Podvodná zařízení tohoto typu jsou známá spíš v zahraničí. Podle experta na kyberbezpečnost Petra Špiříka se taky liší od čteček, které dokážou zkopírovat údaje z magnetického pásku na kartách.
I dva měsíce před spuštěním elektronické neschopenky má systém stále slabiny, upozorňuje Mf Dnes.
Co se píše jinde? Dozvíte se v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Za poslední rok počet bankomatů zdvojnásobila například společnost Air Bank. Podle mluvčí Jany Karasové se tak firma snaží obstát v konkurenčním boji bankovních domů.
Skimmingu neboli nelegálního kopírování dat z platebních karet znovu přibývá. Podvodníci se teď podle kriminalistů zaměřili na univerzální bankomaty, které nepatří žádnému z bankovních domů.
Měl to být způsob, jak bojovat s korupcí. Teď ale v Indii panuje chaos a lidé se přestrkují u bankomatů. Řeč je o indické měnové reformě. Tamní vláda se rozhodla vyměnit nejvyšší bankovky, lidem teď ale dochází hotovost a banky jsou prázdné.
Řecké banky budou mít i dnes rolety stažené. V provozu budou jen bankomaty, které vydávají majitelům řeckých účtů maximálně 60 eur, tedy asi 1 600 korun denně. Tak to má vypadat až do nedělního referenda o podmínkách splátky zbytku záchranných půjček mezinárodním věřitelům. Řekové přijali omezení výplat hotovosti klidně, situace ale trochu překvapila zahraniční turisty.
Případů skimmingu, tedy kopírování platebních karet a následných krádeží peněz z účtů, v Česku za poslední rok mírně přibylo. Jen kriminalisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jich loni řešili přes 180, tedy asi o tři desítky víc než v roce 2012.
Po Česku funguje v současné době více než 4,5 tisíce bankomatů. Lidé je berou jako samozřejmou věc. Jen málokdo si uvědomí, že ještě před 25 lety služeb tohoto pomocníka využít nemohl. Žádný v Česku totiž nebyl. Ve vyspělém světě je přitom lidé používali už 20 let. Za železnou oponu do socialistického Československa se první bankomaty dostaly až na jaře 1989.
Přesně za měsíc, tedy 8. dubna, přestane společnost Microsoft aktualizovat operační systém XP. To znamená, že firma pro tento systém už nebude vydávat žádné bezpečnostní opatření ani jiný druh servisu. Z pohledu zabezpečení s tím mohou mít problémy zejména firmy, které systém používají na desítkách počítačů.
Španělská policie zatkla osm lidí podezřelých z toho, že pomáhali při kybernetických krádežích po celém světě. Z bank se při nich ztratilo více než 60 milionů dolarů. Gang hackerů údajně řídil člověk, kterého zatkli v Německu.
Zloději, kteří okrádají lidi přes kopírovací zařízení v bankomatech, se přesouvají z Prahy i do menších měst. Kvůli skimmingu, tedy zkopírování platební karty přímo v bankomatu, přišla už od začátku roku o všechny peníze z účtu zhruba desítka lidí hlavně z jižní Moravy.
Premiér Petr Nečas (ODS) považuje za vyloučené, aby se důchody vyplácely přes bankovní karty. O zavedení této povinnosti uvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09). Nyní je však projekt v ohrožení.
Slovenská policie si připsala mezinárodní úspěch. Rozbila totiž přeshraniční skupinu lupičů, kteří kradli bankomaty. Přístroje vytrhávali ze zdi a odváželi do sousedního státu. Řádili v Rakousku, na Slovensku i v České republice.
Slovenská policie zadržela skupinu lupičů, která má údajně na svědomí desítky ukradených bankomatů. Přeshraniční organizovaná skupina fungovala ve třech zemích a za poslední rok ukradla desítky bankomatů. Nejvíc krádeží si zřejmě připsala v Rakousku.
Výběry hotovosti z bankomatu jsou běžnou záležitostí. Ve vyspělejších zemích si lidé bez peněžních automatů nedokážou život vůbec představit. Málokdo by přitom předpokládal, že právě bankomat vydá falešnou bankovku. Tuto zkušenost však zaznamenal asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš v Pekingu.
Před dvaceti lety si lidé v Československu mohli poprvé vybrat peníze z bankomatu. 1. prosince 1989 totiž pobočka České spořitelny na Václavském náměstí v Praze zprovoznila první bankomat sloužící veřejnosti. Dnes je v Česku na 3 600 bankomatů. Tento vynález byl navíc zařazen mezi sto nejvýznamnějších vynálezů 20. století.
|Šárka Krososková, Alena Adámková, Miroslav Panuška|Regiony
V Praze řádí gang zaměřující se na bankomaty. Pomocí nového typu čteček si zloději zkopírují platební kartu, zároveň i kód PIN a data se k nim dostanou on-line. Vybírají si především bankomaty umístěné přímo u bank.
Bankomat většinou kartu podle bankovních domů nezadrží bez jasného důvodu. Příkladem může být třeba vícekrát špatně zadaný PIN. Každá banka ale může mít tyto parametry nastavené jinak.