Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké vzdálené galaxie. Ty podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru.
Raketa má urazit vzdálenost 300 kilometrů, přičemž ponese zařízení na měření rentgenových paprsků, které produkují plyny zaplňující mezihvězdné prostředí.
Kolem Země v neděli proletí vánoční kometa 64P Wirtanen. Má azurově-zelenou barvu a nejblíže k Zemi se octne v neděli po 14.00. Od planety ji bude dělit 11,6 milionu kilometrů.
V noci na pátek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní se vyplatí pozorovat vysokou aktivitu meteorů v rámci roje Geminidy. Pozorovací podmínky mají být podle astronomů příznivé.
Astronomové chtějí prověřit, zda na asteroidu Oumuamua nejsou známky jiných civilizací. Vesmírnému objektu proto bude naslouchat obří satelit v americké Západní Virginii.
Astronomům mizí důkazy o pohybu vesmírných objektů. Důkazy jsou totiž vyfotografované na starých skleněných deskách a tyto desky se chemickou reakcí postupně samovolně rozpadají a obrazy kosmických těles se ztrácí. Astronomové tomu říkají zlatá nemoc a hledají lék. Na skleněné desky fotografují už přes sto let a pro zkoumání vesmíru jsou nenahraditelné.
První dvacítka planet a hvězd, které nejsou ve sluneční soustavě, dostanou svá jména. Vyhlásí je Mezinárodní astronomické unie na generálním shromáždění v Honolulu. Jména poprvé v historii navrhla veřejnost. Pravidla byla přísná.
Zářivá stejně jako 300 bilionů sluncí. Tak oslnivé světlo vydává zatím nejjasnější galaxie, kterou objevili američtí astronomové. Podle nich se jim tak nabídl pohled na velice intenzivní fázi galaktického vývoje před více než dvanácti miliardami lety. Vědci o tom informují v aktuálním vydání odborného magazínu The Astrophysical Journal.