Muž nalezl 80 metrovou část Berlínské zdi na severu města již v roce 1999. Nyní nález zveřejnil, aby zajistil, že se úřady postarají o zachování památky.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl zemřel ve věku 87 let německém v Ludwigshafenu. Informoval o tom deník Bild. Kohl vedl německou vládu 16 let a významně se podílel na sjednocení země.
Německo poslední měsíc čelilo čtyřem teroristickým útokům, dva z nich spáchali žadatelé o azyl. Kancléřka Angela Merkelová přesto zůstává v politice otevřených dveří neoblomná. To vše ve dnech, kdy si Německo připomíná 55 let od stavby Berlínské zdi, která v minulosti rozdělila nejen Východ a Západ, ale hlavně roztrhla rodiny, přátele, sousedy. Stejně jako třeba současná válka v Sýrii. Němci tomu rozumí a chtějí pomoct.
Nejdelší a turisty nejvyhledávanější kus Berlínské zdi skončí sám natrvalo za plotem. Takzvanou East Side Gallery má ocelová bariéra ochránit před vandaly a nenechavými návštěvníky německé metropole, kteří se s oblibou na betonový kolos zvěčňovali. Berlíňanům se ale nový nápad, jak zachovat zbytky tohoto symbolu studené války, příliš nelíbí.
V Jeruzalémě kvůli přibývajícím útokům na Izraelce zavádějí speciální bezpečností opatření. Policie posílila kontrolní stanoviště a například přehradila betonovými bloky některé cesty v arabské části východního Jeruzaléma. Do ulic vyslala navíc 300 policistů. Podle izraelského velvyslance v Praze Garyho Korena ale Izrael nechce v Jeruzalémě budovat novou Berlínskou zeď a opatření jsou jen dočasná.
Německým slovem roku 2014 je výraz Lichtgrenze neboli světelná hranice. Slovo označuje působivou instalaci, která vyrostla v centru německé metropole u příležitosti oslav 25 let od pádu Berlínské zdi. Slovo roku, které by mělo odrážet to podstatné z politického, hospodářského či společenského života v zemi, vybírá už skoro čtyřicet let Společnost pro německý jazyk.
Více než 300 tisíc lidí přišlo v neděli do centra německé metropole oslavit čtvrt století od pádu Berlínské zdi. Dnes už je poměrně těžké poznat, kudy přísně střežená hranice mezi východním a západním Německem vedla, řada Berlíňanů si to však stále dobře pamatuje.
V Berlíně vyvrcholily oslavy 25. výročí pádu Berlínské zdi. Za zvuku Ódy na radost z Beethovenovy Deváté symfonie vystoupaly k nebi tisíce světelných balónů. Ty od pátku tvořily patnáctikilometrovou "světelnou hranici" v místech, kudy kdysi Berlínská zeď vedla.
V německé metropoli dnes oslavují výročí pádu Berlínské zdi. Svůj účel přestala plnit přesně před 25 lety. Při pokusu o její zdolání a útěk do západní části města zahynulo nejméně sto třicet lidí. Hlavní oslava pádu zdi, takzvaný svátek občanů, bude v centru města u Braniborské brány.
Berlínská zeď neměla vliv jen na lidi žijící v rozděleném městě, ale i na přírodu. Stavba, kterou začali bourat před pětadvaceti lety, ovlivnila taky populaci králíků. I to je jeden z pohledů na výročí pádu Berlínské zdi, které připadá na neděli 9. listopadu. Vzpomínkové akty budou probíhat po celý víkend.
Strojvůdci společnosti Deutsche Bahn pokračují ve stávce. Požadují vyšší mzdy a kratší pracovní dobu. Protest má trvat do pondělí. Německá metropole přitom na víkend připravuje akce k 25. výročí od pádu Berlínské zdi. Tamní turistické kanceláře očekávají miliony návštěvníků a doufají, že se výpadky v železniční dopravě podaří nahradit autobusy.
Kopat tunel pod Berlínskou zdí bylo nebezpečné a šlo při tom o život. A přesto jich vznikly desítky. Kopali je idealisté, většinou studenti, kteří chtěli pomoct příbuzným a kamarádům na západ. Za svobodou tak dostaly více než dvě stovky východních Němců. Ne vždy se to ale podařilo.
Přesně před 53 lety nechali východoněmečtí komunisté postavit Berlínskou zeď. Doslova přes noc rozdělila mnoho rodin a na několik let jim zabránila v jakémkoliv kontaktu. Každý druhý Němec si ovšem podle aktuálních průzkumů nepamatuje přesné datum, kdy byla hranice mezi západním a východním Berlínem uzavřena.
