Globální oteplování považovaly za velmi či dosti závažné v letech 2006 a 2007 více než čtyři pětiny veřejnosti, poté jejich podíl klesal. Nejnižší hodnoty 61 procent dosáhl v roce 2013, od té doby stále mírně roste. V aktuálním výzkumu se již pohybuje na úrovni čtyř pětin.

Více než 80 procent Čechů trápí například znečišťování oceánů, nedostatek pitné vody, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů, znečišťování ovzduší či zemědělské půdy, úbytek deštných pralesů nebo vyčerpání zdrojů surovin.

Většinu sledovaných oblastí hodnotí jako závažnější ženy. „Z hlediska věku nejsou prakticky žádné rozdíly, pouze s rostoucím věkem roste závažnost připisovaná znečišťování zemědělské půdy,“ uvedli statistici.

Dlouhodobě lidé za nejpalčivější problémy označují právě hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, v posledních letech se k nim ještě přidává nedostatek pitné vody.

Otázka jaderných elektráren

Víceméně stabilní jsou postoje českých občanů k úbytku deštných pralesů, znečišťování zemědělské půdy, vyčerpávání zdrojů surovin a úbytku druhů.

„Poněkud nejednoznačný trend vykazuje vnímání provozu jaderných elektráren jako globálního problému,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Výkyv byl pouze v roce 2011, kdy provoz jaderných elektráren označilo za problém 60 procent lidí, dosud nejvíce. Podle statistiků to souviselo s havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě.

V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří tuto oblast vidí jako problém, vzrostl proti loňsku o šest procentních bodů na 55 procent. „Zároveň se jedná o jediný statisticky signifikantní posun oproti loňskému výzkumu,“ dodalo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Průzkum se uskutečnil od 26. června do 11. července a zúčastnilo se ho 904 lidí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít