Jeden podnikatel se dřevem přesvědčil desítky Čechů, aby přesídlili do Banátu, hornaté oblasti na jihu Rumunska poblíž Dunaje. První vlna českých osadníků tam přijížděla v letech 1823 až 1825.
V rámci festivalu Banát, který organizují Češi, se sešly desítky krajanů žijících v Rumunsku a Srbsku. Společně se zapojili do slavnostního folklórního průvodu v krojích.
Rumunská vesnice Eibentál má v těchto dnech desetkrát víc obyvatel než obvykle. V oblasti, kde žijí od 19. století čeští krajané, je totiž český festival Banát.
2:40
Eibentál||Pavla Lioliasová|Cestování|Od zpravodaje z místa
„Chceme vařit univerzální pivo, zatím se nechceme pouštět do složitých speciálů, protože Rumuni nejsou úplně pivní národ,“ popisuje organizátor festivalu Banát Štěpán Slaný.
Jeden z nejdelších osobních vlaků československé historie vyrazil z Prahy do Rumunska, kam veze účastníky festivalu Banát. Více než půlkilometrovou soupravou vyjelo okolo 17. hodiny skoro 1300 lidí.
V rumunském Eibentálu pokračuje festival Banát na podporu českých krajanů. K jídlu si lidé nemusí dát jen langoš, párek v rohlíku nebo hranolky. Ochutnat mohou i hovězí polévku nebo fazole s klobásou.
Osmnáct vagónů s téměř třinácti sty cestujícími a délka zhruba půl kilometru. Tak právě tyto parametry má vlaková souprava, která v úterý vyjede na českou železnici.
Krajané v srbském Banátu sice ještě mluví česky, jejich děti ale mají s jazykem předků stále větší problémy. V Srbsku v současnosti žijí asi dva tisíce Čechů, kteří tam přišli v 19. století.
Krajané ze srbského Banátu hledají práci v České republice, někteří mají zájem také o přesídlení. Především mladí lidé v Srbsku těžko hledají uplatnění, proto raději míří do země svých předků.
Skauti z Česka a srbského Banátu stráví léto společně. Díky nabídce a pomoci oddílu ze Žamberku na Orlickoústecku dvacítka dětí českých krajanů žijících v Srbsku zamíří do země předků.
Čtyři dny koncertů, divadelních představení, přednášek a setkávání Čechů s Čechy. To je festival Banát v Eibenthalu, jedné ze šesti českých vesnic v banátské vrchovině na jihozápadě Rumunska. Z Česka na něj přijelo přes 700 diváků, čímž na chvíli značně rozšířili počet česky mluvících obyvatel. Těch původních – jsou to potomci přistěhovalců z 19. století – ve vesnici zůstalo už jen 230. Při festivalu nejde však jen o zábavu či jazyk, ale i o příležitost pro vesničany si vydělat.
Turistické značky podle českého vzoru malují dobrovolníci už několik let také na Zakarpatské Ukrajině, na Krymu nebo v okolí šesti českých vesnic v rumunském Banátu, kde bydlí potomci osadníků z Rakouska-Uherska. O údržbu značek se tam dnes stará Josef Merhaut, jinak knihovník ve vsi Gerník.
Budou si přát šťastné Vánoce česky, ačkoli kolem nich se mluví všude rumunsky. Asi tři tisíce potomků českých přistěhovalců, kteří přišli do oblasti Banát v Rumunsku v 19. století, oslaví Vánoce tradičně nejen ozdobeným stromkem a cukrovím, ale hlavně setkáními se sousedy v kostele.
Rumunsko vyhlásí 28. září za významný den. Stane se tak teprve druhou zemí na světě, kde bude svátkem stejně jako v České republice. V rumunském Banátu totiž dodnes žije početná česká menšina, která svatého Václava uctívá. Stále více zejména mladých lidí ale odchází z této chudé oblasti do země svých předků.
Česká menšina v rumunském Banátu má obavy z větrné energie. Rumunští Češi se bojí, že větrné elektrárny odradí turisty. V Bukurešti se jich zastal český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.