Říkalo se mu „zázračný lékař“ i „šarlatán“. Kým doopravdy byl Jan Mikolášek, protagonista snímku Agnieszky Holland, se snaží přiblížit nová kniha Ivany a Martina Šulcových.
„Všechno na světě existuje proto, aby vedlo, ústilo, valilo se do knihy, všechno se stává nebo stane knihou. Kniha je metafora světa. Svět jako kniha.“ o je citát ze Stéphane Mallarmého z roku 1965.
Za necelý rok se českému fotografovi a cestovateli Jaromíru Zaoralovi podařilo zdolat všechny nejvyšší evropské vrcholy. Své zkušenosti a zážitky nyní nabízí v knižním průvodci.
Nejen kolem romantických vztahů panuje mezi lidmi řada pohádek a smyšlenek. S odborností i nadhledem se k těm nejčastějším z nich vyjadřuje ve Vztazích a mýtech psychoterapeut Honza Vojtko.
Mezi známými povídkami nechybí třeba Sedm deka zlata, Smrt krásných srnců, Kapři pro wehrmacht, Jak jsem potkal ryby, Moje první ryba nebo Zlatí úhoři.
Kniha provádí její prací právničky na sociálním odboru, odbojovou činností, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky završeným zatčením v září 1949.
Útržky, úvahy, nonsensy, vzpomínky, povídky. Někdy důležité, jindy zábavné, občas zase vedlejší, bizarní nebo zcela vymyšlené, mnohdy ale také osobní až intimní.
„Chodit v teplákách je něco jiného než se do nich narodit,“ říká spisovatelka Petra Dvořáková o hrdinech svého románu Dědina, tragikomického příběhu obyvatel jedné vesnice kdesi na Vysočině.
Jaký je rozdíl mezi teplou a studenou frontou? Podle čeho dostávají svá jména tlakové útvary? A jak se liší vánek od čerstvého větru? Na to a mnohé další odpovídá nová kniha Předpovídej počasí.
Kniha je rozdělená do 11 tematických kapitol, v nichž se do podrobna rozebírá určitá oblast Sekorova života, ať už je to jeho profese žurnalisty, humoristické kresby a karikatury nebo sportovní zájmy.
V novele Petry Dvořákové jsou to právě vrány, které přinášejí zdrcující svědectví o neschopnosti komunikace a traumatech dospívání, k nimž může docházet za zavřenými dveřmi a upravenou fasádou.
Záhonky i zahrady mohou vzkvétat i ve městě. Stačí jen vědět, jak na to. Tvrdí to členové obecně prospěšné společnosti Kokoza, tvůrci nového knižního rádce Pěstujeme ve městě.
Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Michal Sýkora, Petr Stančík nebo Kateřina Tučková. To je jen výběr z autorů, kteří stojí za novou povídkovou antologií s názvem Krvavý Bronx.
„Radši budu single a bude klid,“ tvrdí třicetiletý hrdina nového komiksového alba Jiřího Franty. S rozchodem s přítelkyní se vyrovná po svém: s kamarádem vyrazí na divoký výlet do Říma.
Kniha zachycuje životní osudy Jiřího Fišera, který se svým dvojčetem Josefem přežil pseudovědecké pokusy přezdívaného Doktora smrti v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Kniha Mariky Pecháčkové funguje jako bonusový materiál k dokumentárnímu snímku V síti. Nabízí rozhovory s jeho aktérkami, odbornými poradci, ale také upřímné svědectví jednoho z predátorů.
Dějiny české detektivky odhalují třeba to, proč se ve 20. a 30. letech psaly příběhy výhradně z Anglie či USA nebo že se čtenáři opakovaně zdráhali přijmout policistu jako bezvýhradně kladného hrdinu.
Jedna neklidná cesta vlakem, jeden nečekaný telefonát od staršího bratra a jedna zvlaštní prosba od otce, po kterém se slehla zem. Tak začíná kriminální román Otcova past.
Speciální encyklopedie vyšla na konci minulého roku k přípomínce stého výročí vyhlášení všeobecného volebního v Československu. Podle autorek je ale věnovaná ženám i mužům bez rozdílu.
První dětská knížka o pražském metru zavádí i do míst, kam běžný cestující nemá přístup. Hravou publikaci připravila spisovatelka Milada Rezková s ilustrátory Janem Šrámkem a Veronikou Vlkovou.
Texty mladšího ze slavných bratrů se kromě knižních vydání dočkaly mnoha jiných ztvárnění. Vedle divadelních a filmových lze najít i řadu rozhlasových úprav.
„Chtěli jsme se dovědět, jak bývalí studenti reflektují uplynulou dobu sami po 30 letech od revoluce a 20 letech od vydání první knížky,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk.
Sametová revoluce z pohledu partičky desetiletých dětí z Moravy. Právě tímto způsobem popisuje události konce roku 1989 komiksová kniha Martina Šinkovského a výtvarníka s pseudonymem Ticho 762.
„Mnozí lidé dnes tvrdí, že v devětaosmdesátém už bylo jasné, že se komunistický režim v ČSSR každou chvíli zhroutí. Jenže ono se to zdá jasné teď, když se díváte zpátky,“ říká spisovatel a novinář.