Jedním z důvodů, proč si Vystrčil se stanovením termínu voleb pospíšil, je, aby uchazeči museli do nákladů kampaně vykazovat výdaje už od léta, bez ohledu na datum oficiálního vyhlášení kandidatury.
Vyplývá to z ve středu zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal na přelomu loňského listopadu a prosince.
Trend se přesto začíná měnit. Stále více Čechů připouští, že dnes už nakupují výrobky a potraviny, které si dříve vyráběli a pěstovali sami doma. Domácí výroba zůstává spíše doménou starších lidí.
Za nejpalčivější problémy ale Češi pokládají hromadění odpadů a znečišťování pitné vody. Odpovědělo tak 92 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
V dubnu a červnu letošního roku uvádělo přes 60 procent dotázaných obyvatel České republiky, že se bude situace v zemi ohledně koronaviru v příštích měsících zlepšovat. V červenci optimismus klesl.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm procentních bodů nižší.
Odmítačů postupně ubývá, v únoru vakcínu nechtělo 33 procent lidí, v dubnu 26 procent. Očkovat se naopak nechá 35 procent lidí, sedm procent váhá. Ostatní už v době průzkumu měli alespoň první dávku.
Na miskách vah nerozhodnutých voličů se pravděpodobně objeví témata jako stav zdravotnictví, veřejných financí, bezpečnost občanů nebo životní úroveň, ukazují data.
„Výrazně poklesla důvěra a zvýšila se nedůvěra u Jana Hamáčka a Andreje Babiše,“ uvádí CVVM. Statisticky významný vzestup nedůvěry sociologové zaznamenali ale i u dalších politiků.
Rozdělení jsou občani v pohledu na to, zda stát dělá dost pro řešení koronavirové situace. Jako nedostatečná vnímá opatření více než třetina lidí, za přiměřená je považuje 43 procent.
Nejvýrazněji, o 20 procentních bodů, vzrostly oproti prosinci obavy lidí z nedostatečné kapacity nemocnic, čehož se v únoru obávaly více než dvě třetiny obyvatel.
Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu.
Téměř tři pětiny lidí by při koupi zeleniny a ovoce daly při zachování stejné ceny přednost tvarově perfektním plodům. Jako nejčastější důvod uváděli snadnější krájení či čištění.
O vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19, se v září zajímaly tři čtvrtiny lidí. Podobný zájem zjistilo CVVM i v při předchozím průzkumu v červenci.
Hnutí ANO by volby vyhrálo s 31,5 procenta hlasů, ukazuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podpora hnutí je stále nižší, než byla před koronavirovou krizí
Brát méně, než jsou zvyklí, je teď ochotno 31 procent lidí, v červnu 2018 to bylo 24 procent. O sedm procentních bodů na 57 procent se zvýšil podíl lidí, kteří by přijali místo s prací o víkendech.
Výsledek vedoucího hnutí ANO by byl v červenci dvakrát vyšší než Pirátů, kteří obsadili druhé místo se čtrnácti procenty. V intervalu statistické chyby jsou SPD a STAN.
Rychetskému důvěřovalo 45 procent dotázaných, 30 procent mělo opačný názor. V jeho případě se postoj důvěřujících a nedůvěřujících statisticky významně nezměnil.
CVVM se od 20. června do 2. července dotazovalo na spokojenost se současnou politickou situací. Pětina lidí uvedla, že je s ní spokojena. Nespokojených je však 44 procent lidí.
Pokles podpory vládního hnutí ANO podle CVVM nemusí znamenat statisticky významný trend. Případné změny rozložení sil na politické scéně tak ukážou až následující měření.
Na zaměstnance měla koronavirová krize nejčastěji dopad v částečném omezení pracovní doby, uvedlo to 31 procent z nich. Nucené volno mělo 12 procent zaměstnanců, čtyři procenta o práci přišli.
Účast by byla podle agentury podobná jako při posledních sněmovních volbách, kdy k urnám dorazilo asi 61 procent voličů. Také pořadí prvních tří stran podle podílu hlasů by zůstalo stejné.
Podporu protestům vyjádřilo 32 procent dotázaných, 52 procent lidí demonstrace nepodporuje. Zároveň si 52 procent dotázaných myslí, že vyjadřování názoru účastí na demonstracích je obecně důležité.
Ze sledovaných předáků parlamentních stran si nejvýrazněji polepšil nyní už bývalý šéf KDU-ČSL Marek Výborný, jehož důvěra vzrostla oproti září o 11 procentních bodů.