Stále víc lidí se obrací na právníky a občanská sdružení kvůli žalobám na banky. Nelíbí se jim poplatky za účty, na které bance posílají splátky hypoték. Stížností nebo žádostí o radu a pomoc jsou každý den desítky a zřejmě budou ještě přibývat.
Česko nechce dodatečně zdanit finančníky a bankéře. Praha se dnes v Bruselu odmítla přidat k návrhu na zavedení daně z finančních transakcí. Ta by přinesla poplatek za každý obchod s akciemi nebo dluhopisy. Se zavedením nové daně souhlasí celkem 11 zemí, například Německo, Francie nebo Slovensko.
Maďarská vláda vyhlásila lov na zahraniční účty maďarských občanů, kteří rádi drží své peníze v zahraničních bankách. Nejčastěji ve švýcarských, které jsou však tradičně diskrétní a vydávání údajů o svých klientech se brání.
Do bank putují stovky žádostí od nespokojených klientů, kteří chtějí vrátit sporné poplatky za správu úvěru. Lidi inspiroval úspěch mladého právníka, kterému už banka poplatky vrátila.
S koncem roku se krátí čas na podání platebních příkazů. Kdo potřebuje, aby je banky zaúčtovaly ještě v roce 2012, měl by dojít do banky už dnes. Termíny se ale liší podle toho, jestli se posílají peníze v rámci stejné banky nebo do jiné.
Pobočky některých bank budou otevřené i o Vánocích. Například pobočky Poštovní spořitelny zůstanou podle mluvčí Zuzany Kalátové úplně uzavřené jen na první svátek vánoční.
Úřady i soudy dávají velkým bankám poslední dobou jednu obří pokutu za druhou. Posledním takovým rozhodnutím je verdikt italského soudu, který včera rozhodl, že skupina mezinárodních bank se při prodeji finančních derivátů městu Milán dopustila zvlášť závažného podvodu.
Na dlouhém jednání ministrů financí zemí Evropské unie, jejímž závěrem bylo schválení dohledu nad evropskými bankami ze strany Evropské centrální banky (ECB), měla Česká republika dvě hlavní témata. Prvním byly hlasovací systémy v European Banking Authority a druhým deklarace, že dohled není podnětem k přeměně bankovních dcer na pobočky.
České banky jsou dostatečně odolné vůči rizikům. Zátěžové testy provedla ke konci třetího čtvrtletí Česká národní banka, podle které by tuzemský bankovní sektor ustál i silně negativní domácí i zahraniční vývoj ekonomiky kvůli finanční krizi v zemích eurozóny.
Česko může vetovat návrhy na vznik takzvané bankovní unie. Tuto hrozbu na schůzce v Bruselu zopakoval ministr financí Miroslav Kalousek. Svůj souhlas česká vláda podmiňuje tím, že sedmadvacítka schválí specifickou deklaraci stanovující práva národního regulátora.
Španělsko dostane příští týden od Bruselu finanční půjčku ve výši 40 miliard eur, kterou použijí na rekapitalizaci svých bank. Evropská komise si ale klade řadu podmínek.
Česko bude v Bruselu usilovat o záruky proti údajné hrozbě odlivu peněz z českých bank. Ministři financí členských zemí Evropské unie budou jednat o přenosu dohledu nad činností bank v eurozóně na Evropskou centrální banku. Česko se ale bojí, že by po vzniku takzvané bankovní unie nedokázalo zabránit případným snahám zahraničních vlastníků vysát z českých bank peníze.
Španělsko by už brzy mohlo dostat od eurozóny první část slíbené finanční půjčky na sanaci bank. Většina z požadovaných 40 miliard eur by přitom nejdřív směřovala do čtyř bank, které musela španělská vláda letos znárodnit.
