Evropský parlament odmítl vyhlásit moratorium na těžbu břidlicového plynu
Evropa by se neměla bránit případné těžbě břidlicového plynu. Evropský parlament dnes ve Štrasburku odmítl vyhlásit moratorium na dobývání této suroviny. Každý stát bude sám rozhodovat, jestli těžbu plynu z břidlic povolí, nebo ne. Česko se řešení této otázky možná dočasně vyhne uvalením moratoria na průzkumy pro těžbu do roku 2014.
Proti vyhlášení moratoria hlasovalo 391 členů parlamentu, opačný postoj mělo 262 poslanců. Vládám všech států Evropský parlament adresoval doporučení, aby si při zacházení s břidlicovým plynem počínaly velmi opatrně.
Evropská unie tedy nemůže státům zakázat těžit na jejich území a zajišťovat si zdroje pro spotřebu energie. Bude na každém státu, jestli se rozhodne břidlicový plyn využívat a zda bude vrtat dva kilometry hluboko do země. Bude záležet na národních orgánech důlní bezpečnosti a ochraně životního prostředí, jestli průzkum a těžbu povolí.
O rozhodnutí Evropského parlamentu ve věci moratoria na těžbu břidlicového plynu informoval redaktor Pavel Novák
Třeba Poláci jsou pro těžbu nadšení, zatímco Česká republika je zatím spíše opatrná. Unie nebude nikomu nic nutit, může ale stanovit přísná pravidla, která bude třeba plnit. Těžba totiž může mít následky nejen pro obyvatele žijící v okolí vrtů, ale i v sousedních státech.
Poslanci řešili také nebezpečí, která mohou být s těžbou spojená. Hlavně zelení upozorňují na to, že vrty jdou hluboko pod zásoby podzemních vod. Z břidlice se uvolňuje jedovatý metan, který může podle zelených pronikat do vody. Jenže ta se dostane na povrch až za desítky let a časovaná bomba vybuchne, až těžební společnosti z lokality odejdou a třeba zaniknou.
Žádné vědecké zdroje zatím neprokázaly, že by metoda těžby hydraulickým štěpením znečistila pitnou vodu. Podle zelených se to však ještě nedá zjistit. Ve Spojených státech amerických se břidlicový plyn ve velkém těží teprve v 21. století, ani ne 20 let a zkažená voda se dostane na povrch mnohem později.
Doporučení je evropským kompromisem
Další nebezpečí, na které poslanci upozornili, je to, že jakákoli jiná důlní činnost může způsobit sesedání hornin. Kolem vrtů vznikají malá zemětřesení a propady půdy a může dojít k narušení statiky staveb. Poslanci apelují na vlády, aby v zájmu zdraví a bezpečnosti lidí nutily těžební společnosti k respektování nejpřísnějších bezpečnostních a ekologických norem kdekoli v Evropě.
Výsledné doporučení tedy bude podle konzervativního europoslance z výboru pro průmysl Evžena Tošenovského takovým celoevropským kompromisem.
„Tady se to nedá určitě válcovat tak, že tady vyhrají ti, kteří chtějí absolutně zakázat, nebo ti, kteří chtějí absolutně povolit. Bude to hledání té možné technologie v Evropě použitelné. Protože třeba americké podmínky jsou geologicky zcela jiné, to je jasné. Ale zase evropská dimenze má větší přísnost na dohled, na dopad na životní prostředí, v tom se Evropa shodne,“ říká Tošenovský.
