Protesty na severu Kosova, kde žije silná srbská menšina, vypukly v souvislosti s nástupem do úřadů čtyř starostů, etnických Albánců. Zvoleni byli v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali.
Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl armádu do stavu bojové pohotovosti, informovala srbská i kosovská média. V etnicky rozděleném městě Kosovské Mitrovici znějí sirény.
Makedonská prokuratura v úterý kvůli loňským násilným střetům v parlamentu obžalovala z terorismu a narušování ústavního pořádku a bezpečnosti 28 lidí.
Ve 3. předkole Evropské ligy čeká boleslavské fotbalisty albánský tým Skënderbeu Korcë, pětinásobný mistr albánské Superligy z posledních let. Středočechům pomáhal s přípravou i kouč Slovácka Levý.
Politická krize, která už dva roky ochromuje Makedonii, se mění v etnický spor. Do ulic vycházejí nacionalisté a protestují proti požadavkům Albánců, píše evropský server EurActiv. Přitom se zdálo, že tento problém se vyřešil už před šestnácti lety, kdy po sedmiměsíčním povstání tamních Albánců, při kterém zahynulo na sto lidí, byla podepsána mírová smlouva, která dala této menšině větší práva. Albánci tvoří asi čtvrtinu ze dvou milionů obyvatel Makedonie. Po prosincových předčasných volbách se však národnostní otázka znovu vynořila.
Buldozery v neděli srovnaly se zemí spornou zeď, která v prosinci vyrostla v kosovské Mitrovici. Dvoumetrovou betonovou bariéru zbudovali tamní Srbové u mostu přes řeku Ibar, která odděluje většinově srbskou severní část města od albánského jihu, čímž vzbudili prudkou reakci kosovských úřadů. Obě strany spolu nakonec uzavřely dohodu, jíž se usnesly zeď zbourat.
První vlak ze Srbska do Kosova nedojel do své cílové stanice v Kosovské Mitrovici. Úřady jízdu zastavily, protože na něj údajně měli kosovští Albánci plánovat útok, informovala agentura AP.
Více než 50procentní nezaměstnanost vyhání Kosovské Albánce ze země. Obyvatelé nejmladšího státu Evropy hledají práci v zahraničí, kde žádají o azyl. Německo i další členové Evropské unie je ale vrací zpět.
Obrovská nezaměstnanost i beznaděj jsou hlavní důvody odchodu desetitisíců kosovských Albánců do západní Evropy. Nejvíce je láká Německo, které je však jako ekonomické migranty hromadně vrací zpět. Vláda v Prištině má ale jen omezené prostředky, aby jim zajistila lepší život, proto se mnozí netají tím, že se o štěstí v cizině pokusí znovu.
Při sobotním zásahu proti ozbrojené skupině na severu Makedonie zemřelo 8 policistů a 14 ozbrojenců. Podle makedonského ministerstva vnitra je po celodenní přestřelce dalších 37 strážníků zraněných. Policie skupině zabrala velké množství zbraní. Ve městě Kumanovo, kde policisté skupinu dopadli, žije početná albánská menšina.
Před 15 lety při bombardování Jugoslávie zasáhly síly NATO čínskou ambasádu v Bělehradu. Incident ale nezastavil letecké údery aliance, které nakonec přiměly jednotky Slobodana Miloševiče, aby se stáhly z Kosova. V roce 2008 pak Kosovo vyhlásilo nezávislost, země ale zůstává etnicky rozdělená, hlavně na severu v Mitrovici, kde Srby a Albánce od sebe symbolicky odděluje řeka Ibar.
Albánci z jihu Srbska žádají vrácení pomníku padlým vojákům jejich osvobozenecké armády, kterou ale Srbsko považuje za teroristickou organizaci. Odstranění pomníku vyvolalo protesty v jižním Srbsku i sousedním Kosovu.
Jihomoravští policisté zadrželi skupinu cizinců, kteří jsou podezřelí z krádeží věcí z aut. Postup zlodějů byl vždy podobný. Nejprve propíchli u vozu pneumatiku a pak jej nenápadně sledovali až do doby, kdy řidič zastavil, aby kolo vyměnil.
Nejméně 14 zraněných mají na svědomí víkendové etnické nepokoje v Makedonii mezi Makedonci a Albánci. Oba národy se navzájem obviňují z vyprovokování incidentů v několika makedonských městech.
Kosovský premiér Hašim Thači vyzval nacionalistické hnutí Sebeurčení, aby zrušilo další plánovanou blokádu hlavního hraničního přechodu do Srbska. Radikální část kosovských Albánců požaduje rychlou integraci území obývaných menšinovými Srby.
V Kosovu došlo k dalším nepokojům, u srbských hranic se střetli kosovští Albánci s policisty. Stovky lidí se tam snažily zablokovat dopravu ze Srbska, aby vyjádřily nespokojenost s údajnými snahami Srbů bránit rozvoji Kosova.
Rusko odmítlo žádost 22 tisíc kosovských Srbů o občanství. Prezident Dmitrij Medveděv jim ale slíbil všestrannou podporu a pomoc. Srbové požádali o ruské občanství v naději, že je Moskva ochrání před kosovskými Albánci.
Rakousko má v úmyslu změnit azylový zákon. Ministryně vnitra Maria Fekterová hledá viníky nedávného násilného vystěhování otce se dvěma dětmi zpátky do Kosova. Ve Vídni se vyostřuje spor o to, kdo nese vinu za vyhoštění kosovské rodiny.
Několik zraněných si vyžádaly srážky mezi Albánci a Srby v Kosovské Mitrovici. Důvodem byly oslavy porážky Srbů v semifinále mistrovství světa v košíkové - v Istanbulu na nimi těsně zvítězili Turci poměrem 83:82.
Na jihozápadě Srbska odhalili hromadný hrob, skrývající ostatky asi 250 kosovských Albánců. Ty pravděpodobně zavraždily srbské jednotky během operace v Kosovu před dvanácti lety.
Pravděpodobně jeden z největších evropských padělatelských gangů odhalili detektivové, kteří bojují s organizovaným zločinem! Pracovali na něm zhruba rok a v rámci celoevropské policejní akce v jejich síti uvízly na dvě desítky podezřelých.
Necelé dva měsíce po otevření schengenského prostoru pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu se objevil první velký problém. Majitelé pasů těchto zemí albánské národnosti žádají v zemích Evropské unie po stovkách o politický azyl. Některé odhady samotných Albánců v Srbsku jdou dokonce do tisíců. Zatím nejoblíbenější zemí je pro nové emigranty Belgie.