Vesnice Ledochovka ležela na Volyni, v ostrožském okrese. Jméno dostala podle šlechtického rodu Ledóchowských, před válkou v ní žilo 51 českých rodin, 15 polských, čtyři ukrajinské a jedna židovská.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Doma mluvila německy, ve škole česky. V dětství prchala z jihomoravské části Sudet, putovala do Terezína, později do Izraele. Podle Ruth Meissnerové bylo vše dáno tím, že se narodila jako Židovka.
Na Rudém náměstí v Moskvě se konala vojenská přehlídka. Z původního květnového termínu byla odložena kvůli celosvětové pandemii koronaviru. Prezident Zeman se přehlídky nezúčastnil.
Měl pověst génia, který nastartoval skomírající německou ekonomiku a stabilizoval státní finance. Bankéř Hjalmar Schacht by si nejspíš zasloužil obdiv, nebýt toho, že sloužil Adolfu Hitlerovi
Osm dní před zničením Lidic odvedlo gestapo z města lidickou židovku kvůli udání její domácí. Příběh Štěpánky Mikešové Löwingerové dodnes vyvolává v mnohých lidech negativní emoce.
Ráno 9. května 1945 naskočil rozhlasový hlasatel Alfréd Technik do reportážního vozu a rozjel se po osvobozené Praze. Pro posluchače rozhlasu popisoval setkání se sovětskými vojsky.
O lidech, kteří se nevypořádali se svou minulostí, soudíme, že jsou nevyrovnaní. Ale neplatí to o celých národech? Třeba i o nás a našem vztahu k vlastní historii?
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo asi pět desítek stran dokumentů, které se vztahují k počátku operace, ukončení bojů i k dalšímu květnovému vývoji.
„Na jejich statečnost a odvahu nesmíme nikdy zapomenout,“ řekl Metnar o českých vojácích a civilistech, kteří sehráli důležitou roli během druhé světové války.
Se Zdeňkem Petříkem, amatérským badatelem, našel redaktor Českého rozhlasu i vybledlé šipky dole na fasádách. Mířily do vybraných sklepů, vhodných úkrytů před bombardováním.
Byl v koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku jako dozorce od srpna 1944 do dubna 1945. Při plnění svých povinností „usnadnil zákeřné a příšerné usmrcování zejména židovských vězňů“.
Na německé hranici u Přebuzi na Sokolovsku v nadmořské výšce přes 900 metrů stojí uprostřed rozsáhlých rašelinišť ruiny nacistické továrny, kde za války zajatci těžili a zpracovávali cín.
„V partyzánském konfliktu se pravidla dodržují daleko méně, než když bojují regulérní armády, a tak obě strany páchaly válečné zločiny,“ vysvětluje ředitel ukrajinského Institutu národní paměti.
V Lidicích si lidé připomněli 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Závěrečné slovo měla pamětnice, která tragédii přežila a starostka Lidic, která je vnučkou jedné z obětí.
Pyrotechnici v noci na sobotu zneškodnili nevybuchlou bombu z druhé světové války, kterou v pátek našli dělníci v centru Berlína. Riskantní akce se obešla bez zranění či materiálních škod.
„Tento nárok reálně existuje, ale vláda ho nepovažuje za vhodné vymáhat. Vzniká otázka, kdo vlastně prohrál válku. Německo musí začít opět reparace platit,“ míní Okamura.
V současnosti je Jolaně Blau 80 let, patří ale stále mezi lidi, o kterých se říká, že žijí naplno. Její vzpomínky zahrnují jména jako Šlitr, Matuška, ale i Spielberg nebo Warhol.
Stát se donedávna zabýval pouze péči o druhoválečné veterány. Lidé na ministerstvu se domnívali, že s jejich snižujícím se počtem se bude postupně zmenšovat i objem poskytované péče.
Deset let po smrti uloží v Ivančicích ostatky generálmajora Miloše Knorra, vojáka a odbojáře. Válečného hrdinu přivezl do vlasti historik Pavel Paleček. Urnu s popelem dopravil do Česka v batůžku.
Bojoval u Tobruku, zázrakem přežil zranění při obléhání Dunkerku, zatímco většina rodiny zmizela beze stopy v koncentračních táborech. A ani po válce nečekal Bernarda Papánka klidný život.