Občané tehdejší Německé demokratické republiky začali před dvaceti čtyřmi lety rozebírat Berlínskou zeď. Od roku 1961 do 10. listopadu 1989 rozdělovala Berlín na východní a západní část.
Berlínskou zeď postavili východoněmečtí soudruzi z hodně solidního betonu, který mohl přečkat staletí. Nakonec berlínská zeď nevydržela ani třicet let. 9. listopadu 1989 padla. Kuriózní na celém příběhu je, že k jejímu pádu hodně dopomohli samotní soudruzi z politbyra. Berlínskou zeď totiž nechali padnout omylem.
Němci si připomínají 24. výročí pádu Berlínské zdi. Od roku 1961 rozdělovala město na západní a východní, komunistickou část. Přechody mezi východní a západní částí města otevřela komunistická vláda bývalé Německé demokratické republiky právě 9. listopadu 1989.
Studenti berlínského gymnázia Heinricha Schliemanna dnes absolvovali netradiční hodinu dějepisu. V roli učitelky se představila kancléřka Angela Merkelová. Němci si totiž připomínají 52. výročí začátku stavby Berlínské zdi, která rozdělila město na západní a východní část. Zeď padla až v listopadu 1989.
Už několik týdnů přitahuje celosvětovou pozornost boj obyvatel Berlína za zachování takzvané East Side Gallery - více než kilometr dlouhého úseku pozůstatků Berlínské zdi, který je pomalovaný graffiti od 120 umělců z celého světa. Část tohoto památníku má ustoupit stavbě luxusní rezidence. Navzdory protestům veřejnosti se dnes bagry zabořily do části této zdi.
Za ironii osudu se dá označit současný boj Berlíňanů za zachování Berlínské zdi. Dlouhé roky usilovali o její zboření. Teď se angažují v zápasu o zachování nejdelšího úseku, památníku pod širým nebem známým jako East Side Gallery. Podpořit je přijela i hvězda seriálu Pobřežní hlídka - David Hasselhoff.
Německo zůstává v řadě oblastí nadále rozdělené. Ukazuje to celá řada průzkumů, které se objevily s 22. výročím sjednocení země. Dodnes například každý pátý ‚západní‘ Němec nikdy nenavštívil někdejší NDR.
Svoboda je neporazitelná, prohlásil německý prezident Christian Wulff u příležitosti 50.výročí zahájení stavby berlínské zdi. Ta na dlouhých 28 let rozdělila město, rodiny i přátele. Na cestě za svobodou při pokusu o její překonání zemřelo přes 130 lidí.
Berlín si dnes připomíná 50. výročí zahájení stavby zdi, která město rozdělila na dalších 28 let. Během dopolední vzpomínkové akce němečtí politici vyjádřili naději, že podobné bezpráví, které rozdělilo národ, rodiny a přátele, se už nebude opakovat.
Berlín si dnes připomene 50. výročí uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem takzvanou „zdí hanby“, která město rozdělila a zároveň se stala jedním z nejsmutnějších symbolů studené války. Podle nedávno zveřejněného průzkumu si ale asi 10% obyvatel německé metropole myslí, že rozdělení města zdí bylo správným krokem.
Před 50 lety, 13.srpna 1961, se obyvatelům Klein-Glienicke změnil život ze dne na den. Tato obec při územních úpravách po druhé světové válce připadla nedaleké Postupimi, potažmo tedy NDR. Stala se nechtěným výběžkem socialismu uvnitř Západního Berlína.
Důvod pro jakoukoliv nostalgii neexistuje, říká berlínský starosta Klaus Wowereit k 50. výročí zahájení stavby berlínské zdi. V rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že stavba byla pouze symbolem nelidské diktátorské politiky a zaslouží si opovržení.
Berlín si tento týden připomene 50. výročí zahájení stavby zdi, která město rozdělila a zároveň se stala jedním z nesmutnějších symbolů studené války. Německá tajná služba BND zveřejnila dosud utajená akta, ze kterých vyplývá, že o plánech východoněmecké vlády na stavbu zdi věděla mnohem dříve, než se myslelo.
10 procent obyvatel Berlína je přesvědčeno, že rozdělit město zdí, byl správný krok. Vyplynulo to z průzkumu, který zveřejnil německý výzkumný ústav Forsa u příležitosti 50. výročí postavení Berlínské zdi.