V Maďarsku se vyhrotil spor mezi bankovním sektorem a vládou. Vláda podle bankovní asociace nedodržela svůj slib a nesnížila zdanění bankovních domů. Na protest proti tomuto jednání maďarského premiéra Viktora Orbána odstoupil šéf maďarské bankovní asociace Mihály Patai.
Španělské banky se rozhodly dočasně zastavit nucená vystěhování lidí z bytů a domů kvůli nesplácení hypoték. Přiměl je k tomu silný sociální i politický tlak a zejména pak poslední případy sebevražd občanů, na které dolehly exekuce.
Změny, které chystá Evropská unie, povedou k rozšíření dluhové nákazy. Prohlásil to viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík na semináři Centra pro ekonomiku a politiku. Cílem bankovní unie je podle něj omezení pravomocí centrálních bank.
Kvůli krizi se propouští nejen ve státním, ale i v bankovním sektoru. Se zaměstnanci se loučí skoro všechny velké světové banky. Švýcarská UBS oznámila, že propustí 10 tisíc svých zaměstnanců. O místo přijde zhruba každý šestý.
‘Evropské banky odkládají nutné zlo, ale ocitají se tak na cestě do pekel‘. Tak hodnotí některé komentáře aktuální problémy evropských bank. Jejich rozsah je podle odborníků možná daleko větší, než jsou manažeři ochotni připustit.
Bankám roste počet malých klientů. V Česku jich je už čtvrt milionu. O dětská konta je zájem a banky vycházejí vstříc, protože dobře ví, že na těchto službách jen vydělají.
Pokud doma stále máte vkladní knížku, tak si ji pozorně prohlédněte. Pokud je anonymní, tedy na doručitele, tak máte do konce roku čas na to, abyste si vklad na nich převedli.
9:43
| Rádio Česko, Ondřej Houska, Silvie Třeslínová, Martin Hromádka, Eva Presová, Simona Bartošová, Kateřina Kozmová, Jan Bumba|Ekonomika
Česko stále hrozí, že se může postavit proti celé Evropské unii a zablokovat návrhy na změnu dohledu nad činností bank. Po prvním dnu schůzky evropských lídrů v Bruselu to potvrdil premiér Petr Nečas, který se obává se o stabilitu celého českého bankovnictví. Eurozóna přitom chce, aby bankovní unie začala fungovat během roku 2013.
Členové Evropské unie se chtějí domluvit na zásadní změně ve fungování bank. Dohled nad jejich činností by od národních orgánů měla převzít Evropská centrální banka. K návrhu, který platí pro eurozónu, se můžou přidat i země s vlastní měnou. Česko ale hrozí, že ho zablokuje.
Premiér Petr Nečas má od vlády mandát odmítnout na summitu Evropské unie v Bruselu zřízení celounijního bankovního dozoru. České banky jsou podle předsedy vlády zdravé. Není proto důvod, aby se Česká národní banka vzdávala dohledu nad nimi, zvláště když jsou z 95 procent ovládány mateřskými ústavy v zahraničí.
Nevídanou výhrůžku adresoval velkým britským bankám předseda opozičních Labouristů Ed Miliband. Ten pohrozil rozdělením finančních domů, pokud nezmění svůj přístup a nesoustředí se na drobné klienty. Miliband hodlá svůj návrh upřesnit na výroční konferenci své strany, která začíná dnes v Manchesteru.
Španělské banky budou v případě naplnění nejhoršího scénáře ekonomického vývoje potřebovat dodatečný kapitál v hodnotě 60 miliard eur. Ukázaly to výsledky nezávislého auditu 14 velkých finančních institucí v zemi, které oznámila společnost Oliver Wyman.
Na Španěly čeká platba gigantického účtu za ztráty bank. Očekává se, že španělské banky budou potřebovat možná až 60 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun. Podle ministerstva financí to má ukázat dnešní audit bankovního sektoru. Potřebné peníze na ozdravění bank Španělsku půjčí eurozóna. Problémem je však také enormní zadlužení soukromého sektoru.