„Zlý vlk“ Trump se na javorové dveře nedoklepal. V Kanadě má utrum, tvrdí expert

Praha 2. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stávající šéf liberální strany a kanadský premiér Mark Carney zůstává v čele Kanady i po předčasných parlamentních volbách. Liberálové vyhráli. Budou moct složit většinovou vládu?
To se jim těsně nepodařilo. Mají 169 mandátů, takže zůstali těsně pod hranicí potřebných 172 mandátů. Zisk je ale samozřejmě impresivní, a pokud bychom se na to dívali optikou většiny, je stále vynikající. Musíme si říct, že sedm křesel získala Nová demokratická strana.

Což jsou sociální demokraté, kteří jsou dlouholetými partnery liberálů…?
Taková levicová alternativa. Myslím, že budou mít dál tendenci podporovat liberály. Nebudou chtít další volby. A recepty, které budou liberálové nabízet, se jim budou přirozeně líbit více než alternativy, které budou nabízet konzervativci. Takže bych očekával, že to pro ně bude poměrně jednoduché, na druhé straně ale riskantní pro Marka Carneyho a další problém navíc. Pokud by jim příliš naslouchal a stranu stále tlačil doleva, jak to dělal Justin Trudeau, tak by ho to mohlo stát dost, vzhledem k dalším volbám. V Kanadě obvykle platí, že životnost menšinových vlád je jen dva roky. Už za dva roky by se mu to tedy mohlo nepříjemně vrátit. Slíbil posun do středu a tam by potřeboval zůstat.

„Volební pohádka“

Zmínil jste jméno Justina Trudeaua, bývalého kanadského premiéra, který na začátku ledna rezignoval. V té době – proto jste zmiňoval ten impresivní výsledek pro liberály – to vypadalo, že to rozhodně nedopadne takto znamenitým vítězstvím liberálů, byť připomeňme, i konzervativci ve volbách zaznamenali jeden z nejlepších výsledků za poslední desetiletí. Co se za poslední měsíce stalo, že se to takhle otočilo? Podle The Economist to je jeden z nejpozoruhodnějších obratů v politice v historii.
Ano, to si přesně myslím. Nazval jsem to volební pohádkou. Obrat je to skutečně neuvěřitelný. Liberálové podle průzkumů ještě v polovině ledna zaostávali o 25 procent, a to dokonce dokázali ještě překonat. Jak jste správně řekl, konzervativci téměř neklesli. Oproti 44, 45 procentům získali 41,5 procenta, čili o 2 procenta. To není příliš.

Ale co je fascinující – liberálové v podstatě vyluxovali dvě menší strany z kanadského spektra. Existuje taková politologická poučka o tom, že voliči si v dobrých časech mohou dovolit luxus a dávat hlasy i stranám, které mají protestní charakter. Ale když se časy zhorší, tak pak upřednostňují hlavní strany a dávají jim silný mandát, aby se mohli s krizí vyrovnat.

Časy se zhoršily, protože nastoupil Donald Trump? 
Přesně tak. 

A chtěl anektovat Kanadu, aby se stala 51. státem USA.
V alegorii té pohádky zaklepal na javorové dveře zlý vlk s blond kšticí a začaly se dít věci. Ale není to jediný faktor, byly tam i dva další. Zaprvé je to odstoupení Justina Trudeaua, který byl už nepopulární. Přišel Mark Carney – kterého si mimochodem Justin Trudeau vybral – což je muž ve správném místě, ve správnou chvíli.

Spadlo mu to tak trochu do klína, ne? To není žádný kariérní politik.
Měl renomé v ekonomické oblasti a Kanada s ekonomikou bojovala ještě před příchodem Donalda Trumpa. Zároveň je Donald Trump primárně ekonomickou výzvou. S ním je potřeba se utkat v obchodní válce, a to všechno Mark Carney nabídl.

Pak je zde ten faktor Donalda Trumpa jako takového, který kanadskou veřejnost znejistěl. Možná se dá říct, že vliv mohlo mít i to, že obecně v krizích voliči většinou sází na tým, který má zkušenosti. Nechtějí experimentovat s někým novým. A je třeba říct, že jestli si v něčem Justin Trudeau a jeho kabinet vedli dobře, tak to bylo ve střetech s Donaldem Trumpem.

