Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Jourová: Trumpovi lidé nechápou Evropskou unii. Musíme zabojovat, abychom byli znovu relevantní

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Zažila jsem to už v době Trumpova panování číslo jedna – a ten pojem ‚panování‘ sedí. Když jsem jednala s jeho ministry, s lidmi z jeho administrativy, s bezpečnostními poradci, tak bylo úplně jasné, že oni nechápou, co to Evropská unie je, k čemu je dobrá,“ vzpomíná Jourová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Věrou Jourovou

Na nepochopení, ignoraci i přesvědčení o protiamerickém postoji Unie by se podle ní měla Evropa lépe připravit. A měla by s Trumpem vyjednávat nejen jako celek, ale i skrze reprezentanty jednotlivých členských zemí.

Standardně má nejsilnější mandát předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, přínosná byla i jednání italské premiérky Giorgii Meloniové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, míní prorektorka.

„Když s Trumpem jedná kterýkoliv lídr z kterékoliv země, tak vykazuje vysokou míru loajality k Unii. Nezaznamenala jsem jediný moment, kdy by někdo jel za Trumpem a řekl něco, co by zrazovalo celek,“ chválí.

Klíčové podle ní je, aby se Evropská unie nenechala americkými impulzivními rozhodnutími strhnout k unáhleným závěrům a protiopatřením. Podle Jourové mají navíc evropské instituce pro každou situaci nachystaných více variant řešení.

25:14

Švihlíková: Trump dá na osobní vztahy, zná to z byznysu. Buďme rádi, že Meloniová ví, jak na něj

Číst článek

„Plán B pro reakci na cla je to, co zatím vidíme – nedělat prudké pohyby a vyjednávat. Pak tam může být zdanění nebo uvalení cel na některé komodity, které budou bolet americké státy, kde jsou u vesla přívrženci Trumpa,“ nastiňuje. „Případně je možná digitální daň nebo další věci, ale to už bych nechala na Komisi.“

Být znovu relevantní

Výhodu Evropské unie vidí zejména ve společném trhu, dobrém renomé a schopnosti navazovat spolupráci s partnery po celém světě. Naopak za slabinu považuje vnitřní nejednotu a příklon některých politiků k ruské propagandě.

Role a fungování Unie ovšem nejsou pochopitelné pro Spojené státy, a i kvůli tomu stojí Evropa stranou aktuálních mírových jednání, domnívá se Jourová.

„Unie musí zabojovat, aby byla zase relevantní. V některých věcech nám trošku ujel vlak, ale je pro mě naprosto nepřijatelná představa, že budeme odsunuti z vyjednávání o tom, jak bude vypadat důstojný mír na Ukrajině, po kterém volá nejenom pan prezident Volodymyr Zelenskyj, ale i mnozí z nás, kteří jsme přesvědčeni, že agresor nemá mít výhody z agrese,“ konstatuje.

Síkela v USA představil unijní strategii na podporu investic. Láká na evropskou důvěryhodnost

Číst článek

„Nevidím jinou možnost než maximální akceleraci diplomatických snah a jednání.“

Stejný postup podle ní bude nezbytný i při vyjednávání regulace umělé inteligence.

„Vývoj technologií algoritmu umělé inteligence musí hlídat trojúhelník aktérů – nejenom politici, kteří mají v ruce pero, aby psali pravidla. Ale musí tam sedět také technologický byznys a vědci a výzkumníci,“ apeluje.

Z nové knihy

O hrozbách a konfrontacích s technologickými giganty se zmiňuje i v knize Bohové, mlíkař a já, kterou s ní napsal někdejší novinář a znalec Evropské unie Viktor Daněk. Jourová v knize mimo jiné označila Elona Muska za člověka, který nerozezná dobro od zla. To vyvolalo silnou reakci i na sociálních sítích.

Dalším tématem, které v knize odhaluje, je její odchod z hnutí ANO. „Mockrát jsem řekla, že hnutí ANO není hnutí jednoho muže. A nemyslela jsem tím triumvirát, ale hodně velice schopných lidí třeba v regionech,“ říká Jourová a dodává:

„Ale stala se věc, kvůli které jsem změnila názor. Deset let jsem měla zamražené členství, nesměla jsem nic dělat v české politice a měla jsem pocit, že jsem hodně odcloněná od toho, co dělá hnutí ANO.“

Dokáže Evropská unie zareagovat dostatečně pružně na Trumpova rozhodnutí? Jaké je postavení Česka v mezinárodním kontextu? A proč je AI jako teenager? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru a úvodu článku. Ptá se Světlana Witowská.

Světlana Witowská, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme