Ministerstvo poslalo tento týden dokument v nové podobě do meziresortního připomínkového řízení. Je to už již třetí verze vyhlášky, první byla připravená v roce 2017. Má začít platit v červenci.

Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun. U mělkých půd současná verze zpřísnila výši tolerované ztráty z pěti na dvě tuny z hektaru na rok. Ekologové však odkazují na odborné metodiky, podle kterých je u hlubokých a středně hlubokých půd přípustná maximálně čtyřtunová ztráta. Chybí jim také výhled pro postupné snižování limitu. Resort však také uvedl, že s pomocí dat z aplikace, tzv. Monitoringu eroze, mohou být v budoucnu limity případně zpřísněny.

Ekologové také kritizují to, že se podle vyhlášky první případy eroze na daných polích mají prominout. Na řešení, a to v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze, upozornili.

Malé ambice

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala zemědělci už nyní proti výskytu erozních událostí bojují, musí také dodržovat až na čtvrtině půdy protierozní opatření, aby nepřišli o část nárokových dotací.

„To si při trvalém růstu nákladů na pachtovné, mzdy a další vstupy a při dlouhodobě nízkých výkupních cenách zemědělských komodit a tedy faktické závislosti na dotačních podporách nemohou dovolit,“ vysvětlil. Půda je pro zemědělce základním výrobním faktorem. „Zemědělci tak samozřejmě mají zájem na tom, aby svým způsobem hospodaření erozi minimalizovali. Protierozní vyhláška je tady pro ty případy, kde zemědělec opakovaně zanedbal opatření, která měla smyvu ornice zabránit,“ doplnil.

Zemědělci mohou erozi podle něho předcházet způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy, a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku,“ poznamenal za Hnutí Duha Martin Rexa. Podle něj jsou nutná preventivní opatření jako snížení maximální výměry jedné plodiny.

Také zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník považuje vyhlášku za málo ambiciózní. Dodal, že v protierozní prevenci hraje důležitou roli i obnova mezí, mokřadů a rozptýlené zeleně. Ekologové také upozornili, že se vyhláška zabývá vodní erozí, nikoliv však větrnou.

Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.

Podle ministerstva životního prostředí bude hospodaření na problematických půdách pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít