Zapsat, zabalit a poslat do bezpečí. Muzeum v Oděse přináší návod, jak ochránit díla před Ruskem
Oděské městské muzeum mělo ve svých skladech na deset tisíc exponátů. Kvůli obavě z ruského ničení a rabování je zaměstnanci muzea přesunuli na bezpečné místo. Umělkyně Marija Aprjatová celý proces přenesla do formy komiksu, který nyní vychází i v češtině. „Je to návod, co dělat, když do vašeho domu přijdou strašní lidé a všechno vám zničí,“ líčí pro iROZHLAS.cz.
Městské muzeum soukromých sbírek O. V. Bleščunova otevřelo v přístavním ukrajinském městě Oděsa v roce 1989, i přes relativně krátkou historii se mu však podařilo získat víc než deseti tisíc exponátů. Mezi nimi jsou i velmi vzácná díla, která se nevyskytují nikde jinde v Evropě, například čínský paravan ze 17. století.
Po začátku války se zaměstnanci proto rozhodli, že musí zajistit uměleckým předmětům bezpečí. „V dobytých městech Rusové vždy muzea rabovali a exponáty převezli do Ruska, a to i cenná díla,“ líčí jednu z hlavních obav výtvarnice a zároveň vedoucí výstavního oddělení muzea Marija Aprjatová, která dodnes zůstává v Oděse.
V Oděse zastřelili známého ukrajinského aktivistu, který bránil město před proruskými separatisty
Číst článek
„Díla ale nemůžete jen tak zabalit, schovat do sklepa a čekat, než Rusové odejdou. Tak to nefunguje,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Dva zaměstnanci proto zůstali v muzeu a následující měsíce díla dokumentovali a zanášeli do centrální databáze, která by v případě ukradení děl mohla sloužit jako potřebný důkaz. Díky kolegům z Evropské unie sehnali i jemný archivní papír bez kyselin, který nepoškozuje umělecké předměty.
„Po začátku války jsme i zavřeli naše webové stránky, kde byly 3D nasnímané objekty, aby Rusové neviděli, jaké tam máme cennosti,“ dodává bývalá kolegyně Aprjatové Alina Manasová, která nyní žije v Brně.
Exponáty byly poté naloženy do vlaků a odvezeny. Detaily ženy nemohou z bezpečnostních důvodů prozradit. „Jediné, co můžu říct, je to, že je to na bezpečném místě,“ uvádí Aprjatová.
O své zkušenosti se záchranou děl se Aprjatová chtěla podělit s lidmi mimo Ukrajinu a hlavně také s kolegy, kteří by v budoucnu mohli být postaveni před stejnou výzvu. Spolu s hlavní kurátorkou muzea Olenou Iljasovou proto vytvořily komiks, kde popisují, jak postupovaly.
„Je to návod, co dělat, když to nečekáte a do vašeho domu přijdou strašní lidé a všechno vám zničí. Pokud ale pracujete v oficiální kulturní instituci, tak musíte něco udělat. V komiksu proto ukazujeme, jak to prakticky vypadalo a co jsme skutečně dělaly, aby Rusové exponáty neukradli,“ líčí Aprjatová.
Komiks Deník války: Marisel a Panna Kota zachraňují kulturní dědictví, kterým provází dvě kočky, nyní vychází i v češtině. Autorky ho 20. srpna osobně představí v Brněnské Káznici, akci doprovodí i výstava.
Kulturní město Ukrajiny
Cílem bylo ale také ukázat lidem mimo Ukrajinu, jak agresor zachází s kulturním dědictvím, pro které je Oděsa známá i za hranicemi země. Po začátku plnohodnotné ruské invaze bylo město zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO jako památka v ohrožení.
24:42
Ředitelka Českého centra v Kyjevě: Nečtou Puškina, nehrají Dostojevského. Ukrajinci bojují i v kultuře
Číst článek
„Historické centrum Oděsy je výjimečnou ‚časovou kapslí‘ urbanistického plánování 19. století, s heterogenními budovami převážně z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, které odrážejí jak mimořádně rychlý růst města založený na prosperitě vyvolané průmyslovou revolucí, tak i jeho pozoruhodnou rozmanitost,“ popisuje UNESCO jeden z důvodů, proč bylo město na seznam zařazeno.
„Oděsa je taková kultura v kultuře, země v zemi,“ vysvětluje Manasová. Před první světovou válkou ve městě žilo až 124 národností, včetně Židů, Řeků, Italů, nebo Francouzů, kteří město formovali.
Odstraňování ruských symbolů
Velký vliv zde mělo i Ruské impérium a následně i Sovětský svaz. Většina místních do začátku invaze mluvila rusky a ruský prezident Vladimir Putin o Oděse mluví jako o ruském městě. „My to víme. Všichni to vědí,“ uvedl třeba podle agentury TASS v roce 2023.
Na jaře 2023 proto ukrajinská vláda schválila takzvaný dekolonizační zákon, jehož cílem je odstranění symbolů ruské imperiální politiky, popisuje americký deník New York Times. Poté došlo ke změně více než 25 tisíc jmen ulic a odstranění více než tisíce ruských památek.
Manasová přiznává, že ne každý Oděsan zákon kvůli uchování historie podporuje. Sama se ale k odstraňování ruských symbolů přiklání. „Dnes máme válku, a pokud v centru města stojí socha ruského spisovatele, tak to znamená, že ruští novináři pak napíšou článek, ‚musíme podpořit Rusy v Oděse‘ a ‚podívejte se, jak mají rádi ruskou kulturu‘,“ líčí způsoby, jakými Rusko tohoto kulturního dědictví využívá.
Postupně proto tyto symboly mizí a brzy by v Oděse podle Manasové nemělo být nic, „co by jim mohlo dát záminku říct, že jsme ruské město a že čekáme na jejich podporu“.
