Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost České republiky ji označilo 64 procent respondentů.
Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo data k popularitě politiků a političek. První místo náleží prezidentu Petru Pavlovi, druhá dvě s velkým náskokem obsadil Andrej Babiš a Tomio Okamura.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo 60 procent Čechů. Nejčastěji se lidé báli války. Menší strach měli z energetické krize a prakticky se vytratili obavy z Covidu-19.
S členstvím České republiky v NATO jsou spokojeny dvě třetiny Čechů. Vyplývá to z v pondělí zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR.
Ve většině oblastí získal Pavel větší podíl pozitivních hodnocení, než kdy dostal ve všech průzkumech jeho předchůdce Miloš Zeman za celých deset let svého působení v čele státu.
Názory veřejnosti na přijímání ukrajinských uprchlíků a zájem obyvatel o dění na Ukrajině se v posledních měsících příliš nemění. Vyplývá to ze dvou průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění.
Jde o lidi, kteří se vyznačují jen nízkým zájmem o společenské a politické dění. A na většinu výzkumných otázek a konspiračních a dezinformačních narativů odpovídají, že „neví“.
Jedni mají mezinárodní struktury za málo akceschopné, což může vyplývat ze složitého vyjednávání mezi konkrétními zeměmi. Druzí se rovnou domnívají, že Brusel je jen semeništěm chyb a omylů
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Čtenáři si mohou vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmu skupin, které výzkum popsal.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
Pokud člověk nedůvěřuje společnosti ani jejím institucím, jako jsou vláda, parlament, úřady či média, otevírá se prostor pro konspirace a dezinformace. Ukázal to unikátní průzkum Českého rozhlasu.
Česká společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Pozitivně hodnotí kabinet převážně jeho voliči, odpůrci jsou naopak hodně kritičtí, přibližuje pro iROZHLAS.cz výzkumník Jan Červenka.
Velká část Poláků má přístup pouze k pozemnímu televiznímu vysílání. Nemá kabelovou, satelitní ani internetovou televizi. Je tak odkázaná na veřejnoprávní TVP, její obsah je ale až propagandistický.
Dlouhodobě nejvyšší důvěru mají komunální politici. U zastupitelstev obcí vzrostla důvěra oproti předchozímu průzkumu z 63 na 69 procent a u starostů ze 62 na 71 procent.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Hlavním zdrojem informací je u poloviny Čechů televize, z online zpravodajství získává informace podle dat Eurobarometru asi 15 procent Čechů. Pět procent lidí uvedlo, že zprávy nesleduje vůbec.
Z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se stavěla k přijímání uprchlíků z Afriky.
Jedním z důvodů, proč si Vystrčil se stanovením termínu voleb pospíšil, je, aby uchazeči museli do nákladů kampaně vykazovat výdaje už od léta, bez ohledu na datum oficiálního vyhlášení kandidatury.