prezident Donald Trump působil při hovoru s dánskou premiérkou agresivně. Pokud mu země neprodá Grónsko, bude to brát jako nepřátelský krok. Země proto posiluje obranu, pomoc nabízí EU.
Šéfka dánské vlády po telefonátu s Trumpem zdůraznila, že Dánsko nechce mít obchodní konflikt s Trumpem, ale dánská vláda společně s dánskými firmami se na takovou možnost připravují.
„Trump se jeví jako relativně odhodlaný situaci dohrát trochu dál než jen na úroveň těchto verbálních projevů,“ komentuje Trumpova slova o „nutnosti“ získat kontrolu nad Grónskem politický geograf.
Nový český eurokomisař také mluví o tom, že do oblasti jeho působnosti spadá i Grónsko, které se minulý týden dostalo do středu pozornosti v souvislosti s výroky Donalda Trumpa.
Chce Panamský průplav, chce Kanadu, chce Grónsko. Trumpova vize velké Ameriky. Je to vtip, nebo závažná věc? Co tím příští prezident Spojených států sleduje?
Dánská vláda oznámila první výrazné navýšení výdajů na obranu Grónska několik hodin poté, co zvolený americký prezident Donald Trump zopakoval své přání koupit toto arktické území.
Trumpovo vyjádření, že chce dostat pod kontrolu Grónsko, vyvolalo pozornost po celé Evropě. Budoucí americký prezident přitom nevyloučil použití vojenského nátlaku.
Miliardáři jako Elon Musk a Mark Zuckerberg podle něj podporují Trumpa v tom, aby byl agresivním lídrem. Pomáhá mu i to, že je vtipný. „Jestli to ale dělá s cílem být zábavný, to je otázka,“ přemítá.
„Je to jednoznačný odklon od mezinárodního systému po roce 1945, který garantuje i malým státům nějakou nezávislost a suverenitu,“ míní amerikanista Jiří Pondělíček.
Lední medvědi se na Islandu přirozeně nevyskytují, občas se tam ale podle přírodovědců dostanou na krách uvolněného ledu z Grónska. Tání pobřežního ledu je pak nutí přesouvat se více do vnitrozemí.
Na každou přeplněnou turistickou lokalitu v Evropě připadá po celém světě spousta míst, která potřebují více návštěvníků. To je po protestech proti nadměrnému turismu z letošního léta dobrá zpráva.
Skandál se dostal na světlo, když dánská stanice DR informovala o záznamech, z nichž vyplývá, že v letech 1966 až 1970 byla zavedena nitroděložní tělíska 4500 žen i dívek, a to bez jejich vědomí.
To, co doložili vědci, zaujalo i badatele, kteří studují středověkou literaturu. Ukázalo se, že obrázky příšer v severské literatuře ze 13.století se nemusí vztahovat jen ke smyšleným příběhům.
Grónsko v současnosti hlásí oteplení o přibližně jeden a půl stupně. Upozorňuje na to nový výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature, který vedl německo-dánský tým.
Podle experta na klimatickou změnu Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky je graf vytržený z celkového kontextu. Jde podle něj o záměrnou manipulaci s daty.
Nahrávat bude všechny zvuky, které masa ledu a okolní příroda vydávají, tedy třeba i zemětřesení, sesuvy půdy, zvuky zvířat nebo akustické znečištění vytvořené lidskou činností a jejími důsledky.
Objev ostrova o rozměrech 30 krát 60 metrů ohlásil švýcarsko-dánský výzkumný tým před více než rokem. Pojmenován byl Qeqertaq Avannarleq, což by se dalo přeložit jako „nejsevernější ostrov“.
Jde o první případ, kdy byl žralok malohlavý spatřen v západním Karibiku u druhého nejdelšího bariérového útesu na světě, uvedla v tiskovém prohlášení Floridská mezinárodní univerzita.
Vědci zkoumali vzorky pozůstatků ze sluneční bouře uchované v ledu. Zjistili, že k ní došlo v době slunečního minima, kdy by aktivita Slunce měla být malá.