Podle čínského ministerstva školství nejsou ilustrace v učebnici matematiky hezké a neodrážejí skutečný obraz čínských dětí. Ministerstvo přišlo s tímto závěrem v květnu po měsíčním vyšetřování.
Film je v čínské verzi zhruba o minutu delší. V závěru se uvádí, že hlavního záporáka, který v mezinárodní verzi uteče, dopadne policie. Úpravy se podle diváků podobají prezentaci v PowerPointu.
Být v Rusku proti invazi na Ukrajinu je v skoro nemožné. Trest až 15 let ve vězení a propaganda umlčí skoro všechny. I tak už vzniklo několik animovaných filmů a seriálů, které proti válce vystupují.
Anton Dolin je jedním z osmi světových kritiků, kteří na nejvýznamnějších festivalech zveřejňují hodnocení filmů do prestižní tabulky časopisu Screen International. Od začátku války žije v Lotyšsku.
V okupovaném Chersonu, Melitopolu a Mariupolu Rusko omezilo lidem přístup ke zprávám o válce a dokonce i komunikaci s blízkými. Na některých územích ruská armáda internet a mobilní sítě zcela vypnula.
Místo hledaných filmů se na webu objeví oznámení, že vyhledávání některých klíčových slov bylo zcenzurováno rozhodnutím soudu. Server dodává, že rozhodnutí respektuje, ale s cenzurou chce bojovat.
Nakladatelství Penguin Random House chce přispět do kampaně proti cenzuře, která upozorňuje na to, že knihy jsou stále součástí kulturních válek a že zakazování, vyřazování a pálení titulů pokračuje.
Ruský cenzurní úřad začátkem března zablokoval přístup na weby RFE/RL, stejně postupoval v případě dalších médií - ruskojazyčné BBC News, portálu Meduza a stanicím Deutsche Welle a Voice of America.
Možnosti propagandy ve filmu se po druhé světové válce chopili i komunisté v tehdejším Československu. Cíl byl jasný: Ovlivnit to, co si lidé mají myslet, ale čeho se mají bát.
Aplikaci na rozpoznávání obličejů mají Ukrajinci bezplatně od společnosti Clearview AI. Ta je často označovaná za kontroverzní mimo jiné proto, že fotografie ze sítí využívá bez svolení uživatelů.
Lidé na sociálních sítích sdílí údajný citát Václava Havla, který nabádá ostatní uživatele, aby nevěřili vládě a médiím. Má to ale háček: Havel nikdy takový výrok neřekl.
The Moscow Times se podle ruských úřadů provinily tím, že 4. dubna zveřejnily článek o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině a vracejí se do Ruska.
Úřad už dříve pohrozil, že ruskojazyčnou verzi Wikipedie zablokuje, provozovatelé ale podle něj na jeho dřívější žádosti o vymazání obsahu nereagovali.
Server iROZHLAS.cz získal od Vojenského zpravodajství oficiální seznam stránek, o jejichž zablokování tajná služba požádala provozovatele tuzemského internetu. Úřad informace původně tajil.
Za lživé označil tvrzení, že se Kyjev chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který hrozí až 15 lety vězení za lživé zprávy o činnosti ruských státních orgánů působících v zahraničí při ochraně zájmů země a jejích občanů.
Například vědecko-populární list Troickij variant-Nauka se na seznam dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce.
Měsíc po zablokování proruských webů stále není známý jejich oficiální seznam ani konkrétní důvody jejich blokace. Z vládní koalice jdou protichůdná sdělení, zda pro podobné situace změní legislativu.
Rusko blokuje weby zahraničních médií, unijní státy zase ruskou propagandu. Pro Evropany je to relativní novinka, ale jinde je obcházení internetových bloků běžnou součástí života.
Ruský cenzurní úřad zakázal sociální síť Instagram kvůli údajnému šíření nenávisti. Ruská prokuratura také požádala soud, aby označil firmu Meta, které instagram patří, za extremistickou organizaci.
„Je to cenzura tvrdší než cokoliv, co bylo v dobách Sovětského svazu, kdy akreditace zahraničního západního novináře přece jen poskytovala jisté záruky,“ popisuje redaktor Deníku N Petr Koubský.
„Vyhrožuje jadernými zbraněmi a my přece nenecháme nějaké jeho trolly působit, aby to podporovali. Myslím si, že to je naprosto logické,“ říká předseda Výboru Poslanecké sněmovny pro bezpečnost.
Aplikace připouští, že v některých situacích má právo využít osobní údaje uživatele bez jeho svolení, například v oblasti státní bezpečnosti, veřejného zdraví nebo policejního vyšetřování.
Podle litevských úřadů mají nová zařízení v sobě schopnost rozeznat a cenzurovat například věty „Svobodný Tibet“ či „Dlouhý život nezávislému Tchaj-wanu“ a zhruba dalších 400 slov a výrazů.