Dokumentaristka Helena Třeštíková říká, že Dubček rozhodně nebyl hrdina. Robert Kirchhoff, režisér a autor filmu Všichni lidé budou bratři, ale upozorňuje, že politik měl malý manévrovací prostor.
Pražské jaro přineslo změny v kulturním a společenském životě, otevřelo diskuzi o revizi politických procesů z 50. let a především zrušení cenzury v červnu 1968. To všechno začalo znepokojovat Moskvu.
Byl vybudován podle sovětského vzoru a nakonec vysílal až do roku 1999 a jednoduché přijímače s jedním knoflíkem se dostaly nejen do domácností, ale také podniků či škol.
Co si mohou odvodit kremlologové z oslav 9. května? Že novými hrdiny Kremlu jsou lidé, kteří deportovali lidi a opozici a aktivně podíleli na okupaci spojenecké země.
Snímek Muž, který stál v cestě sleduje politika Františka Kriegela. Ten se v roce 1968 vzepřel tlaku Moskvy a odmítl se smířit s okupací Československa. Po boku mu stála manželka Riva.
Do kin vstupuje film Slovo Beaty Parkanové, na festivalu v Karlových Varech získal dvě ceny, za režii a za hlavní mužskou roli. Zachycuje vztah manželů, který ovlivní sovětská invaze v roce 1968.
Celkem dar poslalo asi 14 000 lidí. Za získané peníze bude podle úřadu po konzultacích s ministerstvy obrany Ukrajiny a Česka pořízen vojenský materiál.
Koncert doprovázela i výstava velkoformátových fotografií Prahy z roku 1968 a také fotografie ze současné války na Ukrajině. Návštěvníci mohli zaplatit dobrovolné vstupné a přispět na její podporu.
Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
Miroslav Zikmund patří k legendám českého veřejného života, na jejichž osud dopadly historické zvraty 20. století. Jaký byl jako cestovatel a jako člověk? Čím si vysloužil obdiv a respekt tolika lidí?
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu,“ odvysílal záhřebský rozhlas.
Miloš Zeman řekl, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip ke Grospičovi.
Anna Grušová byla tehdy předškolní dítě, a jakmile začaly ječet poplašné sirény, musela se spolu s dospělými schovat pod těžký ocelový stůl. Nacistické řádění rodina Goldstückerových nakonec přežila.
Na otázku, kde je vlastně doma, odpověděl, že tam, kde má rodinu. Jenomže i to je složité – rodina, přátelé a spolupracovníci roztroušeni… Pak už vám nezbývá, než se stát Evropanem.
Česká sněmovna návrh ruského zákona o veteránech ve středu označila za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Podle Zuzany Čaputové by se v případě schválení mělo zvážit i vyhoštění velvyslance.
Obyvatelé Wilsdruffu sbírají podpisy, aby zachránili 153 metrů vysoký vysílač. Zajímavé je, že právě odtud se v roce 1968 několik měsíců šířila do Československa sovětská propaganda.