Izrael chce oslabit syrskou vládu. Ochrana drúzů je spíš záminka pro útok na Damašek, tvrdí Tureček
Izrael zaútočil u prezidentského paláce v Damašku, oznámil Benjamin Netanjahu. Zopakoval i slib chránit drúzskou menšinu před náboženským násilím v Sýrii. Při něm už podle AFP přišlo o život 73 lidí hlavně z řad drúzů. Záminkou pro útoky má být nahrávka, na které drúzský muž proklíná proroka Mohameda. „Není to poprvé, co je v muslimském světě něco takového záminkou k násilnostem,“ říká Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Ví se něco bližšího o té nahrávce? Proč konflikt vůbec vznikl?
Autenticitu nahrávky neznáme. Mělo to být něco, co zostouzelo proroka Mohameda. Ať to byla pravda, nebo ne, tak to není zdaleka poprvé, co se v muslimském světě něco takového stane záminkou k násilnostem nebo jejich zdůvodněním.
Často to ale vzniká i fámami. V Pákistánu jsem byl osobně u toho, když jeden kmenový náčelník posuzoval podrážku nějakého sandálu, jestli tam je, nebo není napsáno slovo Alláh. A kdyby řekl ano, tak v tu chvíli by možná to tržiště bylo v plamenech.
Byl jsem u toho, když on řekl: „Schovejte to, ukliďte to, nechci tady žádný rozruch.“
Záleží na tom, jak se k tomu postaví konkrétní autority, které drží moc. A tady se toho evidentně nějací sunnitští horlivci chytili a vzali to jako záminku k útoku na drúzy, protože právě jeden z drúzů se měl vyjadřovat ošklivě o Mohamedovi.
Jsou to tedy velmi pravděpodobně sunnité, kteří zaútočili. Ale co to je za sunnity? Jsou to ozbrojenci, kteří nejsou organizovaní, anebo už spadají pod novou syrskou vládu?
To je naprosto klíčová otázka. Nezdá se, že by to byla akce vlády, to by to mělo jinou podobu. Jsou to sunnité, kteří evidentně mají za to, že teď mají v zemi navrch. Takže tak, jako se dostali do střetů s alavity na začátku března na západě Sýrie, tak tentokrát se to stalo drúzům.
Vláda musí situaci uklidnit, protože se snaží prokázat, že má v zemi monopol na ozbrojenou moc. Je tam ale rozpolcená loajalita.
‚Jasný vzkaz syrskému režimu.‘ Izrael zaútočil na cíl poblíž prezidentského paláce v Damašku
Číst článek
Na jednu stranu jsou to bývalí sunnitští džihádisté, kteří moc v Sýrii dnes drží v rukou. Na druhou stranu říkají: „Jsme ti, kteří tady zajistí klid, pořádek a bezpečnost i pro příslušníky menšin, ať jsou to drúzové nebo alavité.“
Jsme v paradoxní situaci, kdy, jak jsme slyšeli, v noci Izraelci bombardovali syrská vládní stanoviště. Nicméně v noci také syrská vláda uzavřela dohodu s drúzy na jihu Sýrie, že drúzové se tam vzdají svých těžkých zbraní a umožní přístup syrské armádě na tato území právě proto, aby tam mohla zajišťovat jejich bezpečnost proti sunnitským extrémistům. Takhle složité to je.
Izrael a drúzové
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že jeho vláda nedovolí syrským silám rozmístit vojska jižně od Damašku nebo jakkoliv ohrožovat komunitu drúzů. Jaký je vztah Izraele k syrským drúzům?
Obávám se, že tohle je trošku účelové. Primárním cílem Izraele je oslabovat syrskou vládu. To je to hlavní. A připomenu, že je to asi deset let, co situace byla opačná.
Drúzové na Izraelem okupovaných Golanech i v samotném Izraeli tehdy zadrželi nějaké sanitky, kterými Izraelci přiváželi k ošetření do Izraele sunnitské džihádistické bojovníky. A drúzové v Izraeli říkali: „Vy pomáháte lidem, kteří nás v Sýrii v rámci občanské války masakrují.“
‚Vojáci jsou posíláni do války, která nemá konec ani cíl.‘ Proti Netanjuhoově vládě demonstrovaly tisíce lidí
Číst článek
Teď se situace obrátila a najednou Izrael říká: „My chráníme drúzy proti sunnitským džihádistům, nedovolíme Al-Káidě a teroristům, aby je masakrovali a tak dále.“
Primárně jde Izraeli o to, aby se syrská vláda nepřiblížila na syrském území, to zdůrazňuji, k územím, která Izrael v minulosti zabral Sýrii.
Víme také, že od zimy Izraelci zabrali další části syrského území s tímto cílem. A je to právě území, kde žijí drúzové. Takže Izrael se teď snaží vystupovat v roli ochránce lidí, kteří žijí na dnes do určité míry okupovaném území.
Je zásadní rozdíl v přístupu k drúzům v Izraeli? Je jiné chování samotných drúzů v Izraeli a v Sýrii? Mně přijde, že v Izraeli je to do jisté míry respektovaná menšina, která působí v armádě i jinde. A dokonce, pokud vím, se během války s Libanonem mluvilo o tom, že Izrael musí ochránit drúzy, kteří žijí na hranici.
V Izraeli žije přes 100 tisíc drúzů. Připomenu, že před lety byl příslušník této menšiny zástupcem izraelského velvyslance tady v Praze. V izraelské vládě byl také drúzský ministr, jmenoval se Ajúb Kará. To je jedna věc. Tito lidé skutečně chodí do armády, mají povinnou vojnu a tak dále.
Ale pak tu máme drúzy na okupovaných Golanech, kteří třeba odmítají a desítky let odmítali izraelské občanství a naopak bývají často v konfliktu s izraelskou vládní mocí. Takže je to velice složité. Identit je tam celá řada.
A pak máme ještě drúzy v Libanonu, o syrských jsme mluvili, a také jsou drúzové třeba v Jordánsku. Nejsou jednotní. Jejich chování a uzavírání aliancí vychází z momentální situace, ve které se komunita nachází.
