„Přímo na okraji bývalého rybníka momentálně hnízdní jeřábi popelaví a dokonce se tam o hnízdění pokouší vzácní vodouši rudonozí,“ rozhlíží se Břeněk Michálek ve vznikající rezervaci.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
Hodinu lidé pozorují krmítko nebo strom v parku a zapisují počet jednotlivých ptačích druhů, které se objeví. Data pak pomůžou ochráncům přírody reagovat na případné snižující se počty druhů.
Nestačí chránit přírodu v rezervacích, ochranu si zaslouží i pole, lesy nebo rybníky. To říká nová evropská směrnice. V příštích letech má ochránit pětinu krajiny. Třeba té, kde žije koroptev polní.
„Je nutné si uvědomit, že ptáci se při letu nedívají přímo před sebe. Ale když mají pocit, že mají před sebou volný prostor, tak sledují, jestli jim nehrozí nějaké nebezpečí kolem,“ říká ornitolog.
Na střední Moravě ornitologové pozorovali volavku vlasatou, lyskonoha ploskozobého a ibise hnědého. Jejich výskyt podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva.
Polák velký je, zjednodušeně řečeno, menší zavalitá kachna s větší hlavou. Samci jsou při námluvách na jaře zajímavě zbarvení. Za posledních 30 let v Česku zmizela třetina populace těchto ptáků.
Ke sledování se může přidat kdokoli, není nutné mít se sčítáním ptáků předešlé zkušenosti. Ptáci se sčítají celou jednu hodinu podle toho, jak to komu vyjde.
Členové a příznivci České společnosti ornitologické v ptačí rezervaci Mnišské Louky prořezali náletové dřeviny, pokosili přerostlý rákos a uklidili odpadky.
Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz.
Orli, luňáci, káňata ale i psi. To jsou oběti otrávených návnad ve volné přírodě, které pomáhá odhalit i speciální psí jednotka České společnosti ornitologické.
Letos se koná čtvrtý ročník. Sčítání začalo v pátek. Účastníci při hodinovém pozorování zapisují nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. Většina sčítání pochází z okolí krmítek.
Nemoci trichomonóze se také říká krmítková nákaza. Smysluplná léčba volně žijících ptáků s touto nemocí není podle ornitologů možná. Nákaza není na člověka přenosná.
Pod správou České společnosti ornitologické pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace v různých koutech Česka. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun.
Skokanem roku se stal čížek lesní, který se ze čtyřiadvacátého místa dostal až na deváté. Akce se během druhého lednového víkendu zúčastnilo přes 27 000 lidí.
Mezi nejpozorovanějšími druhy byla letos sýkora koňadra a vrabec polní i domácí. Při letošním sčítání dobrovolníci napočítali pro Českou společnost ornitologickou přes 436 tisíc ptáků.
Jiřičky žijí v souladu s člověkem po tisíciletí, v poslední době jim ale škodí intenzivní velkoplošné zemědělství, které narušuje pestrost krajiny a použitím chemikálií snižuje množství hmyzu.
Ornitologové varují, že prudký jed dále ohrozí dravce a další ptáky či jiné živočichy, kteří se hraboši živí. Loni kvůli kontroverzní metodě umírali i zajíci, bažanti nebo čápi.
Sčítat ptáky na krmítkách může každý člověk v Česku. Loni počítali ptáky jak jednotlivci doma, tak i žáci ve školách či družinách. Akci pořádá Česká společnost ornitologická.
Před budovou ministerstva se v pátek sešly asi tři desítky lidí. Někteří měli transparenty – například s nápisem „Rozoráš-li všechny meze, ptáci zahynou“.
Mrtví zajíci na Brněnsku je přesně to, čeho jsme se obávali, říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. S hraboši v krajině musí podle něj zemědělci prostě počítat.
Ve čtvrtek v noci snesla čapí samička v Bohuslavicích u Trutnova první vejce. Očekávají se další přírůstky. Co se v hnízdě děje, můžete sledovat živě díky webkameře na komíně.
Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro tohoto pestrého tažného holoubka v důsledku intenzivního hospodaření.