Poslanci navrhli na Řád bílého lva na podnět Českého rozhlasu někdejšího rozhlasového pracovníka Karla Lánského. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 pomáhal udržet vysílání rozhlasu
Emigrace kvůli sovětským tankům, zářivá kariéra v Londýně - a také týdny v ruzyňském vězení, kdy netušil, zda ještě uvidí rodinu. Otevřený rozhovor předsedy Britsko-české a slovenské asociace.
Ruská Zvezda se omluvila za lživý článek o invazi do Československa v roce 1968. Na facebooku to oznámil mluvčí Miloše Zemana. Prezident je na státní návštěvě Ruska a proti obsahu článku se ohradil.
Bylo mi 22 let, nepřemýšlel jsem o sobě jako o okupantovi. Bratrská pomoc v srpnu 1968? Utlačovali jsme a pošlapávali národ, říká Viktor Chutorskoj v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál.
Historici v knize Okupace 1968 a její oběti zpřesnili počet obětí, které si vyžádala okupace Československa v roce 1968. Podle aktuálních čísel zemřelo v jejím důsledku do konce roku 1968 137 lidí.
Zemřela nejúspěšnější československá olympionička - Věra Čáslavská. Bylo jí 74 let. Legendární gymnastka vybojovala v 60. letech celkem 7 zlatých medailí z olympijských her a čtyři tituly ze světových šampionátů. Celosvětovou, a to i nesportovní veřejnost zaujala i svým statečným postojem k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
František Kriegel byl jediný z československých politiků, který v roce 1968 odmítl podepsat Moskevský protokol schvalující invazi vojsk Varšavské smlouvy. Jeho životním příběhem se inspirovala nová divadelní hra Zítra mě, lásko, pochovej, kterou nastudovali členové Divadla X10. Premiéru má dnes večer ve Strašnickém divadle.
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl jako nedůvodnou žalobu na KSČM a poslankyni strany Martu Semelovou. Zastupitel Brna-Bohunic za TOP 09 Michal Kincl po nich požadoval omluvu kvůli výrokům Semelové v ČT na adresu popravené političky Milady Horákové či o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Prý mu způsobily osobnostní újmu. Verdikt není pravomocný, Kincl se proti němu odvolá.
Havířovské uprchlické středisko se stalo dočasným útočištěm pro mladého Rusa, který letos v srpnu v Moskvě zapálil sovětskou vlajku. Protestoval tak proti invazi z roku 1968. Třiadvacetiletý Vladimír teď žádá v Česku o politický azyl.
Na historické budově Národního muzea bude pamětní deska připomínající okupaci Československa 21. srpna 1968. Tehdy na fasádu muzea stříleli vojáci ze zemí Varšavské smlouvy. I po rekonstrukci muzea zůstanou na fasádě stopy po střelách.
Květinami a minutou ticha si příslušníci ruské Solidarity připomněli odvážné vystoupení skupiny takzvaných osmi statečných. Ti 25. srpna 1968 na Rudém náměstí s hesly Za vaši i naši svobodu protestovali proti sovětské invazi do Československa. Dnes si jejich čin přišli aktivisté připomenout na Rudé náměstí - k Lobnému místu.
Symbolicky v předvečer výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 vychází Černá kniha sovětské okupace s podtitulem Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968 – 1991. Autory publikace, která přináší nové údaje - o počtech obětí invaze a následného pobytu okupačních vojsk - jsou Prokop Tomek a Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu.
Ve Spojených státech zemřel sovětský disident Vladimir Dremljuga, jeden z takzvaných osmi statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí protestovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dremljuga zemřel v květnu, ale jeho rodina to oznámila až teď.
Ruská televize podle prezidenta Miloše Zemana lže v dokumentu o vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa. Televize totiž označila invazi vojsk jako zákrok proti chystanému převratu v Československu, který podle ní plánovalo NATO a západní rozvědky.
Až v Černínském paláci mělo dohru nedělní zadržení zhruba desítky lidí na moskevském Rudém náměstí. Ti si přišli připomenout 45. výročí demonstrace osmi sovětských disidentů proti srpnové invazi do Československa. České ministerstvo zahraničí k vysvětlení policejního zásahu povolalo ruského velvyslance Sergeje Kiseljova. O čem konkrétně se mluvilo, ale česká diplomacie ani ruská ambasáda v Praze prozradit nechtějí.
Čtyři místa v různých částech města Brna dnes ozdobily čerstvé věnce a květiny. Právě tam v roce 1968 a 1969 zemřely oběti násilného potlačení obrodného procesu, který vstoupil do dějin jako „Pražské jaro". Kytice a věnce přinesli jako obvykle především zástupci města a kraje, zájem veřejnosti byl malý.
Před 45 lety obsadila Československo vojska Varšavské smlouvy. Na pokyn z Moskvy tak násilně skončilo takzvané Pražské jaro, které zavádělo v zemi demokratické principy. Při potyčkách s okupanty zemřelo v roce 1968 celkem 108 Čechů a Slováků. Bojovalo se i před budovou rozhlasu a památku obětí tam dnes dopoledne uctily významné osobnosti.
I když historickou budovu Národního muzea na pražském Václavském náměstí čeká zásadní rekonstrukce, část fasády zůstane původní. Vedení Muzea chce zachovat kus zdi, kterou 21. srpna roku 1968 rozstřílela okupační vojska. Navíc muzeum vystaví i autentické olověné kulky, které pronikly až do pracovny tehdejšího ředitele.
Ruské publikum má vůbec poprvé šanci seznámit se s výstavou fotografií Josefa Koudelky ze srpna roku 1968. Emocemi nabité záběry pořízené světoznámým fotografem ve dnech, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy, vzbudily v mnoha zemích bouřlivý ohlas.
Dnes je to přesně 20 let od posledního transportu sovětských vojáků z československého území. Pro drtivou většinu obyvatel to byla dlouho očekávaná a doslova vymodlená událost.
Před 42 lety přepadla vojska Varšavské smlouvy tehdejší Československo. Polák Ryszard Siwiec, otec pěti dětí, se s tím nemohl smířit. Vlastní smrt byla jeho protestem. Upálil se na stadionu ve Varšavě, kde zrovna sto tisíc diváků a komunistické vedení země slavilo dožínky. Režim ale jeho tragickou oběť totálně ututlal. Dnes už ale máme jiné časy a tak bude v poledne před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově odhalen obelisk věnovaný památce Ryszarda Siwiece.