Volební lídr konzervativců Pierre Poilievre se nakonec se nedostane ani do parlamentu, že? 
Ano.

Až takhle špatně to pro něj skončilo. Přitom se taky vymezoval proti Trumpovi, mluví o nezodpovědné celní politice…?
Přesně tak. Bylo by velmi zavádějící říkat, že konzervativci prohráli volby, protože byli „protrumpovští“ a že se Kanada bála Donalda Trumpa, proto volila liberály. Bylo by nespravedlivé tvrdit, že by snad Pierre Poilievre mohl Kanadu někdy zradit. Jakoukoliv možnost připojení se k USA rezolutně vyloučil. Takže to, co se ve skutečnosti stalo, je, že se Kanada rozštěpila. Takový ten trumpovský efekt, to není úplně přesné, protože konzervativci posílili. Donald Trump je nepoškodil tím, že by Kanaďané přestali věřit konzervatismu. Evidentně posílili. Ale zároveň došlo ke sjednocení na straně od středu doleva.

Znamená to tedy, že v Poilievrovi Kanaďané viděli, když ne spojence Trumpa, tak někoho, kdo jim třeba v záměrech připomíná právě Donalda Trumpa?
Na straně od středu doleva se liberálům skutečně podařilo Pierra Poilievra takto interpretovat, že je to kanadský Trump. A on tomu na jedné straně trochu pomohl, například tím, že jedno jeho hlavní motto bylo „Kanada na prvním místě“. To Donalda Trumpa samozřejmě silně připomíná. Jsou to ale zkrátka pravicové konzervativní recepty. Těžko čekat něco jiného od konzervativního politika. Ale na té další straně je, že to přirovnání nesedí osobnostně. Pierre Poilievre i po volbách ukázal principiální rozdíl mezi ním a Donaldem Trumpem – jasně uznal volební porážku.

Přehodnocení vztahů

Na závěr svého povolebního projevu řekl, že bude s dalšími stranami spolupracovat, aby Kanada zůstala suverénním státem a aby nikdo nezahájil žádné kroky k tomu, aby Kanadu ekonomicky poškodil. To se ale v tuhle chvíli děje. Mezi Kanadou a USA jsou vysoká cla. Začal s nimi Donald Trump a Kanada tento rok recipročně odpověděla. To Kanadu výrazně poškozuje, protože trh mezi Kanadou a USA je snad jeden z nejpropojenějších na světě, dennodenní obchod se dá počítat na miliardy dolarů. Co s tím teď Mark Carney, bývalý guvernér kanadské a britské centrální banky, bude dělat?
Myslím, že bude pokračovat v tom, jak liberálové postupovali doposud. A ono ani příliš jiných variant není. Bude dál – a to řekl jasně ve vítězném projevu – bojovat s Donaldem Trumpem. Volá do boje a říká, že bude potřeba, aby se daly všechny možnosti na stůl. Všechna možná protiopatření, jak způsobit Donaldu Trumpovi co největší bolest. Vláda liberálů si třeba ve 12 státech USA pronajala billboardy a jede velkou kampaň. Ty hlásají, že když bude jejich prezident takto postupovat, tak na ně tímto způsobem dopadnou jeho cla a také jejich protiopatření.

Kanada je pro USA snad největší exportní trh, takže se tomu Američanům může velmi rychle vrátit…?
Přesně tak, na Američany to bude mít velký vliv. Jak říkáte, Kanaďané jsou pro ně největší exportní trh. To je až nepochopitelné. Jeden z důvodů, proč se Donald Trump do takové války pouští – USA vyváží do Kanady dvojnásobek než do Číny a signifikantně více než do EU jako celku, a to samozřejmě bude USA bolet.

Má Carney připravené konkrétní kroky, jak zlepšit ekonomickou situaci v Kanadě? Vysoké ceny jsou tam jako všude jinde na světě, do toho cla… Výhled není úplně optimistický.
Na jedné straně je snaha odradit Donalda Trumpa od toho, aby protiopatřeními takto dál postupoval. Připravili 155 miliard dolarů – hodnotu, na kterou zatím uvalí dvacetiprocentní cla. Zatím to udělali na 60 miliard dolarů. To jsou obrovské objemy. Během celní války mezi USA a EU v prvním Trumpově období to byly jednotky miliard. Teď je to v tomto objemu. 

Pak jsou tu připraveny netarifní varianty jako například u provincie Ontario. Nejvýznamnější provincie už sankce uvalila – pak to okamžitě pozastavila – zastavení dodávek elektřiny, respektive uvalení exportních cel, což by mohlo způsobit blackouty na severu USA. Takže to jsou velice vážné věci, které se mohou stát. Ale to, co především Mark Carney říká, je postarat se sami o sebe. Ve stejném duchu mluví i EU. Chtějí zrušit bariéry obchodů uvnitř země. Mimochodem, v Kanadě jsou větší obchodní bariéry mezi provinciemi než mezi členskými státy EU. Tam má Kanada obrovské rezervy. Zároveň chce navazovat nová partnerství. A to se Kanada dívá jak směrem k EU… 

… tak hlavně do Číny? 
Tak směrem na západ, a to nejenom do Číny, ale i na celý Indo-Pacifik.

Ale Čína je důležitá. Tam teď Kanada začala ve velkém vyvážet ropu. Budou teď Kanada s Čínou mnohem více obchodovat?
To se stane.

To ale naštve Donalda Trumpa…?
Přesně tak. To je to poslední, co si Donald Trump přál. Vždycky hovořím o tom, že se dívám na geopolitickou hru a Donald Trump v geopolitických úvahách silně uvažuje – změnil koncepci americké zahraniční politiky, přijal realistickou školu mezinárodních vztahů. A to je vidět na každém jeho kroku, zcela to odpovídá tomu, co dělá. Ale on si právě přál postavit se Číně. Teď k ní přimyká čím dál více zemí a i ten nejbližší, nejtradičnější, nejpřátelštější spojenec. Čili v tomto směru to je skutečně debakl.

Naštvání Kanaďanů na Američany je velké. New York Times psali, jak se před časem objevily na sociálních sítích výzvy bojkotovat třeba zubní pastu amerického výrobce Colgate. Naopak se má kupovat pasta od kanadského výrobce Green Beaver, zelený bobr. To vypadá, že Kanada jde do protiútoku…?
Ano, Kanada jde do protiútoku. Donald Trump, zlý vlk klepající na javorové dveře, Kanadu neuvěřitelně sjednotil a vyvolal v ní pocit národního povědomí. 

Jednota Kanady

To jste mi nahodil na otázku. V Albertě a Saskatchewanu by s vámi nesouhlasili, v Québecu by se možná taky ozvali. Tam o jednotě, že by všichni bojovali a kopali za Kanadu v rámci svých separatistických tendencí, nevím…
Momentálně si myslím, že platí teze o tom, že je tam obrovský nárůst pozitivních myšlenek o Kanadě jako jednotce. A musím říct, že v Albertě je to pochopitelné, podobně jako v Saskatchewanu. Konzervativci tam vyhráli s 65 procenty. To je počtvrté, co se stalo, že liberálové vyhrávají celkově a konzervativci přitom jasně vyhrávají v těchto provinciích. Čili ten pocit, že tyto provincie jsou ponechány stranou a že ten hlas není v Kanadě slyšet, ten je dost velký, zvláště proto, jak Justin Trudeau skutečně směřoval hodně doleva. To je například obrovský problém v boji s USA, který jsem nezmínil. To je to, že mezi Albertou a východním pobřežím není žádná potrubní cesta, kterou by bylo možné dodávat fosilní paliva například do Evropy.

Alberta má zkrátka pocit, že federální vláda vůbec nebere ohled na to, co je v té provincii třeba. Nepřihlíží k jejím potřebám a prioritám. A Alberta historicky doplácela – to známe v našich diskusích o Československu – na zbytek Kanady, financovala ji. Výrazné je to zejména u Québecu. Tam byly velké finanční transfery z příjmů, právě z ropy a nerostných surovin ve prospěch Québecu. A ten nejvíce blokuje stavbu potrubní cesty. To prostě v Kanadě antagonizuje nálady, o kterých jste mluvil v případě Alberty.

