Německým slovem roku je 'Lichtgrenze', světelná připomínka pádu Berlínské zdi
Německým slovem roku 2014 je výraz Lichtgrenze neboli světelná hranice. Slovo označuje působivou instalaci, která vyrostla v centru německé metropole u příležitosti oslav 25 let od pádu Berlínské zdi. Slovo roku, které by mělo odrážet to podstatné z politického, hospodářského či společenského života v zemi, vybírá už skoro čtyřicet let Společnost pro německý jazyk.
Devátého listopadu 1989 se otevřela do té doby přísně střežená hranice mezi východní a západní částí tehdy rozděleného Německa.
Tento dějinný mezník připomněly v centru Berlína mohutné oslavy, jejichž součástí byla i Lichtgrenze – umělecká instalace složená z více než 20 tisíc svítících balonků rozmístěných na místech, kudy se před 25 lety táhla Berlínská zeď, symbol rozdělené země i rozděleného světa.
Stejně jako někdejší betonová stavba, i světelná zeď „padla“. Při večerní slavnosti balonky vystoupaly na oblohu.
„Bylo to silné, emotivní, sám jsem to sledoval na vlastní oči a viděl jsem, jak to na pamětníky, a těch je v Berlíně poměrně hodně, působilo,“ přiblížil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Pavel Polák.
Fotbal i Rusko
Němci však zdaleka letos nežili jen historií, o čemž ostatně vypovídají i další vybraná slova. Třeba na druhém místě se v žebříčku umístila schwarze Null – černá nula, výraz označující snahu černo-červené koalice o vyrovnaný rozpočet v roce 2015. Debata na toto téma se táhla celým letošním rokem.
Třetí výraz je pak ze světa sportu. Götzseidank je slovní hříčka odvozená od slova zaplaťpánpůh, v němž ovšem slovo Bůh (Gott) nahradilo jméno střelce vítězného gólu ve finále letošního mistrovství světa ve fotbale Maria Götzeho.
Čtvrté slovo je pak výletem do světa zahraniční politiky. Výraz „Russlandversteher“ by se dal přeložit jako „ten, kdo rozumí Rusku“. Podrobnosti o dalších výrazech se mohou němčináři dočíst na webu Společnosti pro německý jazyk zde.
Nahlédnout mohou i do historie a mohou tak posoudit, nakolik slova roku skutečně odrážejí, či neodrážejí život v Německu.
Třeba v roce 1979 bylo na prvním místě slovo „Holocaust“, v roce 1987 dvě slova „AIDS“ a „Kondom“, v roce 1995 „Multimedia“ či v roce 2009 „Abwrackprämie“ neboli šrotovné.