Mluvíte o východním pobřeží a Albertě, která je na západě, nad Montanou…?
Ano, takže se jedná o transkontinentální potrubí. 

Tedy přes celé území Severní Ameriky. Alberta je obrovská provincie Kanady. Sousedí právě se Saskatchewanem, jsou tam města jako Calgary, Edmonton…
Ano, to jsou hlavní města provincie. Mimochodem jste mi připomněl, že Québec právě kupuje ropu z USA a ne od provincie, která jí finančně pomáhá. To v Albertě také nezanechává dobrý dojem. Současná premiérka provincie Alberta ale teď po volbách jasně řekla, že její prioritou je suverénní Alberta uvnitř Kanady.

Myslíte si, že se teď po volbách jednota Kanady posílí a že Donald Trump má s jeho nápady na anektování Kanady utrum?
Utrum má rozhodně. To si nedovedu vůbec představit. Každopádně říkám, že kdyby byl ekonomický tlak sebedrtivější, Kanaďané se nikdy nepřipojí. Navíc si myslím, že nejsou ani bezbranní. Tlak Donalda Trumpa jsem přirovnal k marným námluvám, kdy ženich přichází žádat o ruku své vyvolené a říká jí, že ji po svatbě bude hýčkat a chránit, ale když jeho žádost o ruku nevyslyší, tak ji ekonomicky zdecimuje.

Tomu se ale říká vydírání, ne? To už nejsou marné námluvy.
A právě není ani divné, že pak nevěsta tak znejistí z toho, jak by to manželství asi mohlo vypadat, že se začne poohlížet někde jinde. A může být sebevědomá, protože má bohaté věno a je si i vědomá toho, že o její věno všichni stojí. V tomto případě jsou věnem nerostné suroviny. Není to jenom ropa a zemní plyn, ale i vzácné minerály, uran, vzácné kovy… 

Je to přístup k Arktidě?
Ano. Jak jste zmiňoval Čínu, tam se Kanaďanům podařilo – a myslím, že to není náhoda – urychleně dostavět potrubní cestu na západ, kterou teď využívají. A Čína teď silně přepíná dovozy ropy z USA právě na Kanadu. To bude Kanadě také pomáhat, už tam vidíme i určité náznaky. Závislost Kanady na USA je skutečně obrovská.

Když Donald Trump uvaloval 25 procent na ocel a hliník na celý svět, tak na koho to dopadlo nejvíc? Drtivě na Kanadu, protože 40 procent dovozu oceli do USA jde z Kanady, a dokonce polovina hliníku, který je na americkém trhu, pochází z Kanady. To jsou obrovské dopady i na automobilový průmysl. Je to disproporce mezi tím, jak to dopadne na nás v Evropě, a jak na Kanadu. Pro Donalda Trumpa ale bude strašně obtížné tlak udržet. Ukrojil si neuvěřitelný kus problémů, které si zároveň sám vytvořil. Zkrátka je to další z přírodních zákonů, které platí i na Donalda Trumpa.

Je to, že Mark Carney pokračuje v premiérském křesle, že se bude snažit vyrovnat účty s Donaldem Trumpem a že se postaví za suverenitu Kanady, dobrá zpráva pro nás Evropany?
Určitě je to dobrá zpráva v tom, že bude s námi chtít spolupracovat, tak to i řekl. A Donaldu Trumpovi zkrátka nepodlehne. Myslím, že i my musíme hledat cestu, jak s Donaldem Trumpem bojovat o naše zájmy. Jsem ten poslední, kdo si přeje rozdělení západu nebo odchod USA z Evropy. Vždycky si budu přát opak. To ale neznamená, že můžeme Donaldu Trumpovi zásadně ustupovat a že ho budeme následovat do míst, kam nám to naše svědomí nedovoluje. Takže si myslím, že máme spolu s Kanadou před sebou, věřím, úspěšné období spolupráce a její prohlubování. 

Minimálně tedy ty dva roky, po které by menšinová vláda mohla přežít…? 
Ano. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Global News a youtubové kanály ABC News (Australia), CTV News, Firstpost, Global News, Pierre Poilievre, Reuters, CTV Your Morning a TLDR News Global.